Podle nedávného průzkumu veřejného mínění analytického centra Levada se mezi Rusy zvyšuje počet těch, kteří považují ruskou invazi na Ukrajinu za krok, který způsobil více škody než užitku. V září 2024 se k názoru, že válka Ruskou federaci spíše zraňuje, přiklonilo 47 procent z více než 1 600 dotázaných. Šlo o šest procent více než v květnu.
Počet lidí, kteří v konfliktu vidí přínos, klesl o deset procent z 38 na 28 procent. Oslovení Rusové také častěji vyjádřili souhlas s případným ukončením války. Pokud by šéf Kremlu Vladimir Putin rozhodl o ukončení vojenských operací v ten týden, kdy byli respondenti osloveni, 72 procent z nich by jeho krok podpořilo. Bylo by ale omylem z průzkumu usuzovat, že obyvatelé chtějí mír za každou cenu. Jestliže by byl totiž konec agrese spojený s návratem okupovaných ukrajinských území, souhlasila by s ním jen přibližně třetina dotázaných, zjistil průzkum.
Nespokojenost s válkou nejčastěji vyjadřují ženy (55 %), mladí lidé do 24 let (55 %) a obyvatelé malých měst do sta tisíc obyvatel (52 %).
Během rozhovorů s analytiky více než 18 procent nespokojených Rusů poukázalo na zhoršující se ekonomickou situaci v zemi, včetně masivních výdajů na válku. Sedm procent mluvilo o zhoršujících se mezinárodních vztazích a pět procent vyjádřilo nespokojenost se sankcemi. Celkem 13 procent Rusů považuje válku v jakékoli situaci za škodlivou.
Letos v srpnu, kdy ukrajinská armáda vpadla do ruské Kurské oblasti, se podíl těch, kteří podporují mírová jednání, snížil z 58 procent na 50 procent. V září se však tento podíl vrátil na 54 procent, zatímco počet těch, kteří podporují pokračování vojenských akcí, se snížil na 39 procent.
Podle analytiků z centra Levada se názor veřejnosti na to, zda by Rusko mělo Ukrajině ustoupit, aby ukončilo vojenskou operaci a podepsalo mírovou dohodu, prakticky nezměnil. Většina Rusů je proti jakýmkoli ústupkům, zatímco pouze každý pátý respondent je ochoten přijmout určité kompromisy.
Žádoucími podmínkami pro podepsání mírové dohody mezi Rusy jsou výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou podporuje 87 procent respondentů, a okamžité příměří, které upřednostňuje 60 procent z nich.
Výsledky průzkumu naznačují, že Rusové jsou postupně unaveni válkou, uvedl ředitel Levada Center Denis Volkov v komentáři pro server Agenstvo. Dodal však, že nedochází k žádným "dramatickým změnám" v náladách, neboť většina Rusů může i nadále "žít svůj soukromý život". "Většina si přeje mír, ale ponechává rozhodnutí v rukou úřadů," říká.
Celostátní průzkum Centra Levada byl proveden od 26. září do 2. října 2024 na reprezentativním vzorku městského a venkovského obyvatelstva a zahrnoval 1 606 osob starších 18 let. Průzkum byl proveden ve 137 obydlených oblastech v 50 regionech Ruska prostřednictvím osobních rozhovorů v domácnostech respondentů.
