Karáčí - Pákistán by se spíše měl jmenovat Bombistán.
Terorismus, sektářské násilí mezi sunnity a šíity nebo střety ozbrojenců s vojáky a policisty se odehrávají v podstatě denně.
Země prochází hlubokou krizí, teror islamistických skupin režim přestává zvládat.
Přitom svět situaci v Pákistánu sledovat musí, protože se nejedná o nepodstatnou republiku.
Se 160 miliony obyvatel jde o šestý nejlidnatější stát světa. Zároveň je Pákistán jedním z osmi majitelů jaderné bomby a státem, který hraje klíčovou roli pro boj s Al-Káidou.
Chaos a nestabilita takové země vyvolá otřesy i jinde. A nejen v jejím nejbližším asijském okolí.
Nenávist k Západu
Právě na území Pákistánu u afgánských hranic se velmi pravděpodobně skrývá Usáma bin Ládin a další špičky této organizace.
Čtvrteční útok na Bhuttovou mají podle všeho na svědomí právě pákistánští spojenci Al-Káidy. Expremiérku nenávidí. Je příznivě nakloněná spolupráci s USA (studovala na Harvardu a v Oxfordu), slibuje boj radikálním islamistům a v programu má demokracii, toleranci a ženská práva.
Benazír Bhuttová
- Ve 35 letech se stala první předsedkyní vlády v muslimské zemi na světě.
- Vrátila se domů po osmi letech nuceného exilu, do kterého jí po převratu v roce 1999 poslal generál Mušaraf. Žila střídavě v Londýně a Dubaji.
- Její otec Zulfikar Alí Bhutto byl jako premiér zbaven vojáky moci v roce 1977 a o dva roky později oběšen.
- Strávila pak hodně měsíců v domácím vězení i ve vazbě, za což zaplatila infekcí v uchu a následnými problémy se sluchem.
- Volby vyhrála už dvakrát, v letech 1988 a 1993. Vždy byla odvolána prezidentem na popud armády. S poukazem na korupci.
- Její manžel Asif Zardarí byl obviněn z braní úplatků za přidělování státních zakázek firmám.
- Bhuttová vlastní velký dům s pozemkem v Anglii. Ve svém pákistánském sídle má soukromou zoo.
- Její figurína stojí v londýnském Muzeu voskových figurín madame Tussaud
Dále čtěte:
Pákistánští radikálové, hlásící se k Al-Káidě a Talibanu, se myšlenkami na vraždu Bhuttové ani netajili. "Moji muži Bhuttovou přivítají po svém,"varoval Baitulláh Mehsúd, vůdce pákistánských fanatiků spolupracujících s Talibanem.
Řada fundamentalistů v Pákistánu se rekrutuje ze studentů některých náboženských škol, takzvaných madras. Část z nich vychovává chlapce k nenávisti vůči všem, kdo nesdílejí jejich fanatismus a navádí je k násilnému džihádu proti "nevěřícím"a "odpadlíkům."
Kauza Červená mešita
Příkladem takové instituce byla Červená mešita v Islámábádu, kterou vzala v létě útokem armáda a vyčistila ji od stoupenců Talibanu a Al-Káidy.
V Pákistánu panují obavy, že teroru a násilí bude spíše přibývat.
Bhuttová je stále velmi populární. Pokud bude naživu, zřejmě vyhraje příští parlamentní volby. Vytvoří tak spojenectví s prezidentem Mušarafem, které bude namířeno proti islámským fundamentalistů.
"Já a moje strana reprezentuje vše, co oni nenávidí. Umírněnost, toleranci, demokracii, rovnost žen a mužů, snahu o rozvoj technologií. My reprezentujeme budoucnost moderního Pákistánu. Budoucnost, v níž není místo pro ignoranci, fanatismus a terorismus," řekla Bhuttová, která opakovaně zdůrazňuje, že se nenechá zastrašit a zůstane v politice.
Radikální odpůrci vlády v Pákistánu nemají problémy získat zbraně a výbušniny. Přístavní megapole Karáčí je asijskou křižovatkou pašeráků drog i zbraní, navíc regiony poblíž afghánských hranic vláda nemá pod přímou kontrolou.
Pákistánská armáda a policie mají zatím daleko ke zkrocení tak velkého počtu radikálů. Konvoj Bhuttové chránilo dvacet tisíc policistů a přesto ohrožení jejího života nezabranánili.
Stejně jako expremiéra měl v minulosti dvakrát štěstí i prezident Mušaraf. Sebevražední atentátníci se dvakrát odpálili v blízkosti jeho automobilu na konci roku 2003.
Z obou útoků vyvázl nezraněn.
