Rávalpindí - Bývalá pákistánská premiérka a šéfka opozice Benazír Bhuttová je po smrti. Zahynula ve čtvrtek po útoku sebevražedného atentátníka ve městě Rávalpindí.
Zprávu oznámila nejprve pákistánská televize Geo-Tv, posléze informaci potvrdilo i vedení Pákistánské lidové strany, v jejímž čele usilovala znovu se vrátit na nejvyšší vládní post. Volby byly naplánovány na leden a Bhuttová byla jejich favoritkou.
"Zemřela mučednickou smrtí," řekl člen vedení strany Rehman Málik.
Útok se odehrál ve chvíli, kdy Bhutttová v automobilu opouštěla shromáždění. Atentátník podle sdělení policie přijel na motocyklu. Nejprve expremiérku střelil do hlavy a hrudi a pak se odpálil.
Na shromáždění vypukl chaos. První zprávy hovořily o tom, že Bhuttová atentátu unikla. Ještě v okamžiku, kdy Geo-Tv oznámila její smrt, říkal manžel Bhuttové CNN, že jeho žena je v nemocnici, protože utrpěla zranění na krku. Do nemocnice se vážně zraněnou političku podařilo bodyguardům skutečně dostat. Bylo však už pozdě.
Velmi pravděpodobně jde o akci islámských radikálů, kteří Bhuttovou nenáviděli.
"Pro Pákistán je to kastastrofa," řekl v rozhovoru pro televizi CNN pákistánský diplomat Mahmúd Alí Durrání.
Bush: Je to zbabělý čin
Do Pákistánu míří kondolence z celého světa.
"Co nejrozhodněji odsuzuji tento zbabělý čin. Ti, kteří ho mají na svědomí, musejí být předáni spravedlnosti," řekl v mimořádném projevu americký prezident George Bush.
Kvůli krvavé smrti v Pákistánu se mimořádně sešla Rada bezpečnosti OSN, která vyzvala Pákistánce, aby se zdrželi odvety. "Byl to ohavný čin teroristů. Žádáme lid Pákistánu, aby zachoval zdrženlivost a podařilo se udržet stabilitu země," stojí v prohlášení RB OSN.
Český prezident Václav Klaus napsal, že je vraždou Bhuttové otřesen. "Václav Klaus chce věřit, že se Pákistán a celý indický subkontinent nyní nevydá cestou tragické destabilizace," napsal redakcím Klausův tajemník Ladislav Jakl.
Na Bhuttovou i stříleli
Policie upřesnila, že atentátník kromě Bhuttové zabil nejméně dalších šestnáct lidí. Na padesát jich bylo zraněno.
K útoku došlo i přes přísná bezpečnostní opatření, která provázejí každý mítink expremiérky.
Rávalpindí leží v těsném sousedství metropole Islámábádu a je sídlem velitelství pákistánské armády. V roce 2003 se stal terčem atentátu v Rávalpindí i prezident Parvíz Mušaraf.
Čekají se nepokoje a násilnosti
V následujících dnech patrně dojde k velkým nepokojům, protože Bhuttová byla v zemi velmi populární a řada jejích příznivců bude volat po pomstě.
Pákistánská armáda byla uvedena do stavu pohotovosti, uvedla agentura Reuters.
Policie v obavách z násilných protestů už vyzvala obyvatele Rávalpindí a Islámábádu, aby dnes raději nevycházeli z domovů. Ke klidu vyzval také prezident Mušaraf.
Podle prvních zpráv ale rozlícený dav ve městě Karáčí na jihu země, kde měla Bhuttová největší podporu, zapálil tři banky, poštu a vládní budovu. V ulicích hoří pneumatiky i automobily. Čtyři protestující byli v Karáčí zastřeleni.
"Hlídkujeme ve všech velkých i menších městech, problémy jsou skoro všude," citovala agentura Reuters jednoho z policejních šéfů.
Krize, do níž Pákistán sklouzává, může mít následky i pro okolní svět. Se 160 miliony obyvatel jde o šestý nejlidnatější stát světa. Zároveň je Pákistán jedním z osmi majitelů jaderné bomby a státem, který hraje klíčovou roli pro boj s Al-Káidou.
Chaos a nestabilita takové země vyvolá otřesy i jinde. A nejen v jejím nejbližším asijském okolí.
Fakta
Benazír Bhuttová
- Ve 35 letech se stala první předsedkyní vlády v muslimské zemi na světě.
- Vrátila se domů po osmi letech nuceného exilu, do kterého jí po převratu v roce 1999 poslal generál Mušaraf. Žila střídavě v Londýně a Dubaji.
- Její otec Zulfikar Alí Bhutto byl jako premiér zbaven vojáky moci v roce 1977 a o dva roky později oběšen.
- Strávila pak hodně měsíců v domácím vězení i ve vazbě, za což zaplatila infekcí v uchu a následnými problémy se sluchem.
- Volby vyhrála dvakrát, v letech 1988 a 1993. Vždy byla odvolána prezidentem na popud armády. S poukazem na korupci.
- Její manžel Asif Zardarí byl obviněn z braní úplatků za přidělování státních zakázek firmám.
- Bhuttová vlastnila velký dům s pozemkem v Anglii. Ve svém pákistánském sídle měla soukromou zoo.
- Její figurína stojí v londýnském Muzeu voskových figurín madame Tussaud
Napodruhé atentátníci uspěli
Útok v Rávalpindí byl druhým letošním pokusem Bhuttovou zabít po jejím návratu z britského exilu v říjnu letošního roku. Při útoku na její mítink 18.října zahynulo 133 lidí, ale sama Bhuttová vyvázla nezraněna.
Bhuttová byla pákistánskou legendou - celebritou, jejíž tvář zdobila titulní stránky časopisů po celém světě. V roce 1988 se stala vůbec první ženou, která se postavila do čela vlády islámské země. V pouhých pětatřiceti letech a navíc po vítězství v demokratických volbách.
Posledních osm let ale trávila v exilu poté, co generál Parvíz Mušaraf převratem v roce 1999 v Pákistánu zrušil politické strany a Bhuttové hrozil soud za korupci.
Násilnou smrtí zemřel i otec Bhuttové, bývalý premiér Zulfikar Alí Bhutto. V roce 1979 byl po vojenském převratu oběšen.
Chtěla zasáhnout proti islamistům
Do vlasti se politička vrátila, aby se pokusila vyhrát volby a v čele své Pákistánské lidové strany se znovu stala premiérkou. Podle průzkumů byla favoritkou voleb.
V nich postupovala spolu s druhou silnou opoziční stranou někdejšího premiéra Naváze Šarífa. Jeho strana (PML) několik hodin po vraždě Bhuttové oznámila, že hodlá volby bojkotovat. Nyní se čeká, zda prezident Mušaraf termín klání posune - podle starého scénáře se mají odehrají 8. ledna.
Bhuttová po svém říjnovém návratu uvedla, že se tvrdě postaví proti islámským extremistům, kteří stupňují násilné akce po celé zemi a jsou napojeni - přinejmenším svojí ideologií - na hnutí Al-Káida a Taliban.
Právě na území Pákistánu u afgánských hranic se velmi pravděpodobně skrývá Usáma bin Ládin a další špičky této organizace.
