Analýza - Benjamin Netanjahu se ve svém nedělním projevu poprvé veřejně přihlásil k myšlence existence palestinského státu existujícího po boku Izraele. Naplnil tak jednu ze dvou podmínek, které mu stanovila administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy.
I v té druhé - konec s výstavbou izraelských osadách na Západním břehu, kde má část palestinského státu vzniknout - šel Obamovi částečně na ruku.
Přímo se tak nezmínil o tom, že chce ve stávajících osadách nadále stavět, i když poznámka, že "(osadníkům) musí být dovoleno vést normální život a otcům a matkám vychovávat jejich děti jako komukoliv jinému" byla narážkou, že princip takzvaného "přirozeného růstu" osad hodlá uplatňovat i nadále.
Stát, nebo "stát"?
Bílý dům Netanjahuovu řeč přivítal, o něco opatrnější byla Evropské unie a Palestinci ji odmítli zcela. Podmínky, kterými si Netanjahu zelenou samostatnému palestinskému státu podmínil, totiž zpochybňují jak jeho samostatnost, tak i samu ideu státu.
Zdálo se, že izraelský premiér slovní spojení "palestinský stát" ze svých úst nevypouští příliš ochotně. Mluvil většinou o "palestinském tělese" a i podle zástupců EU není jisté, zda by jím navrhovaná palestinská domovina mohla být za stát považována.
"Je to dobře, ale jde pouze o první krok," komentoval projev ministr zahraničí Švédska Carl Bildt. "Ale stát nemůže být definován libovolně," dodal s poukazem na podmínky, které si Netanjahu stanovil.
Švédsko převezme předsednictví EU po České republice. Šéf české Jan Kohout diplomacie ústy předsednické země Netanjahuův závazek přivítal, i on však zdůraznil, že bude jím předložené podmínky "třeba analyzovat".
Netanjahuovy podmínky
Podle Netanjahua je prvním předpokladem existence palestinského státu, aby "Palestinci doopravdy uznali Izrael jako stát židovského národa".
Zadruhé podtrhl, že palestinský stát nemůže mít vlastní armádu, nemůže uzavírat vojenské smlouvy a nebude mít kontrolu nad svým leteckým prostorem (to není úplnou novinkou, zmiňovaly to i předchozí vlády). Zatřetí musí jeho sousedé zabránit tomu, aby se na jeho území dostávali zbraně.
Netanjahu rovněž prohlásil, že není možné, aby Palestinci uzavírali smlouvy se státy jako Írán, nebo s entitami jako je islamistické hnutí Hizballáh.
Kromě podmínek omezujících budoucí suverenitu palestinského státu také explicitně odmítl dva důležité palestinské požadavky. Jednak návrat palestinských uprchlíků - kteří byli vyhnáni či odešli během války mezi Izraelem, Palestinci a arabskými státy v roce 1948 a 1949 - na území, kde dříve žili, tedy do dnešního Izraele, což by se podle požadavků Palestinců týkalo i jejich potomků.
Jednak východní Jeruzalém coby hlavní město palestinského státu.
Netanjahu slíbil za potlesku posluchačstva na Bar-Ilanově univerzitě v Ramat Ganu, že "Jeruzalém zůstane nedělitelným hlavním městem Izraele."
Poukazem na práva osadníků také izraelský premiér implicitně odmítl třetí z nejdůležitějších palestinských požadavků - stažení Izraele ze všech území Západního břehu, které okupuje od Šestidenní války v roce 1967.
V palbě kritiky
Palestinci tak byli ve svých reakcích k Netanjahuově projevu mnohem nepřátelštější než zástupci Evropské unie.
"Mírový proces se pohyboval želvím krokem," prohlásil hlavní palestinský vyjednavač Saíb Irikát. "Dnes Netanjahu želvu obrátil na její záda."
"Netanjahuovy poznámky sabotovaly všechny iniciativy, paralyzovaly veškeré činěné snahy a odmítly palestinské, arabské a americké pozice," tvrdí mluvčí palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse.
Abbásův souputník Jásir Abíd Rabú si bral ještě menší servítky a nazval Netanjahua "švíndlířem, podvodníkem a lhářem". A podobná slova použilo ve svém prohlášení také islamistické hnutí Hamás ovládající Gazu.
"Netanjahu se pokoušel hrát se slovíčky, aby lidi obalamutil tím, že chce údajně mír, Ale jeho rasistické postoje, když si vyhradil, že Palestinci musí uznat Palestinu jako domovinu Židů, naznačují, že to je lhář, který jen mluví o míru," citovala z prohlášení palestinská agentura Ma´an.
Ne palestinskému státu
Podle Netanjahua je to však právě hnutí Hamás, které je hlavním strůjcem násilí na území historické Palestiny, a Palestinci jej musí zapudit.
"Palestinci si musí vybrat mezi cestou míru a cestou Hamásu," prohlásil premiér s tím, že na Západním břehu nesmí vzniknout žádný další "Hamástán", čímž myslel Gazu.
Jak si však přesně představuje, že bude Hamás, který vyhrál poslední palestinské parlamentní i lokální volby, potlačen, Netanjahu neozřejmil. Nesdělil ani, jakým způsobem je možné navrátit kontrolu nad Gazou zpět Palestinské samosprávě.
Jeho projev tak sice na jednu stranu splnil hlavní podmínku, kterou na něj EU a USA kladly, a Netanjahu připustil existenci palestinského státu. Na druhou stranu si však souborem nesplnitelných podmínek zajistil, že tento stát nikdy ustaven nebude.
