Obrazem: Nacisté řádili jako šílení. Vypálení Českého Malína přežilo jen pár lidí

1/52 Přehled fotografií
Spáleniště malínské školy na snímku z roku 1943.
Usedlost Josefa Dobrého - Spáleniště, kde byla upálena většina žen a dětí.
Do školy bylo nahnáno kolem 80 lidí, z toho bylo 65 Čechů. Zbytek byli Ukrajinci.
Děti s učitelem Švarcem kolem roku 1934.
Zbytky pravoslavného kostela
V kostele bylo upáleno 25 Čechů, jeden polák a nezjištěný počet Ukrajinců. Celkem spáleniště kostela ukrývalo ostatky 80 lidí.
Kosterní ostatky upálených lidí v kostele v Českém Malíně.
Zbytky stodoly, ve které byly upáleni občané Českého Malína.
Vypálené hospodářství Václava Vignera.
Spáleniště v Českém Malíně
Sutiny zničených a vypálených domů v Českém Malíně.
Z některých budov zůstaly na spáleništi stát jen zbytky komínů.
Vše ostatní zničil žár plamenů
Malín po tragedii 13. 7. 1943.
Dobová fotografie společného hrobu obětí masakru v Českém Malíně
Svatební fotografie Josefa a Marie Martinovských.
Rodina Martinovských v roce 1943.
Alois Martinovský, otec Josefa.
Obyvatelé Malína před kovárnou V. Kechrta.
Hasiči a muzikanti Č. Malína - na žebříku Vladimír Řepík ml., koňské spřežení řídí Josef Krámský a u ruční stříkačky stojí Václav Pospíšil. Rok cca 1940.
Hasiči a muzikanti Českého Malína patřily mezi spolky, které byly v městě založeny na začátku 20. století. Tato byla pořízena přibližně v roce 1940.
Obyvatelé Malína
Obyvatelé Malína
Obyvatelé Malína
Na cestě ke žním v Českém Malíně. Na snímku Leo Mínářík, Josef Mínářík, Marie Mínáříková, Anastázie Řepíková a tři neidentifikované pomocnice.
Mládež Č. Malína na fotografii přibližně z roku 1937. Osoby označené křížem se nedožili konce války.
Vladimír Pospíšil, Vladimír Bešta a jeho sestra Helenka, u dalšího dítěte se nepodařilo dopátrat jeho jméno. Všichni tito děti skončily v plamenech. Rok 1942.
Josef Řepík (ve věku cca 5 let) s mladší sestřičkou Marií, která byla při masakru upálena s matkou Anastázií.
Josef Řepík na fotografii pořízené v roce 2006.
Dvě děti, které již nežijí - Venouš a Mirek Kubíčkovi.
Českoslovenští vojáci po osvobození Českého Malína.
Skupina zachráněných stařen, žen a dětí
Přeživší z vypáleného Českého Malína na dobové snímku.
Přeživší z vypáleného Českého Malína
Albína Rezkova se živila v Č. Malíně jako léčitelka. Na snímku stojí vedle svých vnoučat.
Pozůstalí a přeživší po masakru v Českém Malíně na archivní fotografii.
Několik mužů, kteří unikli smrti. Uprostřed o berlích Václav Uhlíř, který byl nacisty poraněn čtyřmi střelnými ranami.
Darina Martinovská u mlýna v Českém Malíně v roce 1997.
Obětina udělená rodu Martinovských Ústřední maticí školství v Praze dne 6. července 1943.
Prezident Československé republiky udělil 13. července 1946 na věčnou paměť nesmrtelných obětí a umučení obci Český Malín Československý válečný kříž 1939.
Originál protokolu svědectví J. A. Martinovského o malínské tragédii.
Ukázka dobového originálu rukopisu autora Kroniky Českého Malína J. A. Martinovského, kde popisuje prožité běsnění nacistů.
Mapa Českého Malína z roku 1922, která byla zahrnutá v polských štábních mapách.
Nový Malín
Český Malín přibližně v roce 1960 při konání pietního aktu k uctění oběti masakru.
Děti s pamětníky před památníkem obětí v Novém Malíně, rok 2014.