Kdo jsou hlavní aktéři současných politických sporů ?
Vládu premiéra Fuáda Siniury podporuje křehká koalice několika stran. Převážně sunitské hnutí Budoucnost vede Saád Harírí, syn zavražděného bývalého předsedy vlády Rafíka Harírího. Dalším stoupencem kabinetu jsou křesťanské Libanonské síly, Falangistická strana a Drúzská pokroková socialistická strana.
Šiítské hnutí Hizballáh je hlavním a největším členem opozice. Na své straně má rovněž šíítské hnutí Amal, křesťanského vůdce Michela Aúna a několik prosyrských stran.
Vládní koalice i její opoziční protivníci mají své spojence zároveň mimo Libanon. USA, Francie a Saudská Arábie podporují kabinet. Za Hizballáhem stojí sousední Sýrie a Íran.
Proč jsou vláda a opozice ve sporu ?
Neshody mezi opozicí a vládou vyvrcholily ve chvíli, kdy jeden křesťanský a pět šíítských ministrů v listopadu loňského roku předložilo premiéru Siniurovi požadavek, aby vytvořil vládu národní jednoty a dal opozici právo veta. Hizballáh, který si už od občanské války (1975-1990) nechává v rukou zbraně, tlačil s pomocí svých stoupenců na kabinet prostřednictvím pouličních protestů..
Která témata jsou jádrem sporu ?
- Vláda je rozhodnuta podpořit vznik mezinárodního tribunálu s podporou OSN, který by soudil podezřelé z vraždy Rafíka Harírího. Opozice říká, že princip soudu schvaluje. Obává se ale jeho možného politického zneužití proti Hizballáhu a Sýrii.
- Hizballáh, který ukázal svou vojenskou obratnost během 34-denní války s Izraelem z loňského července a srpna, si chce ponechat zbraně pro boj s židovským státem.
- Opozice, která považuje vládu po odchodu všech šíitských ministrů za nelegitimní, teď požaduje předčasné parlamentní volby a nový volební zákon
- Ohledně novelizace volebního zákona neexistuje shoda. Také není jasné, kdo vymění prosyrského prezidenta Emila Lahúda, jehož mandát letos končí. Tři základní pilíře libanonské politiky - křesťanský prezidentský úřad, sunnity vedená vláda a šííty řízený parlament - jsou v neshodě.
Jakou roli hraje libanonská ekonomika ?
Vláda doufá, že po mezinárodní dárcovské konferenci, kterou ve čtvrtek hostí Paříž, získá miliardy dolarů. Peníze by měly pomoct se započetím reforem a se splacením státního dluhu ve výši 41 miliard dolarů.
Vůdce Hizballáhu, šejch Sajíd Hassan Nasralláh tvrdí, že zahraniční pomoc je vítána pouze v případě, že ji nebudou doprovázet žádné podmínky. Zároveň nesouhlasí s návrhem vlády na zvýšení daní a snížení dotací. Opozice obviňuje vládu, že je zodpovědná za výši státního dluhu, dále ji viní z korupce a špatného řízení ekonomiky.
