Praha - Daleko od frontových linií v Debalceve nebo Mariupolu, kde se ozývá intenzivní palba z těžkých zbraní, zasednou k jednacímu stolu tři prezidenti a jedna premiérka.
Aby se pokusili vyjednat klid zbraní pro východní Ukrajinu poté, co je příměří z loňského 5. září definitivně a nenávratně ztraceno.
Německá kancléřka Angela Merkelová a prezidenti Francie, Ukrajiny a Ruska François Hollande, Petro Porošenko a Vladimir Putin se sejdou znovu v běloruském Minsku.
Shrnuli jsme pro vás některá fakta a spekulace do čtyř otázek a odpovědí.
1) O čem vlastně politici v Minsku jednají?
Podle dostupných informací se Merkelová a Hollande snaží prosadit takzvané zamrznutí konfliktu. To znamená ukončit boje, stáhnout těžké zbraně z frontové linie a politické řešení odložit na neurčito, až se situace uklidní a nebude nutné jednat pod palbou.
Rozdíly v názorech na to, kdo má splnit jaké podmínky, se ale zjevně rozcházejí. Separatisté chtějí, aby se hranice posunula na západ a sever v jejich prospěch, zatímco Kyjev trvá na hranicích ze začátku září, kdy byla podepsána dohoda o příměří.
Separatisté rovněž odmítají ukrajinskou či mezinárodní kontrolu nad hraničními přechody do Ruska, které mají v rukou. V takovém případě ale nelze uhlídat, zda z Ruska neproudí na Ukrajinu vojáci a zbraně, což pochopitelně nevyhovuje Kyjevu.
2) Co znamená takzvaná čečenská varianta, s níž údajně přišel ruský prezident Vladimir Putin?
Podle diplomatů Putin navrhl Merkelové, aby Kyjev poskytl separatistům rozsáhlou autonomii a takzvaně si je koupil rozsáhlou ekonomickou pomocí a rekonstrukcí této oblasti. Tvrdí, že on sám to tak udělal v Čečensku.
Nicméně v Čečensku ve skutečnosti ruská armáda vytlačila rebely z největších měst.
Putin dosadil k moci svého člověka Ramzana Kadyrova (původně jeho otce, který však zahynul při atentátu) a teprve potom začala díky masivním dotacím z Moskvy rekonstrukce čečenské metropole Grozného.
Takový scénář nelze na Ukrajině opakovat, protože situace je odlišná. Porošenko nemá v Doněcké a Luhanské oblasti, zabrané separatisty, žádného svého člověka a stejně na podobnou variantu odmítá přistoupit. Své negativní stanovisko sdělila Putinovi i Angela Merkelová.
3) Jsou vůbec separatisté ochotni přistoupit na nějaké řešení, které by znamenalo, že jejich území bude součástí Ukrajiny. Byť formálně?
Nelze předpokládat, že separatisté a jejich vedení se rozhodují nezávisle na Moskvě. Respektive těžko udělají něco, s čím by Putin nesouhlasil. Oficiálně zatím odmítají, že by ještě někdy mohli být součástí Ukrajiny a trvají na samostatnosti svých samozvaných republik - Doněcké a Luhanské.
Co ve skutečnosti chce Putin, je těžké říci dokonce i pro ty, kteří s ním jednají.
"Téměř v každém rozhovoru Vladimir Putin mění svoji pozici, a čeho chce ve skutečnosti dosáhnout, nikdo neví. Možná že ani on sám ne," řekl o víkendu na mnichovské konferenci ukrajinský prezident Petro Porošenko.
Kyjev zatím odmítal dát separatistům autonomii. Porošenko nehovoří dokonce ani o federalizaci, jen o decentralizaci.
"Toto už Porošenko navrhoval dříve, nemůže nám to prodat dvakrát," shrnul k tomu ruský postoj v deníku Kommersant politolog Alexej Česnakov z moskevského Centra politických komunikací.
4) Pokud jednání v Minsku selžou, dají se očekávat ještě intenzivnější boje?
Nepochybně. Povstalci jsou na tom s ruskou podporou a zbraněmi lépe, a proto Vladimir Putin a ruská strana nejsou nuceni přijímat žádné příměří, které by jim z nějakého důvodu nevyhovovalo.
Podle nepotvrzených informací Merkelová Putinovi v pátek v Moskvě řekla, že jestli nebude teď souhlasit s mírem, Evropská unie přitvrdí sankce a nepostaví se proti tomu, aby Spojené státy dodaly ukrajinské armádě zbraně.
Pokud by ale na tuto variantu došlo, Rusko by patrně už přestalo skrývat, že jeho vojáci bojují na Ukrajině. Americké zbraně v rukou Ukrajinců by Putin prezentoval jako legitimní důvod pro ruský zásah v Donbasu.
Kritici amerického plánu poslat Kyjevu zbraně tvrdí, že ani s touto pomocí Ukrajinci nemohou ruského nepřítele porazit.
"Konflikt nemá vojenské řešení," říká Angela Merkelová. Přesnější ale je, že konflikt asi nemá takové vojenské řešení, které by znamenalo vítězství Ukrajiny.
