Lublaň - Slovinský parlament v pátek rozhodl o novém premiérovi. Do čela vlády byl podle očekávání zvolen čtyřicetiletý Marjan Šarec, který byl jediným navrženým kandidátem.
Šarec má nyní patnáctidenní lhůtu na to, aby sestavil kabinet a požádal parlament o vyslovení důvěry.
Zvolení Šarece se předpokládalo. Bývalý herec a satirik si při koaličním vyjednávání zajistil v parlamentu podporu 52 z celkem 90 poslanců. Nakonec v pátek získal 55 hlasů. Proti hlasovalo 31 zúčastněných zákonodárců, informovala agentura STA.
Páteční volba premiéra ukončila více než dvouměsíční politickou nestabilitu. Slovinsko čekalo na nového premiéra od začátku června, kdy se konaly parlamentní volby. Ty vyhrála Slovinská demokratická strana (SDS), jež sázela na protiimigrační témata. Její šéf, bývalý premiér Janez Janša ale nedokázal vytvořit dostatečně silnou koalici kvůli odporu většiny stran, které se do zákonodárného sboru dostaly.
Na druhém místě skončila Kandidátka Marjana Šarece (LMŠ), v jejíž čele stojí právě Šarec. LMŠ dohodla s dalšími čtyřmi stranami sice menšinovou vládní koalici, ale podpořenou spoluprací s další parlamentní stranou. Pozorovatelé nicméně upozorňují, že Šarecův kabinet nebude příliš stabilní vzhledem k názorové různorodosti koaličních partnerů, a zemi tak mohou dříve nebo později čekat další předčasné volby.
Pětičlenná koalice LMŠ, Sociální demokracie (SD), Strany moderního středu (expremiéra Mira Cerara), Strany AB (expremiérky Alenky Bratušekové) a Demokratické strany důchodců Slovinska (DeSUS) má celkem 43 poslanců. Může ale díky dohodě o spolupráci počítat i s hlasy devíti zákonodárců strany Levice.
Rozdílné názory na NATO
Především spolehlivost podpory radikální Levicí je však velkou otázkou. Šarec na úvod pátečního zasedání parlamentu přednesl dvacetiminutový představovací projev, v němž například mimo jiné zdůraznil, že je pevným stoupencem členství v Severoatlantické alianci. Levice ale požaduje vystoupení z NATO a také zrušení bariér postavených na hranici s Chorvatskem k zastavení migrantů. Ty chce čtyřicetiletý Šarec zachovat.
"Zajištění naší jižní hranice, která je rovněž hranicí schengenského prostoru (volného pohybu), zůstává prioritou. Konečně počet ilegálních přechodů hranice klesl," zdůraznil Šarec.
Za svou další zahraničněpolitickou prioritu nový premiér označil snahu, aby "Slovinsko zůstalo ve skupině států pevného jádra" Evropské unie. Ta se podle něj nyní nachází na rozcestí a je nutné brzy najít řešení, "jinak to s EU nebude vypadat příliš dobře".
Za hlavní vnitropolitický úkol Šarec označil zlepšení špatného stavu zdravotnického systému země, o což se politici a vlády po dvě desetiletí doposud marně snažili.
Pokud jde o ekonomiku, vyslovil se pro to, aby se proti sobě přestaly stavět veřejný a soukromý sektor. "Veřejný a soukromý sektor nejsou nepřátelé, musejí spolupracovat, i když se to mnohým může zdát nemyslitelné," poznamenal se zjevnou narážkou do řad Levice.
Kromě toho se Šarec chce zabývat penzijní reformou. Upozornil také, že Slovinsko jako země zaměřená na export by se již měla začít připravovat na ochlazení globální ekonomiky.
Čtyřicetiletý Šarec je ve vrcholné politice relativním nováčkem. Do loňských prezidentských voleb působil jen na lokální úrovni jako starosta města Kamniku. Právě při prezidentských volbách v říjnu překvapil, když nečekaně postoupil do druhého kola s tehdejším šéfem státu Borutem Pahorem, jehož vítězství se čekalo hned v prvním kole. V kole druhém, které se konalo v listopadu, pak Pahor přece jen vyhrál.
