Praha/Londýn - Americký prezident Barack Obama zahájil svou první pracovní cestu po Evropě od svého nástupu do Bílého domu.
Ponese se tak trochu ve stylu japonského turismu - během jediného týdne navštíví první muž USA pět zemí a zúčastní se tří vrcholných summitů. Nejprve V Londýně, pak na francouzsko-německé hranici a nakonec v Praze.
Návštěvu starého kontinentu korunuje příští pondělí v Turecku, a splní tak svůj slib navštívit co nejdříve i nějakou muslimskou zemi.
Témat, která přijdou během tohoto týdne při jednáních na přetřes, je mnoho. Aktuálně.cz pro vás vybralo deset nejdůležitějších:
Ekonomická a finanční krize a regulace trhů
Největší důraz je položen na summit tahounů rozvinutých a rozvíjejících se ekonomik skupiny G20 v Londýně, který se uskuteční ve čtvrtek 2. dubna. Setkání bylo ohlášeno ještě za prezidenta George Bushe a slibovalo reformu světového finančního systému včetně Mezinárodního měnového fondu.
Mezitím se však administrativa USA změnila a celosvětová krize dosáhla takových rozměrů, že USA místo propagace volného trhu, který zdůrazňoval Bush, prosazují zejména silné stimulační balíčky.
Podporuje je však pouze Británie, Japonsko a Turecko. Ostatní hráči včetně EU jsou proti. Vzhledem k tomu, že Unie klade naopak mnohem větší důraz na regulaci, je úspěch summitu ve hvězdách.
"Kupujte americké" a deficity USA
Klíčovým poselstvím posledních týdnů Bushovy administrativy byly výzvy o nutnosti zabránit protekcionismu, který prohloubil velkou krizi třicátých let dvacátého století.
Součástí Obamova stimulačního balíčku je však i klauzule "Kupujte americké", která nadzvedla ze židlí politiky na celém světě. Sociálně štědrá, ale rozpočtově konzervativní Evropa je také znepokojena enormním dluhem USA nakumulovaným za Bushe, který bude Obama nadále prohlubovat. Hodlá tak od něj získat ujištění, že po skončení krize rozpočty vyrovná.
Reforma NATO
Severoatlantická aliance vznikla roku 1949, aby bránila Sovětskému svazu a jeho satelitům v útoku na západní Evropu. Nyní je geopolitická situace zcela jiná a aliance se musí transformovat v jiné politické těleso. A právě tato transformace bude jedním z témat summitu k šedesátiletému výročí založení NATO, který se uskuteční ve Štrasburku a v Kehlu.
Na rozdíl od tradičních armád a studené války čelí nyní NATO horkým konfliktům lokálního rozsahu, mezinárodnímu terorismu a šíření jaderných zbraní.
Afghánistán
Jde o klíčovou alianční operaci a půjde také o klíčovou debatu na summitu NATO. Obama představil minulý týden základ své nové strategie, která klade větší důraz na budování civilních institucí a dobré vládnutí.
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier prohlásil, že je "mnohem, mnohem bližší evropským idejím, jaká by měla být naše strategie v Afghánistánu." Otázkou je, zda se podaří Spojeným státům spojence přesvědčit, aby do nepopulární vojenské operace poslali další vojáky nebo alespoň policisty.
Pokud bude Evropa příliš odmítavá, riskuje, že se USA opět obrátí k jednostranným operacím. Navýšit kontingent zatím slíbila pouze Británie.
Zlepšování vztahů a seznamovací summit
Obama je na mezinárodním poli nováčkem a většinu politiků potká poprvé v životě. Půjde o jeho první a velmi sledované kroky na světové scéně.
Během kampaně sliboval zlepšit vztahy se spojenci i s rivaly, více naslouchat a místo jednostranného válečnictví spoléhat na diplomacii. Tuto strategii začal po svém zvolení uskutečňovat zejména směrem k Rusku, zatímco evropské vůdce podle šeptandy k jejich nelibosti spíše zanedbával. To má nyní možnost napravit. Otázkou je, zda to bude možné během vypjatých jednání o otázkách, na které mají USA a Evropa odlišné názory.
Rusko
Problémem pro Obamu bude, jak na jednu stranu udržovat dobré vztahy s Evropou a jak na druhou zlepšit ty s Ruskem, které se starému kontinentu v nedávné době hřmotně připomnělo válkou v Gruzii a zastavením dodávek plynu.
Obama má v Londýně podepsat s Rusy dvě deklarace - o nové smlouvě o snížení stavu jaderných zbraní a o americko-ruských vztazích.
Námluvy Washingtonu a Moskvy přitom znepokojují nejen vlády v bývalých sovětských satelitech, ale také na Západě. Například podle odborníka na zahraniční politiku německé CDU Eckarta von Klaedena totiž rozporuplné signály z Washingtonu vyvolávají ve východní Evropě pocity nejistoty.
Nešíření jaderných zbraní a odzbrojení
Rusko je pro Obamu cenné zejména kvůli omezení jaderné hrozby. Ve svém veřejném projevu na Hradčanském náměstí v Praze bude Obama mluvit o tom, jak bránit šíření jaderných zbraní. USA očekávají, že bude v tomto směru Rusko asertivnější v případě Íránu, který Západ podezřívá z výroby jaderné bomby.
Washingtonu se nelíbí, že Moskva dodává Teheránu konvenční zbraně i jadernou technologii. Podle agentury Reuters se Obama bude v Evropě snažit mezinárodní postoj vůči jadernému programu Íránu sjednotit. Dalším klíčovým bodem je snížení stavu jaderných zbraní USA a Ruska, na kterém se má dohodnout s Dmitrijem Medveděvem v Londýně. Obětí může být radar v Česku.
Klimatické změny
Jedno z témat, kde si EU a USA nyní rozumějí. V prosinci se koná v Kodani konference OSN, na které má být představen nástupce Kjótského protokolu. Obama na rozdíl od Bushe jasné závazky snížení CO2 podporuje a na duben již svolal do Washingtonu summit, který má půdu pro COP-15 v Kodani připravit. Klimatické změny mají být jedním z témat debaty na summitu EU-USA v Praze. Jednání ve Washingtonu se pak zúčastní zástupci 16 největších ekonomik.
Usmiřování muslimů
Napravení vztahů s muslimským světem je jednou z priorit Obamovy zahraniční politiky. Novopečený prezident slíbil navštívit některou z muslimských zemí už během prvních 100 dnů v úřadě a Turecko je pro nezkušeného politika ideálním začátkem.
Jedná se o tradičního amerického spojence, od kterého se očekává, že bude proamerický přístup šířit i ve zbytku islámského světa. Ambiciózní projev týkající se USA a muslimů není podle dostupných informací zatím hotov a Obama ho přednese jinde, v Turecku nicméně uspořádá konferenci s evropskými a blízkovýchodními studenty, kteří mu budou klást otázky prostřednictvím videa.
Vězni z Guantánama
Podle Mirka Topolánka dojde během Obamovy návštěvy Prahy i na debatu, co si počít s vězni ze základny Guantánamo. USA chtějí tamní zajatecký tábor uzavřít a po svých spojencích žádají, aby některé z propuštěných vězňů přijali. EU jako celek žádné společné stanovisko nepřipravila. Ochotu je přijmout mimo jiné deklarovalo Portugalsko, Španělsko, Francie, Irsko a Velká Británie. Odmítá to například Dánsko, Rakousko, Holandsko a také Česko.
