Papež František jmenuje ve Vatikánu kardinálem prvního Afroameričana

ČTK ČTK
28. 11. 2020 8:32
Ve Vatikánu bude v sobotu jmenován kardinálem washingtonský arcibiskup Wilton Gregory. Stane se tak prvním Afroameričanem, který bude zastávat tuto vysokou funkci v katolické církvi. Vedle Gregoryho papež František uvede do funkce dalších 12 kardinálů, kteří působí v Africe, Evropě, Asii a Latinské Americe. Dva noví asijští kardinálové se kvůli koronavirové epidemii do Říma nedostaví.
Washingtonský arcibiskup Wilton Gregory je prvním Afroameričanem jmenovaným do funkce kardinála.
Washingtonský arcibiskup Wilton Gregory je prvním Afroameričanem jmenovaným do funkce kardinála. | Foto: Reuters

"(Papež) jmenoval kardinály ze zemí, které je předtím nikdy neměly, a evidentně chce, aby složení kardinálského sboru bylo odrazem velké různorodosti (katolické) církve," uvedl arcibiskup Gregory. Nově jmenovaní kardinálové působí vedle Itálie a Vatikánu také v Bruneji, Chile, Rwandě a na Filipínách.

Wilton Gregory se stal washingtonským arcibiskupem, což je nejprestižnější funkce v americké katolické církvi, loni v květnu. Ve funkci kritizoval prezidenta Donalda Trumpa za to, že zneužívá náboženství pro politické cíle, a podpořil protesty proti rasové diskriminaci.

S příštím americkým prezidentem Joem Bidenem, který podle AFP bude po Johnu Kennedym teprve druhým americkým prezidentem katolického vyznání, chce čerstvý kardinál podle svých slov navázat dialog. Ohledně vztahu s příštím americkým prezidentem ale není katolická církev v USA jednotná, a to kvůli názorům Bidena na potraty, které nejsou v souladu s katolickou doktrínou. Konzervativnější část amerických biskupů si v polovině listopadu vymínila vznik skupiny, která má vyřešit otázku, zda lze Bidena připustit k přijímání. Skupině předsedá detroitský arcibiskup Allen Vigneron, který je považován za jednu z hlavních osobností konzervativního křídla.

Kvůli probíhající epidemii koronaviru se letošní jmenování kardinálů uskuteční v pozměněné podobě, informoval Vatikán. Ceremonie se nezúčastní jindy početné skupiny příbuzných a blízkých nově jmenovaných kardinálů; letos si každý z nich mohl pozvat maximálně deset hostů. Do Říma z Asie nepřicestují ani dva nově jmenovaní kardinálové, což je v historii katolické církve výjimečné. Samotná liturgie proběhne prakticky beze změn, a to včetně obvyklého předání kardinálského biretu a prstenu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 19 minutami

Sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 43 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy