Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má ke své dlouholeté náměstkyni blízký vztah. Hospodářské noviny loni popsaly, že Schillerová kvůli slabé angličtině často chyběla na videokonferencích ministrů financí Evropské unie. Zastupovala ji právě Dupáková.
Ta byla zároveň mezi vedoucími pracovníky úřadu, mezi které Schillerová rozdělila jedenáct a půl milionu korun na odměnách, navzdory vysokému schodku státního rozpočtu a slibům šetřit.
Letos v říjnu Dupáková po šesti letech z vedení ministerstva odešla a nastoupila na nové místo na českém velvyslanectví při EU v Bruselu. Stalo se tak dva dny po parlamentních volbách, které hnutí ANO prohrálo. A koaliční ČSSD, jejíž je Dupáková členem, vypadla ze sněmovny.
Schillerová, která se nyní stala šéfkou nového poslaneckého klubu ANO, odmítá, že by místo své dosavadní náměstkyni vylobbovala. Sama Dupáková s Aktuálně.cz nekomunikuje. Ministerstvo financí argumentuje, že prošla výběrovým řízením, které začalo už v srpnu. Nástup do Bruselu tak podle resortu financí nesouvisel s výsledkem voleb.
"Termín vyslání byl určen ministerstvem zahraničí a reflektoval potřebu dokončení všech administrativních úkonů spojených jak s výběrovým řízením, tak s nezbytnou přípravou související s výkonem zahraniční služby," uvedl mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.
Ministerstvo zahraničí, pod které místa v Bruselu spadají, sdělilo redakcím HN a Aktuálně.cz, že Dupáková byla vyslána v souvislosti s druhým českým předsednictvím Evropské unii. To začne v polovině příštího roku.
Úřad řízený Jakubem Kulhánkem (ČSSD) zároveň potvrdil, že tabulkové místo pro Dupákovou bylo vytvořeno mimořádně. Ministerstvo financí ho převedlo pod ministerstvo zahraničí společně s penězi na plat Dupákové. Původně schválený počet lidí do Bruselu s jejím postem nepočítal.
Co v Bruselu dělá?
Co je náplní práce Lenky Dupákové v Bruselu, není jasné. Několik zdrojů HN a Aktuálně.cz potvrdilo, že nebyla zařazena do žádného oddělení na zastoupení Česka při Evropské unii a nemá přidělenou agendu.
Zjistit zadání přímo od exnáměstkyně není možné. "Právě si zakládám účet u banky v Bruselu, jsem zaneprázdněná," odpověděla Dupáková, když se reportérům podařilo zastihnout ji po telefonu. Na další dva smluvené termíny hovoru o její práci nereagovala a neozvala se zpátky.
Ministerstvo zahraničí tvrdí, že Dupáková má v Bruselu "koordinační roli". "Její primární náplní práce je v současné době horizontální koordinace, a to zejména problematiky takzvaného uhlíkového cla, včetně budoucího zakotvení v dané pracovní skupině," řekla mluvčí Černínského paláce Eva Davidová. Co si představit pod "horizontální koordinací", ministerstvo neupřesnilo.
Nadřízeným Dupákové je podle ministerstva přímo vedoucí úřadu, v tomto případě velvyslankyně Edita Hrdá. Ta na dotaz, jakým úkolem byla Dupáková v posledních týdnech pověřena, reagovala slovy, že jí to nepřísluší zveřejňovat. Novináře odkázala zpět na ministerstvo.
Dupáková je v Bruselu zařazena do čtrnácté platové třídy, což je po vedoucím úřadu, velvyslankyni Hrdé, druhá nejvyšší. Kolik činí mzda exnáměstkyně, ministerstvo zahraničí odmítlo sdělit. Běžně se ale čtrnáctá platová třída i s náhradami a osobním ohodnocením pohybuje mezi sedmi až osmi tisíci eur, v přepočtu tedy až dvě stě tisíc korun.
Absurdní, říká europoslanec
Zmíněným uhlíkovým clem je myšlena legislativa pod anglickou zkratkou CBAM, kterou chtějí státy EU zatížit dovoz zboží ze zemí s nízkou ochranou životního prostředí. Clo je součástí třinácti "zelených" návrhů známých jako balíček Fit For 55. Práce na něm jsou na počátku.
"CBAM je technicky poměrně jednoduchá věc. Složitá bude jeho provázanost na emisní povolenky a slučitelnost s pravidly Světové obchodní organizace, to ale řeší Evropská komise," uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (za TOP 09), člen ekonomického výboru europarlamentu, který se bude na formulaci legislativy podílet.
"Z hlediska zájmu Česka jsou mnohem významnější jiné části balíčku. Je absurdní, aby na jedné třináctině, navíc té jednodušší, pracoval celý jeden člověk," dodal Niedermayer. Na zastoupení v Bruselu už před příchodem náměstkyně působil český expert, který má mimo jiné uhlíkové clo na starosti.
Na předsednictví jde méně lidí než v případě Malty
Ministerstva a další centrální úřady v minulosti sváděly boj se Schillerové resortem o každého člověka, který měl odjet kvůli předsednictví do Bruselu. Důvodem byly náklady na platy. Nakonec si ministerstvo zahraničí vylobbovalo 69 diplomatů a expertů navíc. Celkem tak bude na vedení EU v Bruselu pracovat okolo 170 českých expertů, což je nejméně, kolik kdy předsednická země měla. Více vyjednavačů zaplatila i malá Malta.
Zda je vyslání úřednice s vysokou platovou třídou a bez odpovídající agendy v souladu s cílem Babišovy vlády šetřit v rozpočtu na předsednictví, nechalo ministerstvo zahraničí bez odpovědi.
Navíc i když je Dupáková už měsíc a půl zaměstnankyní ministerstva zahraničí, pořád zároveň sedí v orgánech, kam ji nominovalo ministerstvo financí jako náměstkyni. Například v Hospodářském a finančním výboru, poradním orgánu EU.
"Členství Lenky Dupákové v Hospodářském a finančním výboru bylo dočasně zachováno z důvodu hladkého předání této agendy. Výhledově nicméně bude zajištěno členství zástupcem ministerstva financí," doplnil mluvčí Weiss. Dupáková také dále sedí v dozorčí radě Národní rozvojové banky, kam ji finance opětovně nominovaly loni v dubnu.
Postsovětské banky
Dupáková na ministerstvu působila ve funkci náměstkyně pro mezinárodní vztahy a finanční trhy. V gesci tak měla i zastupování Česka ve dvou postsovětských bankách - Mezinárodní investiční bance (MIB) a Mezinárodní bance hospodářské spolupráce (MBHS). Západní spojenci varují, že úřady, ze kterých Česko od pádu železné opony stále nevystoupilo, mohou Rusku sloužit ke krytí mezinárodní špionáže. Moskva v nich drží většinu.
Přesto v roce 2019 Babišova vláda odkývala přesun sídla MIB z Moskvy do Maďarska, a otevřela jí tak dveře do Evropské unie. Ministerstvo financí tehdy splnilo přání maďarského premiéra Viktora Orbána, který šéfa ANO přijel podpořit i před parlamentními volbami. Přesun MIB do své země vykresloval Orbán jako příležitost, aby se Maďarsko stalo mezinárodním finančním centrem.
Změnu mezinárodní smlouvy ale dodnes neposvětil český parlament, což je ze zákona nutné. Vláda totiž před dvěma lety vzala návrh zpět. Poté, co senátoři dali Dupákové najevo, že ratifikaci nepodpoří. Od té doby záležitost visí v právním vakuu. Vláda ho zákonodárcům znovu nepředložila.
Podle informací Aktuálně.cz a HN Dupáková ještě jako náměstkyně jednala se šéfem zahraničního odboru Hradu Rudolfem Jindrákem, ze kterého prezident Miloš Zeman udělal zmocněnce pro česko-ruské vztahy a premiér Babiš svého poradce. Co na jednáních padlo, ovšem doteď ministerstvo financí odmítá sdělit.
"Jednání s vládním zmocněncem pro česko-ruské vztahy se uskutečnila ve věci otázek spojených se členstvím České republiky v mezinárodních finančních institucích. Vzhledem k tomu, že předmětem schůzek byly záležitosti podléhající režimu vyhrazené, detaily jednání jsme nezveřejňovali a nebudeme tak činit ani nyní," říká mluvčí ministerstva financí Weiss.
Ten nijak nekomentoval ani to, že se Dupáková podle informací redakcí setkala ve stejné věci i s ruským velvyslancem v Česku Alexandrem Zmejevským. Taková schůzka je z pozice náměstkyně ministryně financí v diplomacii nestandardní.
Ministerstvo financí pod Schillerové vedením s Dupákovou nevystoupilo ani z druhé banky MBHS, která stále sídlí v Moskvě. Přesto, že to už v roce 2017 schválila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), ve které Babiš působil jako ministr financí. Alena Schillerová dlouhodobě tvrdí, že k tomu dělá kroky. Jaké jsou, ale prý nemůže říci, protože jde o utajený proces.
Ministryně Schillerová utekla před otázkami Prima CNN News v angličtině (14. 5. 2020)
