Singapur - Americký prezident Barack Obama se v pokračování osmidenní cesty po Asii pokusil posílit svou pověst bojovníka za demokracii a lidská práva, lehce pošramocenou umírněným vystupováním během návštěvy totalitní Číny.
V Singapuru, kde se setkali vůdci Aseanu - sdružení zemí jihovýchodní Asie - požádal přímo barmského generála Thein Seina, aby propustil prodemokratickou vůdkyni Aung Schan Su Ťij z mnohaletého domácího vězení.
Su Ťij byl zákaz vycházení z domu prodloužen v srpnu a má trvat i přes další volby, jež se odehrají příští rok. Disidentka přitom za poslední dvě dekády strávila v odloučení od veřejnosti již čtrnáct let. Za své odhodlání zvrátit nedemokratické poměry v zemi v minulosti získala - stejně jako letos Obama - i Nobelovu cenu míru.
Před hovory za uzavřenými dveřmi v hotelové místnosti stáli Obama a vůdci Aseanu v řadě na pódiu a drželi se navzájem za ruce. Generál Thein Sein ovšem po boku Obamy nestál, tudíž tito dva si ruce nepodali. Nicméně jde i tak o první přímé setkání amerického prezidentka s vůdcem Barmy po dlouhých 43 letech.
To, že spolu oba muži zasedli k jednomu stolu, je signálem, že Amerika to myslí vážně s opětovným navázáním vztahů s dotyčným regionem.
Předchozí američtí prezidenti se odmítali jednání Aseanu (summitu APOC) účastnit právě kvůli přítomnosti zástupců Barmy.
Obama nabídl vojenskému režimu lepší vztahy s USA a očekává za to osvobození politických vězňů včetně Su Ťij a demokratické reformy v Barmě.
V nedělním projevu v Tokiu Obama konstatoval, že úsilí Spojených států a dalších zemí život obyvatel Barmy zatím nezlepšilo. "Proto nyní komunikujeme přímo s barmskými představiteli, abychom dali zřetelně na vědomí, že existující sankce budou trvat dál, dokud v Barmě nenastanou konkrétní kroky směrem k demokratickým reformám," řekl Obama.
Barmu navštívili na začátku listopadu tajemník amerického ministerstva zahraničí pro záležitosti východní Asie a Tichomoří Kurt Campbell a jeho zástupce Scot Marciel. Sešli se s disidentkou Su Ťij, která při této příležitosti mohla opustit domácí vězení. Detaily rozhovoru ovšem nebyly zveřejněny.
Su Ťij již jednou, v roce 1990, se svou stranou vyhrála volby, ale armáda ji nikdy nenechala převzít oficiální moc.
Další volby v roce 2010 by se měly odehrávat ve "svobodném, fér a transparentním duchu", zní nejnovější stanovisko západu.
