Jeruzalém - Už dlouho nebyl mír na Blízkém východě tak blízko. Tuto magickou větu slyší Izraelci a Palestinci nepřetržitě prakticky od chvíle, kdy konflikt v roce 1947 se vznikem státu Izrael začal.
Nejinak je tomu i tentokrát. Cathrine Ashtonová, vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku totiž v pátek oznámila v dopise adresovaném ministrům zahraničí EU, že předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás "je připraven přijmout" návrh izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na přímé vyjednávání o míru.
Abbás si chce podle agentury AFP nechat několik dní na rozmyšlenou, rozhovory by ale mohly být zahájeny ještě před koncem měsíce.
V Londýně vycházející arabský deník al-Haját přinesl informaci o tom, že Netanjahu nabízí Paletincům 90 procent území Západního břehu, ne však Východní Jeruzalém, jak požadují. Kancelář předsedy izrelské vlády to však následně popřela.
Nic jiného ovšem Netanjahu Abbásovi navrhnout nemohl, pokud chtěl získat jeho souhlas s přímými rozhovory.
Výměna území
Tzv. Blízkovýchodní čtyřka (Evropská unie, Spojené státy, Rusko a OSN) rozjely v květnu další kolo diplomatických jednání s cílem přimět obě strany k pokračování v rozhovorech přerušených v roce 2008. Mohla za to ofenziva, kterou židovský stát rozpoutal proti pásmu Gazy.
Gaza je již čtyři roky ovládána fundamentalistickým hnutím Hamás, které Izrael pravidelně ostřeluje raketami.
Vedle Ashtonové navštívil Blízký východ minulý týden také zvláštní vyslanec Bílého domu, někdejší vůdce demokratické většiny v Senátu George Mitchell.
Podle deníku al-Kuds al-Arábí vycházejícího rovněž v Londýně pohrozil prezident USA Barack Obama Abbásovi, že přeruší s Palestinskou samosprávou všechny kontakty, pokud nepřijme izraelskou nabídku k vyjednávání.
S devadesáti procenty Západního břehu by se Palestinci spokojili, požadují však okamžité zastavení výstavby židovských osad. A stále se nevzdávají myšlenky, že z části Východního Jeruzaléma udělají hlavní město svého příštího státu.
"Přesně v tom okamžiku, kdy zastaví výstavbu osad a souhlasí s tím, že existence obou států bude založena na hranicích z roku 1967 s domluvenou výměnou území, zahájíme přímé rozhovory," citoval v pátek deník The Jeruzalem Post hlavního palestinského vyjdnavače Saíba Erekáta.
Ten naznačil, že Abbás Netanjahuovi nabízí "více než nabídl jeho předchůdci Ehudu Olmertovi", zejména co se týče rozlohy území, které jsou Palestinci ochotní Izraelcům jednou pro vždy postoupit.
Za deset procent území Západního břehu, které si chce Izrael ponechat, je vláda židovského státu ochotna Palestincům dát teroritorium rozkládající se poblíž pásma Gazy při hranicích s Egytptem.
Hamás je z rozhovorů vyloučen
Otázka Gazy by ovšem zůstala otevřená. Do případných rozhovorů by se totiž zcela jistě nezapojil Hamás, který Spojené státy i Izrael považují za teroristkou organizaci.
Po volbách v roce 2006 Hamás vypudil z pásma Gazy hnutí Fatah, které je hlavní složkou orgánů Palestinské samosprávy. Gaza je od té doby podrobena přísné izraelské blokádě a životní podmínky na území o rozloze 360 kilometů čtverečních, na němž žije 1,5 milionu Palestinců, jsou velmi dramatické.
V květnu Izrael napadl konvoj lodí směřujících k břehům Gazy s humanitární pomocí. Při střetu bylo zabito devět Turků tvořících posádku jednoho z plavidel.
Netanjahuova vláda letos pokračovala přes protesty Palestinců v rozšiřování území osad na Západním břehu, z nichž některé, jako je Maale Adumim, ležící asi deset kilometrů východně od Jeruzaléma, chce připojit koridorem ke svému teritoriu.
