Washington - Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ani ministerstvo spravedlnosti nemají žádné důkazy, že by někdejší prezident Barack Obama během loňské předvolební kampaně nařídil odposlechy Donalda Trumpa.
Během slyšení v Kongresu to v pondělí řekl šéf FBI James Comey.
Podle Comeyho se nenašly žádné informace podporující tvrzení, s nímž přišel začátkem března prezident Trump. Ředitel FBI členům zpravodajského výboru Sněmovny reprezentantů řekl, že nikdo nemá právo svévolně nařídit sledování amerického občana. Tuto pravomoc má pouze soud po důkladném zvážení toho, zda je k odposlechům skutečně důvod.
Prezident Trump svého předchůdce bez zveřejnění jakýchkoli důkazů obvinil, že jej loni nechal odposlouchávat v jeho sídle v newyorském mrakodrapu Trump Tower. Záležitost nyní vyšetřuje zpravodajský výbor, který v pondělí zahájil veřejná slyšení.
Ředitel Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Mike Rogers na dotaz jednoho z demokratických členů výboru vyloučil, že by se Obama se žádostí o sledování Trumpa obrátil na britské tajné služby. S tímto tvrzením přišel v průběhu března prezidentův mluvčí Sean Spicer, podle něhož analytik televize Fox News dospěl k závěru, že Obamovi s Trumpovými odposlechy pomáhala britská zpravodajská služba GCHQ.
Řada republikánských i demokratických politiků, stejně jako někteří bývalí představitelé bezpečnostních orgánů, se v minulých týdnech postavila na Obamovu stranu s tím, že důkazy pro Trumpovo tvrzení podle nich neexistují.
Někteří prezidenta vyzvali, aby svá slova odvolal, nebo se svému předchůdci omluvil.
Předseda demokratické menšiny v Senátu Chuck Schumer v pondělí v reakci na Comeyho slova uvedl, že Trump nepodloženými tvrzeními "vážně poškodil svou důvěryhodnost". Prezident by podle něho měl vzít svá slova zpět, přiznat, že se mýlil a zanechat svých "výstředních tweetů".
Trump s obviněními přišel v jedné ze svých častých sérií časně ranních twitterových prohlášení, v níž údajné odposlechy přirovnal k době mccarthyismu (represím komunistů v 50. letech) a vzápětí k aféře Watergate (odposlechů sídla demokratů v 70. letech).
Republikánský předseda výboru Devin Nunes v pondělí ale uvedl, že Trump sice nebyl odposloucháván, mohly však proti němu být nasazeny jiné sledovací praktiky.
A co Rusové?
Kongresmani chtěli také slyšet odpovědi k lednové zprávě amerických tajných služeb, podle které Moskva stála za loňskými hackerskými útoky proti centrále americké demokratické strany. A proti lidem z okolí její kandidátky na prezidentku Hillary Clintonové.
Podle této zprávy bylo cílem útoků, o kterých měl osobně vědět i ruský prezident Vladimir Putin, poškodit Clintonovou a její šance na zvolení.
Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a Národní agentura pro bezpečnost (NSA) jsou nadále přesvědčeny, že Rusko se před loňskými volbami pokoušelo poškodit demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou a dopomoci ke zvolení jejímu republikánskému sokovi Donaldu Trumpovi, uvedli v pondělí během slyšení v Kongresu šéfové FBI James Comey a NSA Mike Rogers. FBI podle Comeyho stále prověřuje nejen možné snahy ruské vlády ovlivnit volby, ale také vazby mezi Moskvou a týmem prezidenta Trumpa.
Comey členům kongresového výboru pro zpravodajské služby řekl, že v případě hackerských útoků šlo o "celkem prostý úsudek", neboť podle zjištění FBI byly akce zaměřeny přímo proti Clintonové, a tím pádem měly pomoci Trumpovi. Útoky mířily pouze na počítače demokratů, republikánské kampani se zcela vyhnuly, prohlásil Comey. Přímý důkaz o Trumpově spojení s Ruskem však nepředložil. Moskva jakoukoli svou účast na kybernetických atacích namířených proti demokratům odmítá.
Vyšetřování celé záležitosti zdaleka není u konce. "Práce je velice spletitá a já vám nemůžu poskytnout žádný harmonogram toho, kdy skončíme," řekl podle agentury Reuters Comey o vyšetřování.
