Washington - Donald Trump dosud opakoval, že republikánský establishment ho nemá rád a že on jde vlastně proti němu. Muž, který ho má nyní dostat do Bílého domu, je ale zhmotnění konzervativních pořádků ve Washingtonu - Paul Manafort. Nový šéf Trumpovy kampaně je zkušený lobbista, který dělal pro americké prezidenty i africké diktátory.
Trump jej jmenoval jedničkou svého štábu ve čtvrtek. Ukončil tím vleklé spory členů týmu, kteří nevěděli, kdo je přesně hlava - zda Manafort, který se ke štábu připojil v březnu, aby mu pomohl získat podporu republikánů, nebo Corey Lewandowski, dosavadní šéf kampaně.
"Corey bude mít na starost denní běh kampaně a s panem Manafortem se bude podílet na strategii a komunikačních věcech," řekla Trumpova mluvčí Hope Hicksová.
"Paul je součástí interní republikánské politiky v podstatě celý svůj dospělý život. Je to jeden z nejlepších profesionálů," vzdal Manafortovi v deníku Washington Post hold bývalý republikánský kongresmen a lobbista Vin Weber, který jinak Trumpa nemá rád a v primárkách podporoval Johna Kasiche.
S Paulem Manafortem, potomkem italských přistěhovalců, se ale pojí řada kontroverzí. Na jedné straně jde o uznávaného odborníka a schopného zákulisního hráče, který pomáhal Ronaldu Reaganovi, oběma Georgům Bushům, Geraldu Fordovi či Johnu McCainovi. Zároveň to je ale muž, který inkasoval miliony od afrických či asijských diktátorů a vylepšoval ve Washingtonu jejich pověst.
Jeho klientem byl například dlouholetý filipínský vladař Ferdinand Marcos, somálský mocnář Said Barre nebo zairský diktátor Mobutu Sese Seko. Všechno to byli lidé, kteří své země řídili pomocí násilí a korupce a těžili z toho, že se stavěli proti Sovětskému svazu, a tak byli v USA v přízni. Manafort za ně ve Washingtonu mohutně lobboval a i díky němu k nim plynuly desítky nebo stovky milionů dolarů v rámci vojenské spolupráce či rozvojové pomoci.
Několikrát se o Manaforta zajímala i FBI. Třeba když vyšlo najevo, že přijal několik set tisíc dolarů od tajemné obchodní organizace, z níž se vyklubala schránka, již financovala tajná služba z Pákistánu. Manafort pro ni údajně v přestrojení za reportéra CNN dělal rozhovory s indickými úředníky a politiky.
Mezi jeho republikánskými kolegy nemělo velký úspěch ani to, když v roce 2009 pomáhal s volební kampaní Viktoru Janukovyčovi, který se stal ukrajinským prezidentem. O jeho vazbách na Vladimira Putina se přitom už tehdy hodně vědělo a byl za to kritizován i ve Washingtonu.
S kampaní pomáhal Manafort také francouzskému premiéru Édouardovi Balladurovi v roce 1994. Později vyšlo najevo, že jeho neúspěšný pokus stát se francouzským prezidentem byl nejspíš z části financován z úplatků z prodeje válečných lodí Pákistánu. A některé neoficiální provize měly skončit i u Manaforta.
S Trumpem se Manafort zná od 90. let, kdy jeho agentura lobbovala za zájmy realitního magnáta.
Jejich nynější úzká spolupráce je paradoxní v tom, že Manafort má velmi blízko k senátoru Johnu McCainovi, který pro Trumpa moc velké pochopení nemá a jehož válečným zásluhám se Trump loni vysmál. Prohlásil, že dává přednost lidem, kteří se nenechali zajmout - McCain strávil dlouho dobu v zajetí během vietnamské války a přežil kruté mučení.
Manafort pomáhal McCainovi s kampaní na prezidenta v roce 2008, když kandidoval neúspěšně proti Baracku Obamovi. McCainův šéf kampaně Richard Davis je navíc Manafortovým blízkým spolupracovníkem, mají dohromady konzultační kancelář Davis, Manafort & Freedman.
Jedna z prvních změn, kterou po svém čtvrtečním nástupu do funkce šéfa Trumpovy kampaně udělal, navíc bylo, že prosadil příchod právníka Arthura Culvahouse. Na starost dostal jednání o tom, kdo by mohl být viceprezidentem, respektive kandidátem na něj.
Totéž dělal před osmi lety i pro McCaina. Byl to právě Culvahouse, kdo k němu přivedl aljašskou guvernérku Sarah Palinovou.
