Barcelona - Před několika dny prošel Barcelonou pochod proti terorismu. Bok po boku spolu kráčeli španělský král Felipe VI., premiér Mariano Rajoy a předseda katalánské vlády Carles Puigdemont.
Jejich jednota však byla jen dočasná.
Po krátkém příměří mezi centrální vládou v Madridu a Barcelonou se opět dostalo do popředí téma nezávislosti Katalánska. Do referenda, které svolali separatisté, zbývá měsíc.
A Puigdemont zmiňuje bezpečnost jako jedno z nejdůležitějších témat, která by případně osamostatněné Katalánsko muselo řešit. Pro zemi by podle něj bylo "nepostradatelné", aby měla vlastní armádu.
"Nacházíme se uprostřed celosvětového boje, jak jsme bohužel mohli vidět v posledních dnech," cituje španělský deník El País Puigdemonta, který naráží na nedávný teroristický útok v Barceloně. "Katalánsko musí mít moderní obranu," dodal.
Zahrává si s bezpečností Katalánska?
Na řešení podobných problémů ale může být ještě brzy. K hlasování o nezávislosti Katalánska totiž nemusí vůbec dojít - španělský premiér Rajoy je připraven mu zabránit všemi možnými právními prostředky.
Odpůrci nezávislosti krátce po atentátu v Barceloně vyzvali katalánskou vládu, aby se vzdala referenda. Lídr Katalánska Puigdemont to odmítl a místo toho rozpoutal válku slov.
Obvinil Rajoye, že si zahrává s bezpečností Katalánska a dlouhodobě podfinancovává tamní policii Mossos d'Esquadra. Dodal navíc, že Španělé nechtějí sdílet zpravodajské informace se svými kolegy z Katalánska.
Vláda v Madridu na tato obvinění reagovala odmítavě.
Také na katalánskou policii padá kritika − belgické úřady jí například předaly informace o imámovi Abdelbakim Es Sattym, který podle vyšetřovatelů vytvořil katalánskou teroristickou buňku a připravoval útoky. Přesto proti němu policisté nezasáhli.
Hrozí ústavní krize
Napětí mezi Madridem a jedním z nejbohatších regionů Španělska v příštích týdnech ještě vzroste. "Už máme připravených 6000 volebních uren. Nevím, jak by stát mohl referendum zastavit," prohlásil Puigdemont.
Rajoy odpověděl, že referendum je protiústavní, a nebude tak mít žádnou právní váhu. Varuje, že se bude opakovat situace z roku 2014, kdy Katalánci pod tlakem Madridu ustoupili a svolali pouze symbolické hlasování o nezávislosti.
Tentokrát se však katalánská vláda nehodlá vzdát a chce právně závazné referendum uspořádat, ať už Madrid zareaguje jakkoliv.
Všem, kteří by se na organizaci takového hlasování podíleli, hrozí podle Ústavního soudu tresty. "Nechci skončit ve vězení, ale nemohou udělat nic, co by mě vedlo k odvolání referenda," stojí si však za svým Puigdemont.
Není zatím jasné, jak bude španělský premiér Rajoy postupovat.
Madrid se může obrátit na soudy nebo využít španělskou ústavu. Ta dává centrální vládě silnou zbraň: na jejím základě může ovládnout velení policie v Katalánsku nebo taky přikázat, aby se v regionu uzavřely školy, a nemohly se tak použít jako volební místnosti.
Takový krok by ale mohl vyvolat ústavní krizi a vést k otevřené rebelii Katalánců.
Co po referendu?
Barcelona už mezitím připravila nový zákon, který krok po kroku nastiňuje, jak by mohly vypadat první dny nezávislého Katalánska.
Do 48 hodin po hlasování by katalánská vláda vyhlásila nezávislou republiku v čele s prezidentem Puigdemontem. Ten by pak oznámil volby do nového ústavodárného shromáždění.
Region by taky ihned převzal kontrolu nad svými hranicemi, upozorňuje španělský list ABC.
Zákon by měl bez problémů projít regionálním katalánským parlamentem, který ovládají separatisté. V platnost by však vstoupil pouze v případě, že v referendu 1. října zvítězí zastánci nezávislosti.
Průzkumy veřejného mínění dlouhodobě ukazují, že Katalánci jsou pro svolání referenda. Podpora samostatnosti ale mírně klesá. Pro by bylo 41,1 procenta, proti 49,4 procenta.
