Již v březnu informoval mluvčí ukrajinských vzdušných sil Jurij Ignat o tom, že deset ruských letounů Su-35 svrhlo celkem 11 klouzavých pum na Sumský region. Dle jeho slov se jednalo o "ničivý" úder a využívání takového typu zbraní označil za "mimořádně velkou hrozbu".
Tento týden zase server The Moscow Times uvedl, že za nedávnou explozí v Belgorodu, ležícím asi 40 kilometrů od hranic s Ukrajinou, stála tatáž zbraň. Mohutný výbuch tam zranil tři obyvatele, poškodil několik okolních domů a zanechal po sobě na silnici obrovský kráter.
Klouzavé bomby, které mohou vážit přes jednu tunu, patří mezi naváděné letecké pumy. Díky navigačnímu systému zpravidla bývají mnohem přesnější než neřízené bomby - svůj cíl dokážou zasáhnout s přesností na několik metrů. Jejich konstrukce obsahuje aerodynamické prvky, které bombám umožňují delší, "klouzavý" dolet. Rusko údajně na Ukrajině nasazuje hned několik typů této zbraně, například i sovětské půltunové pumy FAB-500, uvádí The Moscow Times.
Analytici oslovení listem upozorňují, že využívání klouzavých bomb může hned z několika důvodů ovlivnit průběh událostí na Ukrajině. Jedno z hlavních rizik podle nich představuje fakt, že je ruská letadla mohou vypouštět, i když se nacházejí mimo dosah ukrajinské protivzdušné obrany. "Je to opravdu vážná hrozba," podotkl pro ruský exilový web ukrajinský vojenský analytik Alexander Kovalenko. "Musíme přemýšlet o jejich neutralizaci, a to hned," dodal.
Výhoda "okřídlených" leteckých pum také tkví k tom, že jejich výroba není tak nákladná jako v případě například balistických střel, připomíná The Moscow Times. Experti se tak i v souvislosti se zprávami o tom, že Rusku ubývají zásoby přesně naváděných raket, domnívají, že Moskva vidí v klouzavých bombách výhodnější alternativu.
"Jsou to docela geniální sci-fi zbraně. Vzhledem k tomu, že Rusko nemá na Ukrajině vzdušnou převahu, musí vymyslet nějaký způsob, jak dostat bomby k cíli," komentoval pro server Newsweek americký vojenský expert Guy McCardle. "Pointa je v tom, že s touto klouzavou municí mohou Rusové s relativně malými náklady vypálit velké množství munice a způsobit tak nakonec nepříteli velké fyzické a psychické škody," dodal.
Moskva jich v poslední době podle informací Jurije Ignata vypálí na Ukrajinu přibližně až 20 denně. Alexander Sladkov, prokremelský novinář, nedávno na sociální síti Telegram varoval před tím, že brzy Ukrajinu zasáhnou ještě mnohem silnější letecké pumy než doposud.
O tom, že by mohly způsobit ve vývoji války na Ukrajině opravdu velký zlom, však někteří experti pochybují. "Historie nám ukáže, že jeden systém sám o sobě nic nezmění. Něco jako (raketomety) HIMARS rozhodně na bojišti něco změnily. Ale přesto to válku neukončilo," podotkl pro The Moscow Times dánský vojenský expert Anders Puck Nielsen.
