Německo zavádí kontroly na hranicích, Rakousko odmítnuté migranty přijímat nebude

ČTK ČTK
Aktualizováno 9. 9. 2024 19:31
Německo zavádí přechodné kontroly na všech pozemních hranicích. V pondělí to potvrdila ministryně vnitra Nancy Faeserová. Již dříve během dne o tom informovala agentura DPA, podle níž je cílem opatření snížit počet případů nelegální migrace a zvýšit vnitřní bezpečnost Německa, především s ohledem na možné ohrožení islamistickým terorismem a organizovanou kriminalitu.
Bavorská pohraniční policie, ilustrační foto
Bavorská pohraniční policie, ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Německo už od roku 2015 kontroluje hranice s Rakouskem a od loňského října také s Českem, Polskem a Švýcarskem. Do konce září byly naplánovány dočasné kontroly hranice s Francií kvůli olympiádě a paralympiádě. Spolková policie tak bude nyní hlídat přinejmenším šest měsíců také hranici s Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem.

Podle DPA už Faeserová o svém záměru zavést dočasné kontroly na všech pozemních hranicích informovala Evropskou komisi. Vláda podle ní vyvinula rovněž model pro "efektivní odmítání migrantů na hranicích, které bude v souladu s evropským právem", dodala Faeserová na tiskové konferenci.

Rakousko deklarovalo, že nepřevezme žádné migranty, které na svých hranicích odmítne Německo. Německým deníkům Bild a Frankfurter Allgemeine Zeitung to dnes řekl rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. Německo hranice s Rakouskem kontroluje už od roku 2015, nově chce ale efektivněji odmítat migranty už na svých hranicích.

"Rakousko nebude přijímat osoby, které budou Německem odmítnuty. Tam není žádný manévrovací prostor," řekl Karner. Podle něj má sice Německo právo posílat migranty zpět, pokud je za jejich azylové řízení zodpovědná jiná země EU, potřeba k tomu je ale formální řízení a souhlas dotčeného členského státu. Odmítat migranty na hranici uvnitř schengenského prostoru v rámci kontrol podle Karnera povoleno není.

Oznámení Faeserové neznamená pro Česko žádnou zásadní změnu, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Jde pouze o prodloužení opatření, která na německé hranici panují už několik měsíců. "I nadále se bude podle mých informací jednat o namátkové kontroly," dodal Rakušan.

V Německu se v posledních týdnech vede debata o zpřísnění migrační politiky. Rozproudil ji především srpnový teroristický útok v Solingenu, při kterém neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zabil tři lidi a osm dalších zranil. Impuls této debatě přidaly volby ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Durynsku, v nichž získala protiimigrační AfD přes 30 procent hlasů. Durynské volby strana dokonce vyhrála a k vítězství míří i v zemských volbách v Braniborsku za dva týdny. 

Také Rakousko se připravuje na volby, o novém složení dolní komory parlamentu se bude hlasovat 29. září.

V úterý se má v Berlíně uskutečnit druhé kolo jednání zástupců vlády, opozice a spolkových zemí. Vláda kancléře Olafa Scholze po útoku v Solingenu představila "bezpečnostní balíček", který má německou migrační politiku zpřísnit. Podle opoziční konzervativní unie CDU/CSU ovšem vláda nejde dostatečně daleko, předseda CDU Friedrich Merz požaduje například odmítání migrantů přímo na hranicích. Předseda sesterské CSU a bavorský premiér Markus Söder zase vyzval, aby Německo snížilo počet přijímaných žádostí o azyl pod 100 tisíc ročně. Není jasné, zda nakonec CDU/CSU na pokračování jednání s vládou kývne.

Faeserová na tiskové konferenci uvedla, ževláda schválila bezpečnostní balíček a brzy jej předloží Spolkovému sněmu k posouzení. Opatření, která obsahuje, zahrnují například zpřísnění postupu při deportaci odmítnutých žadatelů o azyl, kroky v boji proti islamistickému terorismu a zpřísnění zákonů o držení zbraní. Podle ministryně vláda vyvinula také model pro "efektivní odmítání migrantů na hranicích, které bude v souladu s evropským právem". Podle ministerstva vnitra byl od loňského října přímo na hranici odmítnut vstup 30 tisícům lidí.

Podle německých statistik podali cizinci v Německu do konce července zhruba 153 tisíc žádostí o azyl, do konce roku by to mohlo být až 263 tisíc. V roce 2023 to bylo 352 tisíc žádostí.

Mohlo by vás zajímat: Rozhovor s bývalou europoslankyní Ditou Charanzovou (2. 9. 2024)

Spotlight Aktuálně.cz - Dita Charanzová | Video: Tým Spotlight
 

Právě se děje

Další zprávy