Olmert nařídil ofenzívu,rezoluce hotova

Red Zah
11. 8. 2006 20:54
Tel Aviv - Izraelský premiér Olmert se rozhodl přijít s rozšířenou pozemní ofenzívou proti Hizballáhu. Reagoval tak na protahující se jednání Rady bezpečnosti OSN o mírové rezoluci.
"Izraelské obranné síly hodlají rozšířit operace v Bejrútu," píše se v letáku.
"Izraelské obranné síly hodlají rozšířit operace v Bejrútu," píše se v letáku. | Foto: Reuters

Infobox
Autor fotografie: Reuters

Infobox

ČTĚTE SOUVISLOSTI:

  • SPECIÁL: Válka den po dni
    Deník Aktuálně.cz pro vás izraelsko-libanonskou válku sleduje den po dni v on-line reportážích.

Britská ministryně zahraničí Margaret Beckettová večer prohlásila, že Spojené státy a Francie se dohodly na textu rezoluce, která by měla vyzvat k ukončení konfliktu mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh. Souhlasí s ním údajně i další mocnosti zastoupené v Radě bezpečnosti.

Celá Rada by měla text návrhu rezoluce obdržet ještě večer.

Nad návrhem probíhají horečná jednání mezi Spojenými státy a Izraelem. Premiéra Ehuda Olmerta se snaží prostřednictvím telefonických konzultací přesvědčit americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Olmert - zřejmě v náznaku, že Izrael není s textem spokojen - nařídil rozšíření pozemní ofenzivy na jihu Libanonu.

Už v noci na pátek Libanon odmítl akceptovat pozměněný francouzsko-americký návrh. S novým plánem pak přispěchalo Rusko. Jenže jeho rezoluční alternativu zase zavrhli Izraelci.

Rusové a jejich "neužitečný návrh"

Ruští diplomaté přišli s návrhem předběžné rezoluce, vyzývající Izrael a Hizballáh vyhlásit třídenní "humanitární příměří". Nekritizovali ho však pouze Izraelci. Například americký velvyslanec v OSN John Bolton označil plán Rusů za "neužitečný".

Další alternativu pro jednání nastínil francouzský ministr zahraničí, který ve středu řekl novinářům, že by Francie mohla nadále prosazovat svou vlastní rezoluci, pokud se v rámci Rady nepodaří dosáhnout dohody. Tuto možnost ve středu naznačil francouzský prezident Jacques Chirac.

V době jednání o rezoluci se ukazuje, že v izraelském táboře nevládne jednota. Někteří armádní důstojníci kritizují premiéra Olmerta kvůli dřívějšímu zastavení pozemní ofenzívy. Situace využívají jeho pravicoví političtí konkurenti, kteří požadují nové volby.

Rada OSN pro lidská práva mezitím v Ženevě přijala rezoluci odsuzující izraelské vojenské operace v Libanonu. Dokument
vyzývá k vyšetřování útoků židovského státu proti civilistům. Pro text hlasovalo 27 zemí, jedenáct bylo proti, ostatní se zdržely. Rada má 47 členů. Dokument kromě arabských zemí podpořily Rusko, Čína, Kuba a další latinskoamerické země. Evropské země byly většinou proti.

Libanonci se chtějí evakuovat se svými vojáky  

Opusťte své domovy, vyzývají letáky izraelské armády obyvatele Bejrútu. Izrael se tak chystá na další bombardování jižních předměstí.

"Izraelské obranné síly hodlají rozšířit operace v Bejrútu," píše se v letáku, který zároveň varuje před "bolestivou a energickou" reakcí na útoky hnutí Hizballáh.

Rozšíření operace v Bejrútu je přitom odpovědí na televizní prohlášení šéfa Hizballáhu šajcha Hasana Nasralláha, který pohrozil, že promění libanonský jih v hřbitov izraelských vojáků.

Libanonci se chystají odejít i z dalších míst na jihu země. Města Qlaia a Marjayoun čeká odliv zhruba tří tisíc civilistů, říkají svědci. Před tamními kasárnami už stojí stovky aut připravených utečence odvézt.

Lidé chtějí odejít s 350 libanonskými vojáky, kteří se souhlasem Izraele opouštějí své základny. "Bez nich bychom se tu necítili bezpečně," říká jeden z místních obyvatel. "Ocitli bychom se v pasti mezi Izraelem a Hizballáhem," dodává.  

Humanitární pomoc vázne, dochází i jídlo

Koordinátor OSN Jan Egeland mezitím v Ženevě kritizoval Izrael a libanonské hnutí Hizballáh, že brání humanitárním organizacím v přístupu k civilistům v jižním Libanonu, kterých tam zbývá ještě okolo 100 000.

Plán vypracovaný společně s Izraelem, Libanonem a Hizballáhem na vytvoření koridoru podle jeho slov selhal.

"K obleženému obyvatelstvu jižního Libanonu nemáme přístup již několik dní," dodal.

Za kritický označil především nedostatek paliva, který může v následujících dnech ochromit nemocnice v zemi.

Na jihu země také dochází potraviny. Starosta přístavního města Týr Abdel-Mohsen al Husseini dnes uvedl, že jeho město má zásoby jídla nejvýše na dva dny. "Nedostali jsme žádnou pomoc od doby, kdy k nám odřízli poslední cestu."    

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), jehož zásoby pomoci v Libanonu jsou téměř vyčerpány kvůli problémům s vysláním konvojů, proto dnes vypravil z Jordánska do Libanonu dvě letadla, sdělila jeho mluvčí Jennifer Pagonisová.

Podruhé se otevřely hranice z Gazy

Izraelské úřady naopak přechodně otevřely hraniční přechod mezi pásmem Gazy a Egyptem, aby umožnily odejít stovkám lidí, jež v Gaze uvěznila několikatýdenní uzávěra uvalená během izraelské vojenské operace v pobřežním pásmu.

Palestinci uspořádali před parlamentem v Gaze demonstraci, na které protestovali proti izraelské operaci v Gaze i Libanonu.
Palestinci uspořádali před parlamentem v Gaze demonstraci, na které protestovali proti izraelské operaci v Gaze i Libanonu. | Foto: Reuters

O několik hodin později byl přechod znovu uzavřen. Od konce června byl hraniční přechod otevřen jen jednou, aby se mohli do Gazy vrátit Palestinci, kteří zůstali v Egyptě.

"Od uzavření přechodu jsme usilovali o jeho znovuotevření," uvedla mluvčí mise evropských pozorovatelů Telleriová.

"Toto je nejdelší doba, na jakou byla hranice uzavřena za dobu, co ji evropští pozorovatelé sledují," dodala.

 

Právě se děje

Další zprávy