reklama
 
 

Rusové: Smlouva s Obamou může kvůli raketám padnout

30. 3. 2010 22:37
USA a Rusko se neshodnou, zda nová jaderná smlouva omezuje protiraketovou obranu

Washington/Moskva - Už jen poslední dny se počítají do slavnostního okamžiku, kdy prezidenti Dmitrij Medveděv a Barack Obama v Praze podepíší novou dohodu o omezení strategických arzenálů jaderných zbraní obou velmocí.

Smlouva měla být podepsána už v prosinci, ale vyjednavači se v té době nedokázali na finální verzi dohodnout. Jedním ze sporných bodů byla otázka verifikace plnění dohody, jiným pokračující iniciativa Spojených států vybudovat v Evropě třetí pilíř protiraketové obrany.

A pře o americké rakety a radary v Evropě vrhá stín na novou smlouvu START i nyní.

Moskva tvrdí, že dohoda umožňuje, aby od ní Rusko odstoupilo v případě, že se změní „úroveň obranných systémů", tedy pokud Američané rozšíří protiraketový deštník způsobem, který se nesetká u Rusů s pochopením.

Můžeme odstoupit

Americká strana si však stojí pevně za svým: smlouva otázku protiraketové obrany neřeší. Podle náměstkyně americké ministryně zahraničí Ellen Tauscherové text „neobsahuje žádné omezení týkající se toho, co mohou Spojené státy dělat se svým systémem protiraketové obrany".

Náměstkyně, která na ministerstvu zodpovídá za kontrolu zbrojení a mezinárodní bezpečnost však v pondělí připustila, že když se „prezidenti v červenci setkali, dali jasně najevo, že mezi strategickými útočnými a strategickými obrannými zbraněmi existuje vztah".

A na to právě naráží ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

„Tento balíček dokumentů (=nová smlouva START) předpokládá, že je smlouva dohodnuta za okolností, kde se jednotlivé strany pohybují na příslušné úrovni strategických obranných systémů," prohlásil v pondělí. „Změnit tyto úrovně dává každé ze stran právo rozhodnout se ohledně další participace na redukování strategických ofenzivních zbraní."

Text dohody je v současné době tajný, a tak není možné přesně říci, která ze stran má pravdu.

Na jednu stranu si je velmi těžké představit, že by se v něm Spojené státy nějak právně zavázaly k omezení protiraketové obrany. Na druhou stranu je z dosud řečeného zřejmé, že alespoň nějaká zmínka o protiraketové obraně tam bude.

Nová smlouva START

Obě strany mohou mít:

  • 1550 rozmístěných bojových hlavic
  • 800 odpalovacích zařízení mezikontinentálních balistických raket na pozemních nosičích, ponorkách a těžkých bombardérech
  • 700 z těchto odpalovacích zařízení může být vybaveno jadernými zbraněmi

Zmínka, nezmínka

„Spekulovalo se o tom, že by to mohlo být uvedeno v preambuli textu, něco v tom smyslu, že to je důležité pro udržení bezpečnostní rovnováhy, možná ne přímo takto tvrdě, ale nějaká poznámka v tomto smyslu," říká Jiří Hejtich z Institutu mezinárodních studií (IMS) Univerzity Karlovy.

Podle Hejticha hledá Kreml nějakou pojistku, jak by mohl případně na USA tlačit. Obama na druhou stranu zohledňuje vlastní strategické plány a hledí i směrem k Senátu, kde by dohoda nemusela projít. 

Podpis smlouvy v Praze je totiž pouze prvním krokem. Následovat musí ratifikace v parlamentech obou zemí. Obama potřebuje v horní komoře i hlasy osmi republikánů. Ústava totiž nařizuje, že mezinárodní smlouvy musí Senát stvrdit dvoutřetinovou většinou.

Pokud by smlouva jakékoliv právně závazné body ohledně protiraketového štítu obsahovala, americký prezident by u republikánů narazil. Vyčítali mu již zrušení protiraketových sil v Polsku a radaru v Česku, které ¨tam rozjednal George W. Bush.

Podle Johna Boltona, který měl v Bushově administrativě na starosti kontrolu zbraní hromadného ničení, je nyní potřeba vyčkat, s čím administrativa před Senát předstoupí.

„Je tu závazek pro další debaty ohledně protiraketové obrany? Myslím, že to nebudeme vědět, dokud neuvidíme samotné podmínky smlouvy. Je tu šance se na to zeptat při slyšení před Kongresem," citoval deník The Washington Times muže, jenž má mezi republikány v bezpečnostních otázkách stále velké slovo.

Neratifikování nemusí být problém

V současnosti nemají Rusové v ruce žádný právní dokument, kterým by mohli stavbu amerického protiraketového štítu v Evropě omezit. Rozšiřování obranných balistických systémů mezi Ruskem a USA upravovala smlouva ABM z roku 1972, od které však Spojené státy roku 2002 odstoupily.

„Smlouva ABM je neplatná, Spojené státy se jí nemusejí řídit, a Rusko tak nemá právní podklad, na základě kterého by je k tomu donutily. Pokud bude v nové smlouvě START o protiraketové obraně zmínka, pak jen velice vágní," říká Vlastislav Bříza, který na FSV UK přednáší o jaderném soupeření obou velmocí.

Podle Břízy se jedná o uměle živenou debatu, protože nová ruská raketa TOPOL-M americký protiraketový deštník stejně podletí a proti soustředěnému útoku tisíců ruských balistických střel by tak jako tak neměl šanci. „Rusové mají nyní na odpalovacích zařízeních 3000 raket. Že by proti tomu něco svedlo 10 antiraket, je absurdní," říká.

I v případě, že by smlouva nebyla parlamenty obou zemí ratifikována, neznamená to nutně, že nebude dodržena. To se stalo například v případě smlouvy SALT II z roku 1972, která omezila vývoj nových strategických zbraní a poprvé snížila množství jejich odpalovacích zařízení.

Americký Senát USA smlouvu neratifikoval kvůli sovětské invazi do Afghánistánu, a ona tak nevstoupila v platnost. Přesto se jejími podmínkami SSSR i USA řídily.

autor: Roman Gazdík | 30. 3. 2010 22:37

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama