Objem stínového bankovnictví v EU? 17 bilionů eur

Radim Klekner Radim Klekner
22. 11. 2012 15:06
Nový návrh: Ze záchranného fondu EU by měly čerpat i země mimo eurozónu
Představa, že by Evropská centrální banka mohla v rámci dozorčích orgánů bankovní unie kontrolovat obchody finančních institucí, se nelíbí zejména Británii a Nizozemsku - a také Česku.
Představa, že by Evropská centrální banka mohla v rámci dozorčích orgánů bankovní unie kontrolovat obchody finančních institucí, se nelíbí zejména Británii a Nizozemsku - a také Česku. | Foto: Reuters

Brusel - Bankovní unie, prosazovaná Německem a Francií s cílem umožnit lepší kontrolu finančního sektoru v EU, naráží na tvrdý odpor Británie a Nizozemska. Zásadní výhrady má také Česko a další země.

Podle nové zprávy Výboru pro globální stabilitu (FSB), celosvětového regulačního orgánu se sídlem v Basileji, za to může hlavně takzvané stínové bankovnictví.

Stínové bankovnictví dosáhlo v loňském roce v EU takového objemu obchodů a propojenosti s komerčními bankami, že finanční kruhy v nejexponovanějších zemích - logicky - nemají zájem na tom, aby byly kontrolovány přísněji než doposud. Navíc nikoliv už jen národními, nýbrž napříště především unijními orgány. 

Celosvětově představuje objem aktiv hedgeových fondů, fondů peněžního trhu a dalších institucí tvořících páteř stínového bankovnictví 67 bilionů dolarů (48,5 bilionu eur). V rámci Evropské unie je to 17,2 bilionu eur a tedy ekvivalent 111 procent hrubého domácího produktu EU.

Největší objemy a nárůst aktiv - a to na úkor Spojených států - eviduje FSB právě v Británii a Nizozemsku, kde představují 370, respektive 490 procent tamního HDP.

"Americký podíl na stínovém bankovnictví se snížil ze 44 procent v roce 2005 na loňských 35 procent," citoval server Euobserver ze zprávy FSB. "Tento pokles provázel na druhé straně nárůst objemů ve Velké Británii a eurozóně."

Vysoká míra rizik

Stínové bankovnictví sice přineslo vyšší výkon finančního sektoru, usnadnilo přístup k úvěrům, nabídlo alternativu k bankovním vkladům a podpořilo hospodářskou soutěž, nese s sebou ale příliš velká rizika a může dostat do vážných potíží celou bankovní sféru.

Stínovým bankovnictví protékají obrovské objemy nikým nekontrolovaných peněz
Stínovým bankovnictví protékají obrovské objemy nikým nekontrolovaných peněz | Foto: Thinkstock

Hedgeové fondy a fondy peněžního trhu se věnují především krátkodobému obchodování s vysoce úročenými deriváty a transakcím uskutečňovaným v rámci dohod o zpětném odkupu dluhopisů, které sice zpravidla znamenají vysoké výnosy, na druhou stranu ale také mohou vyprodukovat astronomické ztráty.

Evropská komise, jež s myšlenkou bankovní unie a unijního dozoru nad finančními transakcemi přišla, mimo jiné navrhuje, aby se všechny obchody uskutečňované přes tyto málo průhledné fondy objevovaly v účetnictví komerčních bank, čímž by se předešlo vážným krizím.

Proti regulaci těchto fondů, stejně jako proti vytvoření bankovní unie, je vedle jiných analytiků také hlavní ekonom Raiffeisenbank ČR Aleš Michl.

"Politika uskutečňovaná hedgeovými fondy a případný útěk od určitého aktiva je lepší varovný signál než ten, který vydává regulátor," řekl Aktuálně.cz.

Česko, podobně jako kupříkladu Švédsko, upozornilo ústy ministra financí Miroslava Kalouska, že by vytvoření bankovní unie vyžadovalo změnu unijních smluv. 

Nečasova vláda a Česká národní banka mají ale především obavy z toho, že by v případě celoevropské finanční krize mohly být z bank v Česku, kontrolovaných zahraničními mateřskými společnostmi, odčerpávány nemalé prostředky, aniž by tomu český regulátor mohl nějak zabránit.

"Česká národní banka může v čase nulových úrokových sazeb dělat jedinou věc," říká Michl. "Postarat se o to, ať mateřské zahraniční banky neodvedou v rámci bankovní unie ze svých dcer v ČR kapitál. Poznamenalo by nás to na dlouhá léta."

Myslete na východní Evropu, varuje EBRD

S výhradami k bankovní unii, která je v prvé řadě určena eurozóně, teď přišla také Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). Ta v uplynulých letech investovala miliardy eur v postkomunistických zemích východní Evropy.

Teď EBRD požaduje, aby bylo v bankovní unii někdejším sovětským vazalům umožněno plné členství, navíc s neomezenou možností čerpat z fondů Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), v nichž by mělo být postupně k dispozici až 500 miliard eur. 

"Celý systém by byl deformován preferenčním přístupem k fondům ESM," citovala agentura Bloomberg hlavního ekonoma EBRD Erika Berglofa. "Je v zájmu rozvíjejících se (východoevropských) ekonomik, aby byl tento nedostatek odstraněn."

Berglof připomněl, že kolapsu bankovního systému v některých východoevropských zemích se v letech 2008 až 2009 podařilo zabránit jen díky fondům tzv. Vídeňské iniciativy, což je uskupení evropských bank a regulátorů bankovního sektoru.

Účast v ESM by ovšem vyžadovala miliardové platby ze strany postkomunistických zemí. Ty sice přijímají z fondů EU obrovské částky, nejsou ale na druhé straně příliš ochotny podílet se na úvěrování států, které se dostaly do finančních potíží, jako je Řecko či Portugalsko.

Bankovní unie měla původně začít fungovat 1. ledna 2014, Německo a další země chtějí ale tento termín posunout na pozdější dobu. Vláda v Berlíně, která je pod silným tlakem bankovního sektoru, navíc zvažuje omezit unijní dozor pouze na velké bankovní domy a nesouhlasí s tím, aby pod něj spadalo všech šest tisíc finančních institucí fungujících na území EU.  

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Erdogan změnil názor, s viceprezidentem USA Pencem se nakonec setká

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se ve čtvrtek setká s americkým viceprezidentem Mikem Pencem a ministrem zahraničí Mikem Pompeem. Informoval o tom šéf komunikací turecké vlády. Dříve totiž Erdogan setkání v rozhovoru s televizí Sky News odmítl s tím, že bude jednat pouze se svým protějškem Donaldem Trumpem a nechal se slyšet, že americkou delegaci, která chce jednat o nynější turecké intervenci v Sýrii, odkáže na jejich protějšky v turecké vládě.

Zástupci vlády USA letí do Turecka ve středu, ve čtvrtek pak mají začít oficiální jednání. Pompeo řekl, že cílem mise je najít řešení situace v Sýrii a ne rozbít americko-turecké vztahy.

před 1 hodinou

Basketbalisté Nymburka zahájili Ligu mistrů výhrou nad Bambergem

Basketbalisté Nymburka zahájili základní skupinu Ligy mistrů vítězstvím 91:71 nad Bambergem. Domácí v pražské hale Královka vykročili za výhrou nad čtvrtým celkem minulého ročníku už v první čtvrtině, kterou vyhráli o 19 bodů.

Středočeši soupeře v úvodním dějství dokonale zaskočili. Do zápasu vstoupili sérií 16:0 a Bamberg se poprvé prosadil až po čtyřech minutách. Nymburk i díky 13 bodům Jaromíra Bohačíka první čtvrtinu vyhrál 30:11. Ve druhé části německý tým výrazně přitvrdil v obraně a Středočeši o poločasové přestávce vedli o 18 bodů.

Po pauze převzal Bamberg aktivitu, Nymburku se přestalo dařit střelecky i na doskoku a po nepovedeném závěru třetí čtvrtiny se náskok domácích ztenčil na osm bodů. Závěrečná čtvrtina už ale byla opět v režii Nymburka, který zpřesnil střelbu a vzal si dvouciferný náskok zpět. Nejlepším střelcem zápasu byl Bohačík s 24 body.

Basketbalová Liga mistrů - skupina C, 1. kolo:

Nymburk - Bamberg 91:71 (30:11, 52:34, 65:57)

Nejvíce bodů: Bohačík 24, Booker 18, Dalton 14, Hankins 10 - B. Taylor 16, Harris a Lee po 11, K. Taylor 10. Fauly: 20:21. Trestné hody: 24/21 - 16/9. Trojky: 6:14. Doskoky: 44:43.

Tabulka:

1. Nymburk 1 1 0 91:71 2
2. Tenerife 1 1 0 81:67 2
3. VEF Riga 1 1 0 80:74 2
4. Peristeri 1 1 0 70:64 2
5. Mornar Bar 1 0 1 74:80 1
6. Gaziantep 1 0 1 64:70 1
7. Nižnij Novgorod 1 0 1 67:81 1
8. Bamberg 1 0 1 71:91 1
před 1 hodinou

Basketbalistky USK Praha začaly Evropskou ligy výhrou v Rize

Basketbalistky ZVVZ USK Praha vstoupily úspěšně do nového ročníku Evropské ligy a vyhrály v Lotyšsku nad TTT Riga 73:66. Nejlepšími střelkyněmi v barvách českých šampionek a obhájkyň třetího místa byly shodně se 17 body Alyssa Thomasová a Valériane Ayayiová. Další zápas čeká svěřenkyně trenérky Natálie Hejkové za týden ve Francii proti Bourges.

1. kolo Evropské ligy basketbalistek:

Skupina A:

TTT Riga - ZVVZ USK Praha 66:73 (14:20, 32:37, 43:58)

Nejvíce bodů: Drammehová 13, Harperová, Strautmaneová obě 12 - Thomasová, Ayayiová obě 17, Jonesová 12. Fauly: 18:18. Trestné hody: 21/16 - 20/13. Trojky: 6:6. Doskoky: 37:41.

Zdroj: ČTK
Další zprávy