Mnichov - V Německu je podle všeho rozhodnuto. Ačkoliv oficiální stanovisko vlády ještě zveřejněno nebylo, vše nasvědčuje tomu, že se Spolková republika definitivně zřekne jaderné energie.
Shodují se na tom všechny politické strany i řada expertů. A hlavně: myšlenka postupného uzavření sedmnácti reaktorů, které byly počátkem roku v provozu, má v Německu širokou podporu veřejnosti.
Obrat o stoosmdesát stupňů nastal v souvislosti s jadernou havárií ve fukušimské atomové elektrárně a následným volebním fiaskem v Bádensku-Württembersku také u vládní Křesťansko-demokratické unie (CDU) a jejího koaličního partnera Svobodné demokratické strany (FDP).
Na přechod k intenzivnějšímu využívání alternativních zdrojů energie se chystá také koncern Siemens, který buduje elektrárny, včetně těch jaderných, po celém světě a investuje do energetiky miliardy eur.
Příliš vysoké riziko
Loni v září rozhodla vláda kancléřky Angely Merkelové, že prodlouží životnost jaderných reaktorů v Německu v průměru o dvanáct let. Změnila tím verdikt rudo-zeleného kabinetu kancléře Gerharda Schrödera, který v roce 2000 oznámil, že Spolková republika ukončí provoz atomových elekráren do dvaceti let.
Jako poslední měl být podle tohoto plánu uzavřen v roce 2024 reaktor Neckarwestheim 2, připojený do sítě v roce 1989.
Po havárii ve Fukušimě nechala Merkelová 14. března pro jistotu odstavit celkem sedm reaktorů, osmý byl odpojen kvůli revizním pracím na základě dřívějšího rozhodnutí.
Volební vítězství Zelených v Bádensku-Württembersku a protijaderné protesty spolkový kabinet přesvědčily definitivně. Navíc je vcelku jedno, zda Německo opustí jádro za třináct, či za devět let.
"Bylo učiněno rozhodnutí ukončit provoz osmi reaktorů do konce tohoto roku," citovala agentura Reuters náměstka ministra životního prostředí Jürgena Beckera. "Japonsko ukázalo, že zbytkové riziko je u podobných havárií vždy příliš vysoké, než aby ospravedlňovalo pokračování provozu atomových elektráren."
Nerealistické prognózy
Moratorium v případě sedmi starších reaktorů vyhlásila spolková vláda původně na tři měsíce. Již nyní je ale zřejmé, s čím předstoupí 14. června před německou veřejnost.
Atomová lobby se na poslední chvíli snaží vládu přesvědčit, aby své rozhodnutí ještě zvážila, s přechodem na jiné druhy energií je ale smířen právě i strojírenský gigant Siemens.
Ten se totiž na výrobě zařízení pro elektrárny využívající alternativní zdroje podílí již léta. Na výstavbě atomových elektráren se může navíc dál nerušeně podílet jinde.
Do roku 2030 mají ve světě vzniknout celkem čtyři stovky jaderných zařízení - za pomoci investic ve výši jednoho bilionu eur.
Vedení koncernu se proto připravuje na možnost, že Německo z jaderné energetiky skutečně beze zbytku vystoupí.
"Ještě před fukušimskou katastrofou bylo jasné, že veškeré prognózy týkající se budoucnosti jádra v Německu jsou nerealistické," citoval deník Süddeutsche Zeitung ze stanoviska managementu.
Vystoupení z jaderné energetiky vítají také odbory, které by se měly obávat ztráty pracovních míst. Přechod na obnovitelné zdroje by měl ale naopak znamenat vyšší zaměstnanost v energetickém sektoru.
Alternativní zdroje kryjí nyní v Německu patnáct až šestnáct procent spotřeby elektřiny. V roce 2030 by to mohlo být třicet procent, přičemž se počítá s dalším rozvojem zejména větrné energetiky.
Spolková republika na to má - na rozdíl od Česka - nejenom ekonomicky a finančně. V zemi existují pro takovýto krok i patřičné sociální a geografické předpoklady. Tedy široký společenský konsenus a možnost stavět solární parky v průmyslových zónách a ty větrné v moři či na jeho pobřeží.
