Obaly čokolád bez obrázků a daň na colu. Chile má nejpřísnější zákony proti nezdravým potravinám

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
11. 2. 2018 20:00
Televize nesmí během vysílání dětských pořadů vysílat reklamy na nezdravé jídlo a na obalech sladkých potravin nesmějí být obrázky.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Santiago de Chile - Regály supermarketů v Chile vypadají jinak, než bývá zvykem v Evropě. Z obalů čokolád a sladkostí zmizely barevné postavičky s vysmátými obličeji. I na krabicích s cereáliemi Nesquik chybí známý zajíc lákající malé zákazníky na zdravou snídani.

Zdravá ve skutečnosti není. A tak místo barevných lákadel musí mít všechny obaly černé varovné boxy s upozorněním, že nabízený produkt obsahuje příliš cukru, soli nebo kalorií.

Jsou to téměř dva roky, co v Chile vstoupil v platnost zákon stanovující pravidla pro design obalů nezdravých potravin. Podle něj nesmí reklama na takové potraviny cílit na děti. Na sladké limonády včetně Coca-Coly je uvalena 18procentní daň a v televizi během dětských pořadů nesmí běžet reklamy na nezdravé jídlo.

Zákon dále zakazuje prodávat zmrzlinu, čokoládu nebo chipsy ve školách. Příští rok se na tyto potraviny nebude přes den smět vysílat reklama v televizi vůbec. Chilská vláda se tím snaží bojovat proti rostoucí obezitě populace a především malých dětí.

Chile je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jednou z nejvíce ohrožených zemí rizikem, které představuje rozšiřující se obezita mezi dětmi i dospělými.

Doktor proti potravinářským korporacím

Válku nezdravému jídlu v zemi vyhlásil senátor a bývalý lékař Guida Girardiho. "Byla to tvrdá partyzánská válka," přiznal viceprezident chilského Senátu, který s prvními návrhy zákona přišel už před deseti lety. "Lidé mají právo vědět, co tyto potravinářské společnosti dávají do tohoto odpadu, a tato chilská legislativa je, myslím, pro lidstvo obrovským přínosem."

Girardi bojoval s potravinářskými firmami už od roku 2006, kdy například týdny protestoval před prezidentským palácem proti vetování předchozího návrhu zákona, kterým podle něj prezident Sebastián Piñera zničil zdraví celého národa. Tento chirurg nechodí pro silné výrazy daleko. Veřejně například nazval velké potravinářské firmy "pedofily 21. století".

"Cukr zabíjí víc lidí než terorismus a dopravní nehody dohromady," citují jeden z jeho slavných výroku v americkém listu New York Times. "Je to jed naší doby," myslí si.

Lobby potravinářských firem byla ale natolik silná, že schválení zákona dokázala oddalovat takřka deset let a ve dvou případech musel Senát své zasedání kvůli tlaku zájmových skupin přerušit.

Některé společnosti jako například nadnárodní PepsiCo, která vyrábí sladké limonády, ovocné džusy nebo slané lupínky, se dnes s chilskou vládou soudí. Předpisy, kterým podléhá podoba obalů, podle nich porušují jejich duševní vlastnictví.

Ke zdárnému cíli dovedl Girardi svou snahu především proto, že stupeň obezity mezi Chilany začal být alarmující. Podle chilského ministerstva zdravotnictví trpí obezitou nebo alespoň nadváhou tři čtvrtiny obyvatelstva.

V roce 2016 dosáhly náklady na léčbu obezity 800 milionů dolarů, což tvořilo 2,4 procenta všech výdajů na zdravotní péči v zemi. Do roku 2030 by mohly tyto náklady podle odhadů analytiků tvořit až 4 procenta všech zdravotních výdajů.

Video: Ježci v Austrálii trpí obezitou, nemohou se ani stočit do klubíčka

Deset ježků podstoupilo odtučňovací kúru. V izraelských ulicích se přežírali tak, že se ani nestočili do klubíček. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 minutami

V EU bylo v letech 2021 a 2022 kvůli ptačí chřipce utraceno 50 milionů kusů drůbeže

V Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže. Nákaza se potvrdila ve 3000 ohniscích. Novinářům to dnes řekl ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy (SVS) Petr Šatrán. V komerčním chovu v Česku se nákaza naposledy objevila v Lánech na Kladensku, kde bylo usmrceno 9300 kachen. Největší ohnisko se potvrdilo loni na Tachovsku, kde nákaza zasáhla velkochov nosnic se 750.000 kusy drůbeže.

V ČR se loni potvrdilo 20 ohnisek nákazy. "Roky 2021 a 2022 byly z epidemického hlediska nejzávažnější," řekl Šatrán.

Podle Českomoravské drůbežářské unie se v ČR chová zhruba pět milionů kusů nosnic, likvidace chovu na Tachovsku tak znamenala úbytek zhruba 15 procent.

Šatrán poznamenal, že na úrovni EU se diskutovalo o vakcinaci proti ptačí chřipce. "V současné době jsou vakcíny na území EU registrovány a bylo přijato nařízení, které vakcinaci umožňuje v určitých případech," uvedl. Poukázal ale na to, že není přesně stanoveno, jak by se měla nákaza v případě vakcinace sledovat. Upozornil na to, že plošná vakcinace by výrazně omezila obchod se zvířaty a živočišnými produkty.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální banky loni koupily nejvíce zlata od roku 1967

Centrální banky po celém světě loni nakoupily 1136 tun zlata v hodnotě 70 miliard USD (1,5 bilionu Kč). Nákupy centrálních bank tak byly nejvyšší od roku 1967. Celková poptávka po zlatě pak loni stoupla na nejvyšší hodnotu od roku 2011. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC).

Celosvětová poptávka po zlatě se loni zvýšila o 18 procent na 4741 tun. Kromě centrálních bank měli zájem o zlato i drobní investoři.

Údaje ukazují změnu postoje vůči zlatu od 90. let a začátku tisíciletí, kdy centrální banky, zejména ty v západní Evropě, prodávaly stovky tun kovu ročně. Od finanční krize v letech 2008 a 2009 evropské centrální banky přestaly prodávat a stále více mladých tržních ekonomik, jako je Rusko, Turecko či Indie, zlato nakupuje.

Centrální banky zlato preferují, neboť se očekává, že si tento kov udrží hodnotu i v době nestability. Na rozdíl od měn a dluhopisů není zlato závislé ani na žádném emitentovi nebo vládě.

WGC upozornila, že v době pandemie nemoci covid-19 se nákupy snížily. Ve druhé polovině loňského roku se ale zájem opět zvýšil a centrální banky od července do prosince nakoupily 862 tun zlata.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V prvním pololetí 2022 zemřelo meziročně o pětinu méně lidí. Nejčastěji podlehli ischemické srdeční chorobě

V prvním pololetí loňského roku zemřelo podle předběžných dat Českého statistického úřadu 60 tisíc obyvatel, meziročně o více než pětinu méně. Nejčastější příčinou úmrtí byla opět ischemická choroba srdeční, která je na prvním místě od roku 2018, jen v prvním pololetí roku 2021 ji vystřídal koronavirus. Český statistický úřad o tom v úterý informoval v tiskové zprávě.

Za prvních šest měsíců loňského roku zemřelo zhruba o 16 700 lidí méně než ve stejném období předchozího roku. "Meziroční pokles počtu zemřelých úzce souvisel se snížením úmrtnosti na onemocnění covid-19," uvedla Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Proti prvnímu pololetí roku 2020 zemřelo loni asi o pět procent obyvatel víc.

Při ischemické chorobě srdeční srdce přes tepny zúžené usazováním tuků nedokáže čerpat dost krve a postupně odumírají jeho části. V prvním pololetí 2022 jí podlehlo podle úřadu více než 8 tisíc lidí, tedy 13,5 procenta zemřelých. S věkem se podíl zemřelých z této příčiny zvyšoval, u lidí nad 85 let tvořila přes 21 procent úmrtí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy