Lisabon - Protiraketový štít v Evropě se přece jen stane skutečností. Ne ten Bushův, který počítal s radarem v Brdech, ale ten Obamův, který americký prezident navrhl jako projekt celé Severoatlantické aliance ve spolupráci s Ruskem.
Společnou obranu podle očekávání schválili zástupci osmadvaceti členských zemí NATO v Lisabonu, kde probíhá dvoudenní summit. Co víc, nabídku na spolupráci při vývoji a provozu protiraketové obrany přijalo Rusko.
Protiraketový štít by měl být komplětně hotov zhruba za deset let a jen logistika kolem něj bude stát 200 milionů eur. Má propojit dosud oddělené systémy jednotlivých zemí, přičemž hlavní role připadne Spojeným státům.
Ministr obrany Alexandr Vondra v Bruselu prohlásil, že Českou republiku by měl štít chránit od roku 2018. Nejdřív získají zabezpečení nejohroženější části aliance, tedy jihovýchod Evropy.
Schválení strategie, která podle NATO "chce reagovat na nové výzvy a hrozby 21. století" na večerní tiskové konferenci ohlásil generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen.
Pak si vzal slovo americký prezident Barack Obama: "S radostí oznamuji, že vůbec poprvé jsme se dohodli na rozvoji systému protiraketové obrany, který je s to dostatečně pokrýt evropské území NATO a jeho obyvatelstvo, stejně jako Spojené státy."
Nečas chce co nejvíc
Podle zvláštního zpravodaje ČTK se bude chtít do historické operace přímo zapojit i Česká republika.
Premiér Petr Nečas v Lisabonu řekl, že jako minimum očekává umístění střediska včasného varování na českém území.
"Vždycky jsme podporovali myšlenku vybudování protiraketového štítu. Určitě budeme chtít širší zapojení," nastínil premiér.
"Dovedu si představit i středisko, které bude mít významnější vliv na systém řízení, velení a získávání informací v rámci protiraketové obrany. Že to nebude pouze malé středisko s několika počítači."
Zároveň by Nečas rád prosadil i českou účast na projektech ve vědecké a výzkumné oblasti.
Konec jaderných hlavic?
Mezi členskými státy aliance panuje o potřebě nového deštníku, který má chránit před raketami celé území aliance, v zásadě shoda.
Ale ne úplně ve všem. Německo soudí, že nový obranný systém by mohl vést k demontáži jaderných zbraní, umístěných na evropském kontinentu.
Hlavice mají v Evropě Velká Británie, Francie a Spojené státy. Francouzi už dali najevo, že svých atomových bomb se nevzdají za žádných okolností.
Nová britská vláda rozhodla o snížení počtu jaderných hlavic, ale část arzenálu si i Spojené království ponechá.
Obama zprvu naznačoval, že americké jaderné nálože z Evropy stáhne, a tento záměr se měl dokonce stát součástí nového strategického konceptu NATO. Záměr USA se ale do závěrečné verze strategie nedostal, zřejmě právě v důsledku toho, že jaderné zbraně zůstávají nedílnou součástí odstrašující síly aliance.
Ruské ano
Odpor Ruska ke společné protiraketové obraně s NATO se zvolna láme. Moskva ostře nesouhlasila s původním projektem radaru v Brdech a protiraketové základny v Polsku.
Obama je po zrušení Bushova plánu obviňován kritiky z toho, že ustoupil Rusku, ovšem americká vláda tvrdí, že nešlo o Rusko, ale o předraženost a nejistou efektivitu původního systému.
K novému projektu, který je výsledkem celého NATO a nikoliv jen bilaterálních dohod USA s Polskem a Českou republikou, se Kreml staví vstřícněji.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv se v Lisabonu s představiteli aliance dohodl, že NATO a Rusko nepředstavují jeden pro druhého hrozbu. Chtějí naopak ve spolupráci čelit hrozbám společným, mezi něž řadí šíření zbraní hromadného ničení a raket. Právě proti nim je zaměřen na summitu odsouhlasený protiraketový deštník.
Na akci přijeli nejvyšší politici, Českou republiku zastupují prezident, premiér, ministr obrany i ministr zahraničí. Kromě Medveděva je hostem schůzky také afghánský prezident Hamíd Karzáí.
Portugalsko přijalo mimořádná bezpečností opatření, doprava v centru města je výrazně omezena. Nad metropolí nesmějí přelétávat letadla. Země také na dva dny obnovila kontroly na pozemních hraničních přechodech se Španělskem.
