Washington - Na existenci temné hmoty už se vědci shodují poměrně dlouho, nyní ovšem přišlo překvapivé zjištění, že existují i "temné" blesky.
A nejde o nic menšího než člověku životně nebezpečnou formu radiace.
Stejně jako běžné - tedy viditelné - blesky se rodí uvnitř bouřkových mraků.
Zdá se, že někdy se nahromaděná energie (nebo její část) neuvolní prostřednictvím pozorovatelného elektrostatického výboje (tedy blesku), ale neviditelným výbojem. Ten Joseph Dwye z Floridského technologického institutu poprvé nazval temným bleskem.
Vědec vysvětluje, že během bouřky se do okolí uvolňuje okem nepostřehnutelné rentgenové a gama záření, které je v přírodě spojováno například se zanikajícími hvězdami.
Jistotu dá jen dozimetr
Energie v nich obsažená přitom může dosahovat až milionkrát vyšší hodnoty než u blesku. V tomto případě ovšem energie netvoří jednotný kanál (paprsek), ale rozptyluje se do okolí všemi směry.
Lidi ani zvířata na zemi proto ohrozit nemůže. Jiná je ale situace u cestujících v letadle, kteří jsou přímo u zdroje.
"Člověk zasažený temným bleskem by nebyl zraněn, absorboval by však najednou celoživotní bezpečnou dávku ionizujícího záření. Navíc toho druhu záření, které tělu nejvíc škodí," cituje server listu The Washington Post muže, jenž dal nově objevenému fenoménu jméno.
Bez dozimetru posádka letadla nemá šanci zjistit, že byla enormní dávce radiace vystavena. Temné blesky se ale podle dosavadních zjištění vědců objevují jen v jedné z tisíce bouří a piloti se navíc snaží bouřkové oblačnosti vyhýbat.
Fakt, že se v bouřkových mracích energie uvolňuje i jiným způsobem, vědci tuší už od 90. let minulého století, kdy gama záření zaznamenaly satelity kroužící kolem Země. Tyto paprsky jsou - jak upozorňuje americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) - nejčastěji spojovány s jaderným výbuchem nebo explozí supernov.
