Haag - Nizozemci ve středu v referendu odmítli dohodu o přidružení Ukrajiny k Evropské unii většinou přibližně 61 procent hlasů. Sečteno je 99,8 % hlasů.
První údaje z exit pollů, pořízených těsně po uzavření hlasovacích místností, přitom naznačovaly, že do volebních místností přišlo jen 29 procent lidí a z těch, kteří hlasovali, dohodu odmítlo 61 procent. Nakonec ale účast překročila potřebných třicet procent.
Exitpoll: opkomst 29 procent https://t.co/Qu7GLjD6ab
— De Telegraaf (@telegraaf) April 6, 2016
Wildersovo tažení
Nizozemský premiér Mark Rutte už prohlásil, že vláda ratifikaci dohody přehodnotí. "Pokud je referendum platné, nemůžeme dohodu jen tak ratifikovat," vysvětlil v nizozemské televizi.
Odmítnutí dohody sice neznamená automaticky její krach, ale naznačuje, že Ukrajina není v EU příliš vítaná. Což je dobrá zpráva pro ruského prezidenta Vladimira Putina.
"Víme, kdo bude otevírat šampaňské, když zvítězí ne,“ řekl ještě před hlasováním šéf vládní Strany práce Diederik Samsom.
"Výsledky nizozemského referenda o přidružení Ukrajiny k EU jsou ukazatelem vztahu Evropanů k ukrajinskému politickému systému," komentoval výsledky ve čtvrtek dopoledne ruský premiér Dmitrij Medveděv.
Results of the Dutch referendum on the EU-Ukraine association agreement indicate Europeans' opinion of the Ukrainian political system
— Dmitry Medvedev (@MedvedevRussiaE) April 7, 2016
Velkou kampaň za odmítnutí asociační dohody vedla zejména euroskeptická Strana pro svobodu známého kritika islámu Geerta Wilderse. Ten vyzýval Nizozemce, ať hlasují proti, protože podpora dohody by posílila Brusel a Evropskou unii.
"Začal konec Evropské unie," komentoval Wilders první výsledky. Mluvčí kampaně Leave EU ve Velké Británii Brian Monteith byl poetičtější: "Nad Evropskou unií zapadá slunce."
Ga allemaal stemmen vandaag! En stem tegen! #stemtegen pic.twitter.com/I6rfeqawjZ
— Geert Wilders (@geertwilderspvv) April 6, 2016
Kam dál, Unie?
Výsledek referenda není pro rozhodování nizozemské vlády závazný. "Zákon nám ukládá pouze vzít hlasování v potaz,“ uvedl ministr financí a šéf euroskupiny (ministrů financí eurozóny) Jeroen Dijsselbloem.
Nizozemští komentátoři zdůrazňovali, že hlasování není ani tolik o Ukrajině, jako o názoru obyvatel království na další směřování Evropské unie.
Odmítnutí je zároveň signálem krize v Unii před britským referendem o vystoupení z osmadvacítky, které bude 23. června. Šéf euroskeptické Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage v pondělí přijel do Amsterodamu. "Hlasování proti dohodě bude vzkazem Britům o tom, že nejsme sami, kdo si myslí, že věci jdou v EU špatným směrem," řekl.
Ukrajina jako oběť?
Naopak ukrajinský prezident Petro Porošenko vyslovil obavy, aby se Ukrajina "nestala obětí interní nizozemské debaty o budoucnosti Unie."
Kromě Wilderse byli proti dohodě i opoziční socialisté. Ti argumentovali tím, že Evropská unie se nemá sbližovat se zemí, která se nachází uprostřed občanské války a je nestabilní.
Vládní konzervativní Lidová strana pro svobodu (VVD) premiéra Rutteho byla pro dohodu. Stejně jako levicová Strana práce, která je také součástí koalice.
Už vyjednanou asociační dohodu mezi Kyjevem a EU odmítl v listopadu 2013 podepsat na summitu ve Vilniusu ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Kvůli tomu, že Rusko pohrozilo vážnými ekonomickými sankcemi.
V Kyjevě začaly masové protesty, které vedly ke svržení Janukovyče a následně k ruské anexi Krymu a válce na Donbase. Nyní asociační dohodu už schválilo všech 28 členských zemí EU. V české Poslanecké sněmovně prošla loni 17. září, proti byla KSČM.
