List se odvolával na nejmenovaný zdroj. Podle něj Bennettův tým ve čtvrtek obnovil povolební jednání s Netanjahuovou stranou Likud.
Bennett byl přitom považován za kandidáta na nového premiéra v koaliční vládě, jejíž vytvoření měl podle některých izraelských médií oznámit prezidentovi Reuvenu Rivlinovi v pondělí krátce před tím, než palestinské hnutí Hamás začalo ostřelovat izraelské území.
Za prezidentem měl jít se šéfem strany Ješ Atid Jairem Lapidem, který je od minulého týdne pověřený sestavením vlády. Rivlin ho pověřil poté, co se po březnových volbách nepodařilo v termínu dojednat koalici Netanjahuovi. Na dnešek večer oznámil Lapid tiskovou konferenci.
Podle zdroje serveru The Times of Israel Bennett změnu postoje vysvětlil v uzavřené konverzaci tím, že bezpečnost státu je nyní priorita. "Když vidíme pogromy prováděné Araby po celé zemi a když musí být nasazena izraelská armáda, je to důvod ke změně postoje," zdůvodnil Bennett.
Koaliční vláda Bennetta a Lapida by potřebovala i hlasy strany arabských Izraelců, kterou vede Mansúr Abbás. Ten uvedl, že o vládě nebude jednat, dokud židovsko-arabské násilnosti neskončí.
Abbásova strana Sjednocená arabská kandidátka (UAL, v hebrejštině Raam) získala po březnových volbách čtyři křesla v parlamentu, podle médií ale mohla být rozhodující pro jednání o nové koaliční vládě.
Občanská válka, popsal krizi prezident
Mansúr Abbás odsoudil násilnosti extremistů z obou stran (Arabů i Židů) po dnešní noci, kterou The Times of Israel označil za nejhorší noc židovsko-arabského násilí za několik let. Média popsala i scény lynčování z měst, která přitom podle nich bývala dříve symbolem soužití Židů a Arabů. Prezident Rivlin ve středu označil situaci za občanskou válku a vyzval všechny "místní vůdce, náboženské lídry, občany, rodiče", aby zastavili "to šílenství".
Podle izraelské televize Kanál 13 byla nová koaliční vláda už téměř dojednaná, když v zemi začalo ostřelování raketami. Podle této televize údajně měli Lapid s Bennettem v pondělí večer sdělit prezidentovi, že koalice je dohodnutá. Právě v pondělí večer začaly teroristické skupiny Hamás a Islámský džihád z Pásma Gazy ostřelovat Izrael, na což izraelská vláda odpověděla masivní raketovou odvetou. Při ostřelování zemřela skoro stovka lidí, včetně několika dětí. Téměř 90 lidí zemřelo v Pásmu Gazy, Izrael hlásí sedm obětí.
Boje vypukly po několikadenních střetech mezi izraelskou policií a Palestinci v Jeruzalémě. Napětí eskalovalo během ramadánu, když Izrael omezil Palestincům shromažďování na místě, kde se Arabové většinou schází k večerní modlitbě.
Začátkem května se také očekával verdikt odvolacího soudu o vystěhování desítek palestinských rodin ve východním Jeruzalémě, do jejichž domů se měli nastěhovat židovští osadníci. Na tento měsíc také byly plánovány dlouho očekávané palestinské parlamentní volby, které ale palestinský prezident Mahmúd Abbás odložil i proto, že nebylo jisté, zda Izrael umožní hlasovat ve východním Jeruzalémě.
