Paříž - Francouzi v neděli volí zástupce do dolní komory parlamentu - Národního shromáždění. Volby jsou první zatěžkávací zkouškou hlavně pro nového francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Podle údajů, které zveřejnilo ministerstvo vnitra, byl k 17. hodině o volby rekordně nízký zájem. Odvolilo jen něco málo přes 40 procent oproti 48 procentům v roce 2012. Výrazně vyšší účast byla i v letech 2007, 2002 a 1997, napsal list Le Figaro.
Prezident potřebuje se svým hnutím Republika vpřed!, které založil zhruba před rokem, získat většinu. Bez ní by zůstaly jeho reformy, které mají modernizovat Francii, jen na papíře.
Průzkumy veřejného mínění zatím Macronovo hnutí favorizují, jasněji ale bude večer po 20. hodině, kdy se uzavírají volební místnosti.
První kolo odstartovalo v neděli, rozděluje se celkem 577 křesel. Pokud kandidát ve svém obvodě nezíská přes 50 procent hlasů, tak se o týden později bude konat ještě druhé kolo.
Do něj postupují všichni, kdo dostanou nad 12,5 procenta hlasů. Je tak možné, že v některých obvodech se o poslanecký mandát nakonec utkají tři nebo i čtyři kandidáti.
Nejsilnější většina od de Gaulla
Prezident Macron splnil svůj slib. Zhruba polovinu všech kandidátů jeho hnutí Republika vpřed! ve volbách do Národního shromáždění tvoří nováčci, kteří nemají s politikou žádné zkušenosti.
Mezi nové tváře, které se ucházejí o přízeň voličů, patří například i matematik, sociologové, podnikatelé nebo důchodci, kteří za sebou však mají úspěšnou pracovní kariéru.
Mezi nejsledovanější souboje patří například jihofrancouzský departement Gard, kde se proti současnému poslanci euroskeptické a protiimigrační Národní fronty Gilbertu Collardovi postavila bývalá "rejoneadora" (tedy toreadorka, která útočí na býka ze sedla koně) Marie Saraová.
Podle průzkumů ve volbách v druhém kole zvítězí právě někdejší hvězda býčích arén.
V 16. pařížském obvodě, tradiční baště socialistů, se pak za Republika vpřed! utká třiatřicetiletý státní tajemník pro digitální technologie Mounir Mahjoubi s šéfem Socialistické strany Jeanem-Christophem Cambadélisem. Ten sedí v Národním shromáždění už dvacet let.
Příliš silná většina?
Sázka na nováčky se Macronovi zřejmě vyplatí. Předvolební průzkumy ukazují, že Republika vpřed! hladce získá většinu, kterou v 577členném Národním shromáždění tvoří 289 poslanců.
Průzkum společnosti Ipsos dokonce očekává, že Macronovo hnutí dostane 385 až 415 křesel. Tím by si devětatřicetiletý prezident zajistil vůbec nejsilnější většinu od roku 1968, kdy ve volbách vyhrál Svaz demokratů pro pátou republiku (UDR) prezidenta Charlese de Gaulla.
S tak silnou většinou přichází i velká odpovědnost.
"Budeme mít hodně poslanců, přes 400, možná až příliš moc," připustil prezident podle francouzského týdeníku Le Canard enchaîné.
Nová hlava státu se prý obává, že s tak vysokým počtem poslanců se nevyhne potížím - mezi členy Republiky vpřed! totiž patří i bývalí příznivci socialistů nebo pravicových Republikánů. Vzniká tak ideologicky nesourodá skupina, kterou bude pro Macrona složité udržet pohromadě.
Silná většina ale dá prezidentovi neopakovatelnou šanci prosadit reformy, které mají Francii modernizovat.
Už v příštích měsících hodlá Macron představit reformy sešněrovaného pracovního trhu, které zcela jistě vyvolají první vážné spory s odbory i demonstrace, důchodového systému nebo systému vyplácení dávek v nezaměstnanosti.
Další strany čeká debakl
Na rozdíl od Macronova hnutí Republika vpřed! vyhlížejí jiné politické strany volební debakl. Po dlouhá léta se ve Francii u moci střídali socialisté a Republikáni, jenže jejich moc nyní kvůli korupčním skandálů a nedůvěře voličů uvadá.
"Emmanuel Macron odstartoval revoluci. Strhl zdi a nevíme, kde to vše bude pokračovat," uvedl pro agenturu Bloomberg Dominique Reynié, profesor pařížské univerzity Sciences Po.
Očekává se, že velké strany přijdou i o své tradiční bašty, které ovládaly dlouhá léta. Server Politico dokonce napsal, že ve volbách se střetnou jen dvě skupiny kandidátů - ti prezidenta Emmanuela Macrona a všichni ostatní.
Nejsilnější opoziční stranou by se podle průzkumů měli stát konzervativní Republikáni. Ti by měli obsadit 105 až 125 křesel.
Za nimi skončí socialisté (25 až 35 křesel) a poté krajně levicové hnutí Nepoddajná Francie s 12 až 22 poslanci.
