Proč Turecko pustilo dva Čechy z vězení? Lekce splnila svůj účel, zastraší ostatní

Martin Novák Martin Novák
28. 7. 2020 6:13
Návrat Markéty Všelichové a Miroslava Farkase z tureckého vězení, kde strávili kvůli podpoře syrských Kurdů tři a půl roku, doprovází mlčení o detailech vyjednávání. To není překvapivé, zpravodajské služby, politici ani pověření vyjednávači nikdy nemluví o tom, jak propuštění občanů z vězení nebo rukou únosců v jiném státě dosáhli. Důvody a okolnosti podobných událostí rozebíráme v analýze.
Stráž před věznicí ve městě Silivri u Istanbulu. V této věznici strávil více než půl roku před svým propuštěním Čech Miroslav Farkas.
Stráž před věznicí ve městě Silivri u Istanbulu. V této věznici strávil více než půl roku před svým propuštěním Čech Miroslav Farkas. | Foto: Reuters

Hlavním cílem tohoto informačního ticha je neohrozit podobné záchranné akce v budoucnosti.

Když se z Pákistánu před pěti lety dostaly domů dvě Češky unesené během jízdy autobusem v březnu 2013, vypadalo to podobně. Oficiálně nikdo o vyjednávání nemluvil, ačkoliv spekulace byly divočejší a některá média naznačovala, že Praha mohla únoscům za propuštění žen zaplatit. Dnešní optikou je paradoxní, že prostředníkem při jednání o jejich propuštění byla turecká nevládní organizace IHH.

Podrobnosti o důvodech, které vedly Turecko minulý pátek k propuštění Všelichové a Farkase, tak zřejmě nebudou nikdy oficiálně potvrzeny. Pravděpodobně ani samotnými vězněnými Čechy.

"Toho, co chci říct, je tolik, že možná jedna knížka nebude stačit, postupně se určitě ke všemu vyjádřím," uvedla minulý týden Markéta Všelichová na Facebooku. Zveřejnit citlivé informace samotnou protagonistkou kauzy v knize nebo nějakém rozhovoru ale není to, co by si čeští zpravodajci z Bezpečnostní informační služby (BIS) přáli.

Vývoj případu ukazuje, že turecká strana pojala odsouzení a věznění dvou Čechů jako lekci o tom, že zahraniční zastánce Kurdů nehodlá tolerovat. Kurdové žijí zejména v jihovýchodním Turecku a také v sousedním Iráku, Íránu nebo Sýrii. Jejich Strana kurdských pracujících (PKK), která vede boj za autonomní zemi, je v Turecku zakázaná a považovaná za teroristickou organizaci.

Turecká paranoia

Ankaru velmi štve a zlobí, že Evropa vidí v Kurdech hlavně spojence v boji proti tzv. Islámskému státu. A nikoliv sílu, která má - alespoň podle většiny tureckých vojenských elit - potenciál Turecko ohrožovat. Paranoia, která v Turecku kvůli obavám z kurdského separatismu panuje, nemizí a události posledních let ji spíše zvýšily.

Hranice se Sýrií a Irákem byly pro Turecko vždy citlivé a pohyb lidí z Evropy v těchto končinách už dříve vyvolával u úřadů nervozitu. Stačila i maličkost.

Autor tohoto textu byl zadržen na hranici se Sýrií v roce 2000 poté, co jeho autu přehradil cestu jiný vůz. Ukázalo se, že v něm sedí pracovníci zpravodajské služby v civilu, kteří si všimli natáčení profesionální kamerou. Zadržení trvalo den, než se vysvětlilo, že novinářský štáb má povolení natáčet a má na tureckém ministerstvu zahraničí příslušnou akreditaci.

Všelichovou a Farkase navíc turečtí vojáci zadrželi v mimořádně rušném roce 2016, kdy se v zemi odehrál pokus o převrat proti prezidentovi Recepu Erdoganovi. Krátce po zatčení Čechů ostatně turecká justice zadržela a obvinila ze špionáže a spolupráce s teroristy i německého novináře tureckého původu Denize Yücela, píšícího například pro prestižní berlínský deník Die Welt. Yücel se až po roce vrátil do Německa, poté co jeho případ vedl k napětí a zhoršení vztahů mezi Berlínem a Ankarou.

Snad si dají ostatní pozor

Zbytek trestu Turci české dvojici odpustili s tím, že ti, kteří by je chtěli následovat a pomáhat Kurdům, si snad dají pozor. Tuto tureckou motivaci ostatně naznačil v rozhovoru pro DVTV i europoslanec Tomáš Zdechovský, který se v rozhovorech o propuštění Všelichové a Farkase angažoval.

"Česká republika by měla občanům vysvětlit a doporučit, aby nejezdili do oblastí, které Turecko nepovažuje za příliš bezpečné, a aby nekontaktovali lidi, které má turecká vláda na seznamu teroristů," uvedl lidovecký politik.

Podle Zdechovského sehrál důležitou roli při návratu vězněné dvojice premiér Andrej Babiš (ANO). V této souvislosti stojí za připomenutí, že v době zesílené kritiky Ankary ze strany evropských představitelů kvůli politice vůči Kurdům udržuje Babiš s Erdoganem nadstandardní vztahy.

Loni v říjnu se sešel s tureckým prezidentem v Ankaře i na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Tvrdil, že Erdogan chce na severu Sýrie vybudovat školy a vytvořit zónu, do které by se mohli vracet syrští uprchlíci, zatímco jiní evropští politici pobouřeně odmítali turecký vojenský zásah proti Kurdům v Sýrii. Erdogan potřebuje spojence v Evropě a může se mu v budoucnu hodit, že českému premiérovi vyšel s českými vězni vstříc.

Zdechovský o propuštění Čechů: Klíčovou roli sehrály tajné služby

Tajné služby umožnily kontakt ještě v jiné rovině než jen v politické. Záležitost urychlil i zdravotní stav obou Čechů, říká europoslanec za KDU-ČSL. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Soudce neposlal do vazby hudebníky podezřelé z extremismu

Žádný ze tří mužů, u nichž slovenská prokuratura navrhla uvalení vazby kvůli podezření z extremismu, nepůjde do vazby. Dnes o tom podle slovenských médií rozhodl soudce v Banské Bystrici. Soud rozhodoval o vazbě v případě tří lidí z devíti, kteří byli v úterý zadrženi při akci vedené slovenskou policií. Mezi zatčenými byli i členové rockové skupiny Krátký proces a bubeník kapely Horkýže Slíže Marek Viršík. Devět zatčených bylo už v úterý obviněno z výroby a rozšiřování extrémistických materiálů. Mezi obviněnými je i jeden občan ČR.

Před soud v Banské Bystrici dnes předstoupili tři členové skupiny Krátký proces. Jejich vyšetřování bude pokračovat na svobodě.

Televize Markíza dříve informovala, že skupina Krátký proces je známá extremistickými texty. Policisté při prohlídce u jednoho z jejích členů, Rastislava Rogela, podle informací Markízy našli předměty s nacistickou a hitlerovskou tematikou. Právě Rogel byl mezi třemi muži, u kterých se dnes rozhodovalo, zda budou vzati do vazby.

Skupina Horkýže Slíže podle informací deníku SME před čtyřmi lety propůjčila Rogelově skupině své studio, které patřilo bubeníkovi Viršíkovi. Ten byl podle dnešního vyjádření Silvie Markové z marketingové agentury Smart Communication po úterním výslechu propuštěn.

Petr Fořt z managementu Horkýže Slíže razii podle Markízy okomentoval slovy, že se přímo jeho skupiny netýká a její koncerty budou pokračovat bez jakýchkoli omezení. Skupina má tento týden v plánu také několik vystoupení v Česku. Petr Fořt také zdůraznil, že kapela Horkýže Slíže se od jakéhokoli extremismu distancuje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy