Washington - Administrativa prezidenta Baracka Obamy zaznamenala významné vítězství u soudu, z něhož však nemá radost řada jejích stoupenců i obhájci občanských a lidských práv.

Odvolací federální soud v San Franciscu rozhodl, že právo vlády na ochranu státních tajemství týkajících se bezpečnosti země platí víc než právo lidí držených v zahraničních věznicích CIA na spravedlivý proces.

Soudci v nejtěsnějším verdiktu poměrem hlasů šest ku pěti stanovili, že tito vězni, kteří tvrdí, že byli mučeni, nemají právo na soudní přelíčení, neboť by v jeho průběhu mohlo dojít k odtajnění klíčových informací.

Soudce Raymond Fisher po vynesení rozsudku uvedl, že rozhodování mezi lidskými právy a bezpečností státu bylo těžké, jde však podle něj o jeden z řídkých případů, kdy potřeba vlády chránit státní tajemství je víc než právo na soudní proces.

"Ačkoli jako soudci chceme hájit všechny principy právního státu, jsou okamžiky, kdy mimořádné okolnosti způsobují mezi jednotlivými principy neřešitelný konflikt," stojí ve Fisherově zdůvodnění.

Odvolací soud tak zrušil předchozí verdikt federálního soudu, který procesy schválil, rozhodl pouze, že v jejich průběhu musí být zajištěna ochrana citlivých informací.

Obama ve stopách Bushe

Rozhodnutí odvolacího soudu je vítězstvím administrativy prezidenta Baracka Obamy, která argumentovala vůbec proti právu údajně mučených vězňů na soud. Převzala tak postoj předchozí Bushovy administrativy.

Obhájci práv Obamu kritizují, že pokračuje v nepřijatelné protiteroristické politice svého předchůdce a porušuje předvolební slib, že si bude počínat v souladu s právní tradicí a mezinárodními standardy.

Verdikt odvolacího soudu nemusí být konečný, Americká unie občanských svobod, která žalobu podala za pět vězňů, už prohlásila, že se odvolá k Nejvyššímu soudu. Bude tak záležet na devíti členech poslední soudní instance, zda se rozhodnou případ vyslyšet.

Je pravděpodobné, že tak učiní a nebudou si chtít nechat ujít příležitost zaujmout po víc než půl století stanovisko k tomu, kam až sahá právo vlády při omezení výkonu spravedlnosti v souvislosti s citlivými státními údaji.

U Nejvyššího soudu mají v současnosti převahu konzervativně ladění soudci, většina sporných rozhodnutí končí 5:4 v jejich prospěch.

Jádrem sporu převážení vězňů do ciziny

Předmětem sporu, který rozhodoval odvolací soud, je žaloba na firmu Jeppesen Dataplan. Ta je podezřelá z toho, že organizovala lety, jimiž CIA přepravovala vězně do zahraničí, kde byli následně vyslýcháni.

Obama se po nástupu do funkce rozhodl změnit část z Bushovy politiky. Ohlásil například záměr uzavřít věznici na Guantánamu a jednoznačně slíbil, že Američané nebudou žádné z lidí zadržovaných kvůli podezření z terorismu podrobovat mučení. Právě možnost přepravovat vězně po světě kvůli výslechům si však rozhodl ponechat.

"Pokud Nejvyšší soud toto rozhodnutí nezruší, Spojené státy zavřou dveře svých soudů obětem mučení, čímž poskytnou naprostou imunitu jejich mučitelům," kritizoval ostře verdikt soudu i politiku Obamovy administrativy právník vězňů.

Tma, hlad a neustálý hluk

V žalobě byl popsán případ etiopského občana, kterého CIA přepravila do Maroka, kde byl místní bezpečností vystaven soustavnému mučení.

CIA ho následně převezla do vlastního tajného vězení v Afghánistánu, kde byl dle svých slov držen v neustálé tmě, byl vystavěn hladovění i hlasitým nahrávkám výkřiků žen a dětí. Posledních pět let před propuštěním v roce 2009 byl vězněn na Guantánamu.

Tato věznice, navzdory slibu prezidenta Obamy, že ji během jednoho roku uzavře, zůstává i 20 měsíců po Obamově nástupu do úřadu v provozu.

Administrativa nyní přiznává, že se jí nepodaří v blízké budoucnosti vězení uzavřít. Zadržováno tam zůstává několik desítek vězňů, které se nepodařilo předat do zemí svého původu, ani přesunout do jiného zařízení na území Spojených států.