Obama prohrál, na Guantánamu se bude znovu soudit

Václav Viták
8. 3. 2011 17:30
Americký prezident nedokázal splnit, co slíbil před volbami
Přání zavřít Guantánamo se zatím nenaplní (ilustrační foto)
Přání zavřít Guantánamo se zatím nenaplní (ilustrační foto) | Foto: Reuters

Washington - V nejbližších dnech či týdnech budou na americké vojenské základně Guantánamo vězňům podezřelým z terorismu sdělena nová obvinění. A to přesto, že americký prezident Barack Obama před volbami sliboval, že Guantánamo zavře.

Jedním z prvních, kdo zřejmě stane před vojenským soudem, bude Saúdský Arab Abdal Rahím al-Naširí. Američané ho viní z toho, že naplánoval pumový útok na americký torpédoborec Cole v Jemenu v roce 2000.

Obnovení procesů s domnělými teroristy zklamalo hlavně ochránce lidských práv, kteří existenci věznice na Guantánamu dlouhodobě kritizují. Pondělní rozhodnutí Baracka Obamy, který je po dvou letech znovu povolil, považují za prohru svou i prezidentovu.

Obama přiznává porážku

Obama zrušil svůj příkaz, pozastavující činnost takzvaných "vojenských komisí", tedy vojenských tribunálů na Guantánamu. Vydal ho hned v první den svého pobytu v Bílém domě.

Americký prezident chtěl původně zrušit guantánamskou věznici do roka od svého nástupu do funkce, pak "jak nejdříve to půjde" a nyní "snad jednou".

Jeho snahu prosadit, aby vězni z Guantánama byli souzeni civilními soudy a měli všechna práva z toho vyplývající, nemilosrdně zmařili opoziční republikáni.

Ti se obávají, že by to byla garance propuštění na svobodu pro všechny podezřelé z terorismu.

Obama nicméně upravil podmínky, za nichž mohou být zadržováni potenciální teroristé, kteří však ještě nebyli oficiálně obviněni, nebo odsouzeni.

Nové postupy, jimiž se musejí vojenské soudy na Guantánamu řídit, zaručují vězňům kontakt s právníkem. Ten bude mít přístup k většímu okruhu tajných informací, což mu umožní lépe hájit svého klienta.

Obama také nařídil, že u každého zadržovaného musí po roce dojít k revizi jeho případu. Během ní se stanoví, zda vězeň stále představuje bezpečnostní hrozbu a má být souzen vojenským soudem, nebo zda má být propuštěn.

Po této první revizi musí každé tři roky následovat další.

Věznice na základně Guantánamo
Věznice na základně Guantánamo | Foto: Reuters

Prezident v pasti 

Podle ochránců lidských práv jde ale jen o legální možnost, jak podezřelého zadržovat donekonečna, bez řádného soudního procesu.

"Tohle je krok dopředu na cestě k institucionalizaci režimu preventivního zadržování," řekla listu The New York Times předsedkyně organizace Human Rights First Elisa Massiminová.

"Lidé na Blízkém východě se snaží stanovit nová pravidla pro své společnosti a tohle je přinejmenším smíšený signál."

"Ta ironie nemůže být větší," říká právník Wells Dixon z Center for Constitutional Rights. "(Obama) nastoupil do funkce s tím, že jednou z jeho bezpečnostních priorit je zavřít Guantánamo. Teď se ale stal pomalu prvním prezidentem, který kodifikuje politiku zadržování vězňů bez časového omezení."

Z 242 vězňů, kteří byli na Guantánamu v době, kdy Obama přišel do Bílého domu, jich tam zůstává ještě 172. Celkem 67 jich už bylo převezeno jinam, z toho čtyřicet do třetích zemí.

Věznici v Guantánamu zřídila v lednu roku 2001 administrativa George W. Bushe v reakci na teroristické útoky z 11. září.

 

Právě se děje

před 38 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy