Paříž - Oběť systému, v němž se točí obrovské sumy peněz, nebo obyčejný podvodník? Makléř, jenž se s tichým souhlasem nadřízených pouštěl do podivných obchodů, a když zkrachovaly, byl nemilosrdně hozen přes palubu, nebo zloděj, který tak dlouho riskoval, až byl jednoho dne odhalen?
Jerome Kerviel tvrdí, že byl pouze kolečkem v podvodné mašinerii a z toho důvodu chce očistit své jméno. A hlavně vyhnout se pokutě, kterou od něj bankovní společnost Société Générale po předchozím váhání přece jen chce vymáhat.
V Paříži začíná v pondělí apelační soud, při kterém má Kerviel v úmyslu za každou cenu prokázat svou nevinu.
Bankovní dům hodlá zase procesu využít k tomu, aby se definitivně zbavil odpovědnosti za ztráty spojené s pochybnými obchody, při nichž kontroverzní makléř v letech 2006 až 2007 "roztočil" astronomickou sumu 50 miliard eur.
Skandál propukl v roce 2008, kdy banka oznámila, že Kerviel zneužil znalosti, které měl o systému zabezpečení finančních transakcí, a uskutečnil řadu neautorizovaných obchodů, během nichž vygeneroval ztrátu vyčíslenou na 4,9 miliardy eur.
Ačkoliv jeho obhájci tvrdili, že nemohl jednat bez vědomí svých nadřízených, soud Kervielovi uložil v roce 2010 trest ve výši tří let nepodmínečně. A hlavně rozhodl, že makléř musí bance zaplatit pokutu rovnající se celkové výši ztráty.
Znamenalo by to, že by Kerviel, který po svém propuštění z banky pracuje jako finanční konzultant, musel Société Générale po 180 tisíc let odevzdávat svůj měsíční plat. Vzhledem k tomu, že se odvolal, do vězení zatím nešel.
Museli o tom vědět
Na stranu muže, který figuruje v největším podvodu v bankovních dějinách, se přiklání také část odborné veřejnosti.
"E-maily, telefonické hovory, elektronické vzkazy, vše je kontrolováno," cituje deník Le Monde londýnského bankéře, který odmítl udat své jméno.
"Pokud člověk pracoval u Société Générale v čase, kdy byl u ní zaměstnán Kerviel, bylo mimořádně obtížné uskutečňovat nekalé obchody bez toho, že by o nich věděl někdo stojící v bankovní hierarchii nad ním. Kontrolní systémy jsou velmi sofistikované a řídí je stovky lidí."
Kerviel nepopírá, že uskutečnil řadu podivných finančních operací sledujících dosažení maximálního zisku, trvá ale na tom, že jednal se souhlasem nadřízených, kteří jej v jeho aktivitách ještě podporovali.
Poukazuje přitom na to, že systém je nastaven tak, že u částek, které jsou podezřele vysoké či naopak podezřele nízké, dochází v rámci bleskových počítačových obchodů automaticky k blokaci, protože se předpokládá, že se makléř spletl a na klávesnici uvedl chybnou sumu.
Soud byl jiného názoru a v rozsudku uvedl, že Kerviel naopak zneužil důvěru, kterou dostal, dopustil se jednoznačných podvodů a padělání bankovních dokumentů a také nelegálně vstupoval do počítačového systému banky.
Ta původně uvedla, že pokutu, kterou Kervielovi soud uložil, vymáhat nebude, když ale její bývalý zaměstnanec v roce 2010 vydal knihu s názvem Soukolí, vzpomínky obchodníka, v níž autor popisuje některé praktiky Société Générale, změnila názor.
Požaduje vyplacení části pokuty s tím, že makléř si díky knize a právům na film, jenž má být na jejím základě natočen, přišel na slušné peníze.
Société Générale, jejíž součástí je i česká Komerční banka, byla v minulosti dvakrát pokutována v souvislosti s porušením pravidel hospodářské soutěže. V září 2010 dosáhla pokuta 381 milionů eur.
