Moskva (od naší spolupracovnice) - Rezidence ruské politické a podnikatelské elity jsou v ohrožení. Lesy v severní a západní části Moskevské oblasti, kde se už od carských časů nacházejí sídla ruské elity, napadl nevyzpytatelný nepřítel: kůrovec.
Podle internetového deníku RBK daily ekologové varují před zhoubnými následky, které škůdce může v lukrativní zástavbě napáchat. Důsledky řádění zákeřného brouka prý mohou být daleko horší, než je dopad požárů, které každý rok komplikují život v okolí ruské metropole.
"Zatímco požáry zničily v roce 2010 více než 80 000 hektarů lesů, kůrovec může podle našich prognóz zahubit až 100 000 hektarů," uvedl v rozhovoru pro RBK daily vedoucí lesního programu ruského Greenpeace Alexej Jarošenko.
Upozornil, že naposledy kůrovec kolem Moskvy řádil v 90. letech minulého století. Nynější výskyt je ale prý nebývalý. Varoval, že do konce letošního roku mohou padnout až dvě třetiny tamních smrkových lesů.
Podle Jarošenka si kůrovec "zasedl" zejména na lesy v okolí Rubljovské a Uspenské silnice známé jako Rubljovka, která vede k obydlím mnoha movitých a vlivných Rusů. "Všichni škůdci se sešli na Rubljovce," pokusil se o žert ekolog.
Výpadovka na západ od Moskvy se přitom již před léty stala symbolem ruského blahobytu a přepychu. Mimo obytných paláců tu vznikly luxusní obchody, restaurace a volnočasové resorty, kvůli jejichž výstavbě padla značná část lesa. Mělo se za to, že právě tady je nejlepší ovzduší v okolí ruské metropole.
Boj s kůrovcem v Česku
Už za carských časů se tam stavěla sídla ruské šlechty. Později si tuto oblast oblíbili zahraniční diplomaté i sovětští státní činitelé. Svou "daču" tam měl sovětský vůdce Josif Stalin, od 30. let tam postupně vznikal uzavřený resort pro vysoké stranické a státní funkcionáře.
Až do 50. let minulého století neměli obyčejní lidé do těchto míst přístup. Vesnice jako Barvicha, Gorki, Žukovka či Novo-Ogarjovo byly vyhrazeny jen vyvoleným. V obci Gorki-9 dosud bydlí ruský prezident Vladimir Putin, zatímco premiér obývá "daču" v Novo-Ogarjovu.
Mezi obyvateli "Rubljovky" nechybějí dcera bývalého ruského prezidenta Borise Jelcina Taťjana, oligarchové jako Vladimir Jevtušenkov nebo Oleg Děripaska, režiséři Nikita Michalkov a jeho bratr Andron Končalovskij.
V postsovětských časech lukrativní pozemky poblíž zalesněných břehů řeky Moskvy obsadili zbohatlíci, hvězdy ruského showbyznysu, politici a úředníci, kteří sousedství s kremelskou elitou vnímali jako vstupenku do světa slávy a úspěchu. Rodinný dům na Rubljovce byl považovaný za nezbytný atribut nové ruské "buržoazie".
Malebnou přírodu ovšem noví majitelé mnohdy zhyzdili nevkusnými stavbami plnými věží a cimbuří, které k ruské realitě patřily stejně jako saka malinové barvy a tlusté zlaté řetězy na krku.
Rubljovská a Uspenská silnice se stala fenoménem společenského života v Rusku. Ceny za pozemky tam prudce stoupaly. Rekord byl podle ruských médií zaznamenán v roce 2005, kdy se za jeden ar v obci Žukovka platilo 200 000 dolarů.
Poslední dobou ovšem ceny i v těchto místech spíš klesají. Ne kvůli krizi, ale kvůli příliš těsné zástavbě a špatné dostupnosti. Rubljovská silnice je totiž pověstná zácpami, které vznikají zejména kvůli kolonám kremelských limuzín.
Kvůli kůrovci teď má být kolem Rubljovky pokáceno na tisíc stromů.
Škůdce se mezitím dál množí a šíří na sever Ruska, směrem k Petrohradu. Podle opoziční aktivistky z hnutí Ekoobrana Jevgeniji Čirikovové kritickou situaci v lesích kolem Moskvy zavinila apatie státního aparátu.
"Vědecké ústavy, které se zabývaly stavem lesů, byly zlikvidovány. Kůrovec a lesní požáry nejsou božím trestem, ale výsledkem nezodpovědné politiky, jež má za cíl zničit lesní pásmo v okolí Moskvy," uvedla.
