Berlín/Praha – "Zvládneme to," bylo heslo kancléřky Angely Merkelové, když loni do Německa mířily statisíce uprchlíků.
Teď se nabízí parafráze tohoto výroku na ni samotnou. V neděli potvrdila, že příští rok na podzim bude znovu kandidovat v parlamentních volbách na křeslo kancléřky. Už počtvrté.
Průzkumy ukazují, že to zvládne.
Agentura Emnid uvedla, že kancléřčiny vládnoucí křesťanské demokraty (CDU) by volilo 33 procent dotázaných Němců a Merkelovou chce v čele vlády 55 procent oslovených.
Přestože byl Merkelové během loňského a letošního roku prorokován politický konec a pro odpůrce přijímání uprchlíků je všude v Evropě terčem kritiky, má velkou šanci vést Německo dál.
Kancléřkou je už jedenáct let a vyhrála třikrát. Nyní ji čeká v mnoha ohledech jiná situace a jiné volby.
Zvedá se vlna populismu
Evropská unie je otřesená rozhodnutím Britů ji opustit, ve Spojených státech se stane prezidentem Donald Trump. Krajně pravicoví politici sílí před volbami v sousedních zemích. Ve Francii Marine Le Penová, v Nizozemsku Geert Wilders.
V nejisté době změn pro Němce a Evropany je kancléřka majákem stability a kontinuity. Přestože i v Německu je více slyšet hlasy proti Evropské unii a imigraci.
"Ještě před přibližně dvěma lety se zdálo, že Německo je v Evropě ostrovem stability. Ale teď jsme i my zasaženi touto protiliberální vzpourou. Nový fenomén pravicového populismu, reprezentovaný novou politickou stranou, se vzedmul hlavně v kontextu debat a konfliktů kolem uprchlické politiky Merkelové. Vytvořil se prostor pro hnutí proti elitám, establishmentu a uprchlíkům," řekl Aktuálně.cz Ralf Fücks, ředitel Nadace Heinrich-Böll-Stiftung.
Jeden člověk nestačí...
Sama kancléřka v neděli mírnila komentáře o tom, že po volbách v USA a Brexitu bude takzvanou vůdkyní svobodného světa.
"Nikdo nemůže sám – ani kdyby měl sebevětší zkušenost – změnit věci v Německu, Evropě či ve světě k lepšímu. Rozhodně ne německý kancléř," uvedla.
Vývoj od loňského roku jí dává v některých směrech za pravdu. Berlínu se nepodařilo prosadit, aby více členských zemí EU přijímalo více uprchlíků.
Stejně tak rozdělily Evropu německé názory na přísnou fiskální politiku v souvislosti s krizí v Řecku.
Teroristické útoky, které v létě spáchali lidé žádající v Německu o azyl, nahrály jejím kritikům. Po změně azylové politiky a utlumení imigrace volala i bavorská CSU, partnerská strana křesťanských demokratů.
Nešla však tak daleko, aby otevřeně vyzvala Merkelovou nekandidovat.
Merkelová zůstává nejdůvěryhodnějším politikem
Násilí snížilo spokojenost Němců s Merkelovou, ukázaly průzkumy, ale zůstala nejdůvěryhodnějším politikem. A týdeník Die Zeit v komentáři poznamenává, že CDU zkrátka nemá za Merkelovou náhradu.
Rozložení politických sil zemi je takové, že CDU bude muset pravděpodobně vytvořit velkou koalici se sociálními demokraty.
Velkým otazníkem je, jaký výsledek uhraje Alternativa pro Německo (AfD). Téměř jistě se ale do Bundestagu dostane, možná bude dokonce třetí. AfD je silná ve východoněmeckých spolkových zemích, kde je paradoxně méně uprchlíků.
Alternativa pro Německo staví svůj program na kritice Merkelové, odmítání imigrace a islámu.
V neděli obvinila europoslankyně na AfD Beatrix von Storchová kancléřku ze spoluodpovědnosti za smrt uprchlíků, kteří se utopili během plavby do Evropy ve Středozemním moři.
Navrhla ustavit k Merkelové vyšetřovací komisi v Budestagu, pokud se tam Alternativa pro Německo dostane.
