Washington- Americký prezident Barack Obama prohlašuje, že usiluje o zmírnění imigračních zákonů. Jeho administrativa ale za dva a půl roku vyhostila ze země už přes jeden milion ilegálních přistěhovalců.
Pokud by tempo udržela i v budoucnu, znamenalo by to, že za jedno Obamovo funkční období bude deportováno více imigrantů, než kolik jeho předchůdce George W. Bush stihl poslat pryč z USA za dvojnásobně dlouhou dobu.
Obamova administrativa deportovala do 12. září letošního roku 1,06 milionu osob, zatímco Bushova za osm let vyhostila jen 1,57 milionu.
Pro Baracka Obamu to znamená velké nepříjemnosti, protože tato skutečnost vážně ohrožuje jeho naději na znovuzvolení v roce 2012.
V roce 2008 pro něj hlasovalo 67 procent Američanů hispánského původu, protože jim slíbil prosazení zásadní reformy imigračního zákona.
Díky jejich klíčovým hlasům pak porazil svého soupeře, republikánského senátora Johna McCaina. Svůj slib, že předloží Kongresu hned ve svém prvním roce v Bílém domě návrh takového zákona, však nesplnil.
Když potom v roce 2010 Kongres konečně hlasoval o tzv. DREAM Act (Development, Relief and Education for Alien Minors), který má umožnit pobyt v USA dětem nelegálních imigrantů, které přišly do Spojených států jako malé a nyní studují na středních školách nebo vstoupily do armády, neprošel návrh tohoto zákona v Senátu kvůli odporu republikánů.
Hispánci jsou s Obamou nespokojeni
V USA nyní žije odhadem 11,2 milionů ilegálních imigrantů. Americké imigrační úřady mají podle agentury Reuters fondy na deportaci až 400 000 osob za rok.
Ve fiskálním roce 2010 vyhostily 393 000 imigrantů bez příslušných dokumentů, což je rekordní počet. Bushova administrativa ve svém posledním roce poslala ze země o 24 000 nelegálních přistěhovalců méně.
Z milionu osob, které Obamova administrativa vyhostila za dva a půl roku, tvořily 46 procent osoby odsouzené za nějakou kriminální činnost a 54 procent osoby bez záznamu v trestním rejstříku.
Hispánci, nejrychleji rostoucí americká komunita, která nyní čítá podle posledního censu 50,5 milionu lidí, jsou s tímto vývojem velmi nespokojeni, protože nejvíce deportovaných je samozřejmě z latinskoamerických zemí.
Bílý dům si je této skutečnosti vědom zvláště v souvislosti se stále klesající popularitou Baracka Obamy.
Hodlá proto praktikovat politiku individuálního přístupu k imigrantům, jinými slovy chce vyhošťovat především ty, kdo se dostali do konfliktu se zákonem, a nechávat na pokoji ty, kdo přišli do Spojených států jako děti a žijí zde řadu let.
Ministryně vnitřní bezpečnosti Janet Napolitanová napsala Obamovým jménem v polovině srpna jedenadvaceti senátorům prosazujícím imigrační reformu dopis, v němž jim tuto iniciativu Bílého domu vysvětluje.
Republikáni se zlobí
Postup Obamovy administrativy však velmi rozzlobil republikánské kongresmany, kteří si uvolnění imigračních zákonů nepřejí. Předseda právního výboru Sněmovny reprezentantů, Texasan Lamar Smith, označil postup Bílého domu za "spiknutí".
"Autoři americké ústavy dali právo stanovovat imigrační politiku Kongresu..." zlobil se.
Spokojeni nejsou ale ani členové Obamovy strany. Demokratický senátor Robert Menendez si stěžoval, že "administrativa individuální přístup (k ilegálním imigrantům) používá velmi zřídka".
Hned také nepřímo prezidentovi pohrozil, když dodal: "Nikdo by neměl zapomínat, že imigrační otázka je pro Hispánce, komunitu, jejíž volební síla stále roste, kriticky důležitá."
Barack Obama se zaklíná, že udělá vše ve své moci, aby prosadil DREAM Act. Vinu za to, že zákon již neprošel, přikládá samozřejmě republikánům.
Na slavnostním večeru pořádaném ve Washingtonu hispánskými členy Kongresu řekl: "Je to poprvé za deset let, kdy návrh (imigračního) zákona nemá jediného spolupředkladatele z řad Republikánské strany."
Září je v USA Měsícem hispánského dědictví a Bílý dům se snaží účastnit co největšího počtu akcí pořádaných v jeho rámci.
