Soud v Oldenburgu ve čtvrtek vynesl rozsudek nad zdravotním bratrem Nielsem Högelem. Obžalován byl z vraždy 97 z nich, usvědčen ze zabití 85 lidí. Proces, který začal za mimořádných bezpečnostních opatření loni v říjnu, ve čtvrtek skončil očekávaným verdiktem - doživotním trestem vězení. Soudní senát navíc konstatoval mimořádnou závažnost viny pachatele, což znamená, že je téměř vyloučené jeho předčasné propuštění.
Högel byl podezřelý, že podáním léků zavraždil ve dvou nemocnicích, kde pracoval, možná až dvě stovky pacientů.
Soud však rozplétal jen případy, které se podařilo dokázat. Vyšetřovatelé exhumovali 134 lidských ostatků z hrobů na 67 hřbitovech. V Německu, ale i v Polsku nebo Turecku. Nemohli samozřejmě nic prokázat u těch, kteří byli po smrti zpopelněni.
Třiačtyřicetiletý Högel se k činům doznal. Na dotaz, zda obvinění souhlasí, odpověděl před soudem stručně: "Ano." Přiznal 55 obětí.
"Vaši počínání nelze pochopit," řekl soudce Sebastian Bührmann obžalovanému. Rozsah zločinu znázornil poukazem na právní systém ve Spojených státech, kde se na rozdíl od Německa sčítají tresty za jednotlivé činy. Za 85 vražd by tam Högel podle soudce dostal 1275 let žaláře.
Högel zabíjel týden co týden, měsíc co měsíc a rok co rok a každý jednotlivý čin soud projednal, zdůraznil soudce. "Připadal jsem si jako účetní smrti," poznamenal Bührmann.
Za mřížemi je bývalý zdravotník už od roku 2008. Tehdy dostal trest sedmi a půl roku vězení za pokus o vraždu. Jeho činy se ale dostaly na světlo až později. V roce 2015 jej soudce poslal v dalším procesu na doživotí za dvě prokázané vraždy.
"Chtěl bych se upřímně omluvit všem za to, co jsem jim během let způsobil," pronesl v soudní síni.
Oběti umíraly na zástavu srdce
Pro Němce je především šokující fakt, že systém ve dvou nemocnicích umožnil tomuto muži vraždit. Vše začalo v Oldenburgu v Dolním Sasku v roce 2000. Högel, jak později přiznal, podával některým pacientům Gilurytmal, tedy lék proti tachykardii, zvýšené tepové frekvenci. Většina jeho obětí zemřela na zástavu srdce.
Vyšetřovatelé zjistili, že v roce 2001 na klinice v Oldenburgu zemřelo 60 procent pacientů v době, kdy měl Högel službu. Vše mu procházelo, i když pozdější výslechy některých lékařů odhalily, že v týmu existovalo určité podezření týkající se Högela.
Ale namísto toho, aby klinika informovala policii, dohodla se s Högelem, že odejde. A dokonce dostal doporučující dopis.
Přesunul se na jednotku intenzivní péče do nemocnice v Delmenhorstu nedaleko Brém. Tam ve vraždění pokračoval. Až do roku 2005, kdy ho jedna ze zdravotních sester přistihla, jak podává pacientovi lék, který mu žádný lékař nepředepsal. Třiašedesátiletý pacient krátce poté zemřel.
Nejasná motivace
V roce 2006 se konal proces, ve kterém soud Högelovi vyměřil pětiletý trest vězení za pokus o vraždu. Soud vyšší instance však rozsudek zrušil. Až po dalším procesu o dva roky později dostal sedm a půl roku.
Zprávu o soudním líčení tehdy zaznamenala Kathrin Lehmannová, jejíž matka v nemocnici v Delmenhorstu také zemřela. Obrátila se na policii a požádala o exhumaci těla matky. Výsledek? V něm forenzní experti našli stopy po Gilurytmalu.
Objev spustil velké vyšetřování a rozsah Högelových zločinů postupně vycházel najevo. Jeho motivace není ani dnes úplně jasná. Podle posudku trpěl narcistickou poruchou osobnosti a měl potřebu si dokazovat vlastní důležitost.
Česká republika zažila podobný případ před třinácti lety, byť v mnohem menším měřítku. Zdravotník havlíčkobrodské nemocnice Petr Zelenka dostal u soudu doživotí za vraždu sedmi lidí, kterým podal heparin. Lék snižující srážlivost krve.
