Státní agentura Belta tvrdí, že v Minsku byli zatčeni koordinátoři protestů. Belta ve středu ráno bez bližších podrobností napsala, že byl zadržen muž, který si v 16. patře hotelu Belarus pronajal pokoj, z něhož koordinoval akce. Řídil prý tři muže, kteří pak dávali pokyny stovkám dalších lidí, s nimiž byli spojení.
Od nedělních voleb vycházejí v Bělorusku do ulic tisíce demonstrantů nespokojených s Lukašenkovou vládou a odmítajících jeho zřejmě zmanipulované vítězství. Prezident ale dal jasně najevo, že je odhodlán udržet si úřad s nasazením "všech prostředků".
Během prvních dvou nocí protestů bylo při rozhánění davů zraněno mnoho desítek lidí a podle ministerstva vnitra policisté zatkli na 5000 osob. Od úterního večera k nim přibylo dalších dalších více než 1000 zadržených. Podle ministerstva zdravotnictví do nemocnic sanitky rozvezly nových 51 zraněných civilistů. Zranění utrpělo i 14 policistů.
Zásahy speciálních policejních oddílů byly brutální, jak dokumentují záběry zveřejněné na sociálních sítích.
Mluvčí ministerstva vnitra Volha Čamadanová podle serveru tut.by ve středu sdělila, že v Brestu byl postřelen jeden člověk. Tvrdila, že policisty "napadla skupina agresivních občanů se železnými tyčemi". Výstřely do vzduchu je nezastavily, a proto další následovaly na ně. "Jeden z útočníků" byl při tom zraněn.
Cichanouská, hlavní protikandidátka autoritářského prezidenta Lukašenka v nedělních volbách hlavy státu, které opozice považuje za zfalšované, byla pohřešována od pondělí. Tehdy podala protest proti výsledkům voleb, a panovaly tak obavy o její osud. Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius v úterý ráno oznámil, že Cichanouská je v bezpečí v Litvě. Běloruské úřady popřely, že by političku vyvezly ven.
"Cichanouskou vyvezly ze země běloruské úřady. Její odjezd umožnil propuštění šéfky jejího štábu Maryje Marozové, zatčené v předvečer voleb. Odjely společně," citoval server Tut.by kandidátčinu spolupracovnici, podle níž Cichanouská neměla jinou možnost. Poradkyně političky dodala, že "část týmu Svjatlany je dál držen jako rukojmí".
Bělorusové podle serveru také v noci na středu hlásili vypínání mobilní sítě a internetu v hlavním městě. Během středečního rána byly tyto služby částečně obnoveny. Podle opozice jde o taktiku úřadů omezit možnost kontaktů mezi lidmi a tímto způsobem dosáhnout menšího počtu účastníků protestů.
V přístupu k vládním budovám a Lukašenkově rezidenci brání policejní kordony.
Rusko hledá své novináře
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý vyzval běloruské úřady, aby co nejdříve propustily na svobodu ruské novináře, které policie zadržela během rozhánění masových protestů po prezidentských volbách. Šéf německé diplomacie Heiko Maas na společné tiskové konferenci s Lavrovem vyzval Minsk k osvobození všech zadržených.
Lavrov podle listu Vedomosti upozornil, že ruské ministerstvo zahraničí sleduje situaci nejen novinářů z ruských médií, ale zajímá se i o osud Maxima Solopova ze serveru Meduza, sídlícího v Lotyšsku. "Zpravodaj Meduzy je pro nás především ruský občan. A jako občan Ruska je samozřejmě pod naší ochranou," řekl Lavrov. Vedomosti dodaly, že už v neděli se objevily informace, že Solopov byl zmlácen a zatčen, ale od té doby o něm už žádné další informace nejsou.
Rozhlasová stanice Svoboda na svém webu uvedla, že v Minsku se od neděle pohřešoval i reportér opoziční televize Belsat (vysílající z Polska), který byl spoluautorem reportáže o "ženách blízkých Lukašenkovi". V úterý se našel v policejní cele. Neznámý ale zůstává osud Solopova z Meduzy, jakož i šéfredaktora listu Naša niva Jegora Martinoviče či zpravodaje ruského serveru Znak.com Nikity Teliženka.
Sám Belsat upřesnil, že běloruská policie zadržela šest spolupracovníků této stanice, kterou financuje polské ministerstvo zahraničí.
Podivné vypínání internetu
"Dva dny protestů ukázaly, že Lukašenko vytvořil efektivní, prakticky dokonalou mašinerii potlačování protivládních protestů," usoudil ruský list Kommersant. Příklad běloruských úřadů podle něj "může být nakažlivý" v postsovětském prostoru, protože ještě letos se budou konat prezidentské volby v Moldavsku a parlamentní volby v Gruzii a Kyrgyzstánu - a všude chce opozice svrhnout stávající režim.
Kommersant rovněž upozornil, že běloruské úřady popírají, že by vypínaly internet. "Z ciziny nám vypínají internet, aby vyvolali nespokojenost obyvatel. Jestli internet funguje špatně, není to naše iniciativa, je to z ciziny," tvrdil Lukašenko. Deník ironicky dodal, že podivným řízením osudu je vypnutý nezávislý server Tut.by, zatímco poruchy nijak nepostihly státní agenturu Belta či prezidentův web, na kterém se objevily gratulace od ruského vůdce Vladimira Putina.
Tut.by na sociálních sítích informuje, že lékaře minských nemocnic šokovala těžká zranění demonstrantů, s jakými se ještě nesetkali. Ministerstvo zdravotnictví připustilo, že během dvou nocí protestů bylo zraněno na 200 lidí a v některých případech byly nutné operace.
