Abuja - Na severu Nigérie zemřelo v bojích mezi policií a radikálními islamisty kolem 700 lidí. Podle armády je ve městě Maiduguri, kde povstání vypuklo, už klid. Úřady doufají, že smrt vůdce vzbouřenecké sekty Boko Haram Mohammeda Yusufa ukončí týdenní násilí.
V sobotu začala armáda v horku rychle se rozkládající těla hromadně pohřbívat. Během dne prý bylo severonigerijské město Maiduguri převážně klidné, na některých místech ojediněle pokračovaly boje.
Úřady věří, že smrt Mohammeda Yusufa, který byl vůdcem povstalecké sekty Boko Haram, bude znamenat konec týdenního povstání jeho stoupenců.
Devětatřicetiletý Yusuf byl ve čtvrtek zabit v době, kdy jej zadržovala policie. Ta uvedla, že se Yusuf pokusil o útěk, a proto jej policisté museli zastřelit. Organizace na ochranu lidských práv ale obviňují nigerijské úřady z nezákonné popravy.
Násilí propuklo, když bylo před týdnem v neděli ve státě Bauchi zajato několik členů Boko Haram. Příslušníci organizace - která se staví proti západnímu způsobu vzdělávání a požaduje zavedení práva šaría v celé Nigérii - poté zapálili několik kostelů, policejních stanic a vládních budov.
Násilnosti se ze státu Bauchi rozšířily i do států Yoko, Kana a Borno. Nigérii, africký stát s největším počtem občanů, obývá téměř stejně početná komunita křesťanů a muslimů. Mezi křesťany na jihu žije také značný počet animistů.
V nejlidnatějším africkém státě Nigérii spolu až na občasné incidenty žijí v míru takřka početně rovnocenné komunity křesťanů a muslimů - křesťané obývají zejména jih země, zatímco muslimové žijí především na severu Nigérie.
Nigerijská vláda se dosud potýkala zejména s konfliktem v deltě řeky Niger, kde tamní povstalci požadují výhodnější přerozdělování zisků z těžby ropy, na kterou je tato oblast bohatá. Nyní vláda vyhlásila pro tamní vzbouřence amnestii a ti vyhlásili příměří.
Poslední vážné střety mezi křesťany a muslimy se loni v listopadu odehrály ve městě Jos v centrální části Nigérie. Násilnosti po sporných volbách zapříčinily smrt stovek lidí.
