New York - Měla to být jedna z nejrozsáhlejších, nejdražších a nejdůležitějších mírových misí OSN v dějinách. Před více než půl rokem členské státy OSN přislíbily, že do zničené súdánské provincie Dárfúr vyšlou společně s Africkou unií 26 tisíc příslušníků mírových jednotek.
Jenže mise selhává. Pravděpodobně nejhorší občanská válka současnosti, která zapříčinila podle různých odhadů smrt 200 až 450 tisíc lidí, pokračuje a civilisty se nedaří chránit.
V rozsáhlé súdánské provincii zatím pracuje jen třetina z předpokládaného počtu vojáků a čtvrtina policistů. Další personál nepřichází. Navíc se jednotkám nedostává potřebného zázemí - vojáci a policisté mají zastaralou techniku a chybějí jim helikoptéry, píše britský deník The Independent.
Ani přilby nedostali vojáci nové. Někteří členové Africké unie, kteří jsou součástí dárfúrských mírových jednotek delší dobu, si své staré a oprýskané přilby museli sami obarvovat namodro.
Mezi příslušníky OSN rostou pocity zoufalství. "Nedokážeme ochránit všechny uprchlické tábory v Dárfúru. Nemůžeme dělat nic, jen to všechno sledovat," říká podplukovník Ahmed al-Masri.
Velitel jednotek Martin Luther Agwai před nedávnem uvažoval, že z čela mise odejde. "Mám pocit, že se o nás svět nezajímá," řekl.
Mezi příslušníky OSN roste vztek na světové mocnosti, že neplní svá slova: neposkytují misi zázemí ani dostatečně netlačí na súdánskou vládu, aby rozmístění dalších jednotek OSN vůbec umožnila. "Problém není v naší misi. Problém je v tom, že mocnosti nedávají misi prostředky, aby mohla dělat svou práci," říká jeden z šéfů mise Henry Anyidoho.
K tomu se vyhrotily osobní spory mezi dřívější misí Africké unie a nově příchozími příslušníky sborů OSN. Vzájemně se obviňují z lenosti, neschopnosti a arogance.
Zmocněnec OSN pro Dárfúr Rodolphe Adada přiznává, že se misi nedaří naplnit. Je podle něj nepravděpodobné, že se podaří v Dárfúru rozmístit všech 26 tisíc příslušníků OSN do konce roku 2008. „Snad bychom mohli dosáhnout 80 procent z celkového počtu," prohlásil před časem pro britskou BBC.
Problémem je především ochrana uprchlíků, kterých jsou v oblasti statisíce, ale také zajištění konvojů s humanitární pomocí do zničených oblastí.
Nyní se do Dárfúru dostává humanitární pomoc omezeně a konvoje často přepadávají bandité. Třináct členů humanitárních organizací už zabili. Potraviny a lékaři se do řady míst bezpečně dostanou jen pomocí letadel či helikoptér. Jenže jak nyní upozornil americký deník Washington Post, OSN začala s omezováním těchto letů - kvůli nedostatku peněz.
Bezpečnostní situace se v posledních měsících dále horší.
„Doufali jsme, že nás budou chránit," citoval The Independent šedesátiletou Zaharu Khetirovou, která přežívá v jednom z uprchlických táborů. „Nezměnilo se nic. Jen čekáme na svou smrt."
Čtěte podrobnosti o konfliktu: Z Dárfúru se opět stává spálená země
