Nobelovu cenu míru získal kolumbijský prezident. Za mír s povstalci FARC

Kateřina Vítková Michal Žák Kateřina Vítková, Michal Žák
Aktualizováno 7. 10. 2016 13:18
Nobelovu cenu míru za rok 2016 získal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. Norský Nobelův výbor ho ocenil za to, že se mu podařilo ukončit půl století trvající válku s povstalci z FARC. Ocenění získal i přes to, že Kolumbijci mírovou dohodu v nedělním referendu odmítli. Loni ocenění překvapivě získala čtveřice tuniských organizací, která přispěla k budování demokracie v Tunisku po roce 2011, kdy se v zemi uskutečnila první z revolucí takzvaného arabského jara.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. | Foto: Reuters

Oslo – Pětašedesátiletý Juan Manuel Santos byl oceněn za "snahu ukončit více než 50letý konflikt v zemi, ve kterém přišlo o život nejméně 220 tisíc Kolumbijců".

Cena by podle zdůvodnění Nobelova výboru měla být chápána i jako "pocta kolumbijskému lidu, který se i přes těžkosti nevzdal naděje na spravedlivý mír, a všem stranám, které přispěly k mírovému procesu".

Mírovou dohodu s Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC) se Santosovi podařilo uzavřít teprve koncem srpna.

Zahrnovala mimo jiné amnestii pro partyzány, opětovné začlenění odzbrojených povstalců do společnosti a jejich zapojení do politického procesu v zemi.

"Neutuchající úsilí"

Výbor ocenil Santose za jeho "neutuchající úsilí o to, aby se mírový proces v zemi pohyboval kupředu", a pochválil konkrétně i jeho rozhodnutí, že podepsanou mírovou dohodu předložil lidu v referendu.

Ačkoliv Kolumbijci dohodu v nedělním referendu těsně odmítli, povstalci se zavázali, že už nebudou proti vládě bojovat.

"Hlasování nedopadlo tak, jak prezident Santos chtěl. Těsná většina z více než 13 milionů Kolumbijců, kteří odevzdali své hlasovací lístky, řekla dohodě Ne. Tento výsledek představuje pro budoucnost Kolumbie značnou nejistotu. Existuje reálné nebezpečí, že mírový proces bude zastaven a občanská válka propukne znovu. Co je tak ještě důležitější je to, že strany v čele s prezidentem Santosem a vůdcem FARC Rodrigem Londoñem i nadále respektují příměří."

Odmítnutí dohody v referendu podle nominačního výboru neznamená konec mírového procesu. "Referendum nebylo hlasováním proti míru nebo pro mír. Co 'ne' odmítlo, nebyla touha po míru, šlo o odmítnutí konkrétní mírové dohody."

 

Právě se děje

Aktualizováno před 18 minutami

Dálnice D1 na Benešovsku byla hodinu neprůjezdná, ve směru na Brno se srazila dvě auta

Dopravní nehoda u Trhového Štěpánova v úterý zhruba na hodinu zastavila provoz na dálnici D1 ve směru na Brno. Kvůli srážce nákladního a osobního auta byl přerušený provoz mezi sjezdem číslo 49 u Psářů a sjezdem číslo 56 u Soutic. Jeden člověk byl zraněn. Vyplynulo to z informací Národního dopravního informačního centra a krajských hasičů.

Nehoda na 56. kilometru uzavřela dálnici D1 kolem 6:30. Podle mluvčí středočeských hasičů Terezy Fliegerové narazilo osobní auto do nákladního. "Bylo tam nějaké lehčí zranění. Hasiči nikoho nevyprošťovali, ale poskytli předlékařské ošetření," uvedla Fliegerová. Provoz na dálnici byl podle Národního dopravního informačního centra obnoven kolem 07:30.

Na místě kromě hasičů zasahovali také policisté a záchranáři. "Zraněný byl ošetřen. Jeho zdravotní stav nevyžadoval převoz do zdravotnického zařízení, takže byl ponechán na místě," řekla mluvčí krajské záchranné služby Petra Effenbergerová.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy