Účastníci setkání vyzvali především k dalšímu boji proti chudobě a nemocem, k odstranění zadluženosti třetího světa a spravedlivým obchodním dohodám.
"Přes sliby zemí skupiny G8 břemeno dluhů neustále brání úspěšnému boji proti chudobě," prohlásila keňská aktivistka a držitelka Nobelovy ceny Wangari Maathaiová.
Peníze na prvním místě
Finanční problémy za katastrofální situací zdravotnictví na africkém kontinentu.
Jednotlivé vlády afrických států, které na summitu Africké unie v roce 2001 přislíbily uvolnit z rozpočtu 15 procent na zdravotnictví, což nedodržely, mohou za smrt 40 milionů lidí, uvedli aktivisté.
"Odpovědnost samozřejmě nesou jednotlivé vlády, ale nic se s tím nedělá, protože lidé netrvají na svých požadavcích," uvedla Maathaiová.
"Je docela dobře možné, že nám kontinent vymře před očima," dodal další přítomný laureát Nobelovy ceny, jihoafrický duchovní Desmond Tutu. Podle něj by "téměř neuvěřitelná každoroční úmrtnost" mohla stát Afriku do roku 2015 dalších 120 milionů životů.
Demonstrace proti EU
Odpůrci globalizace setkání v Nairobi využili také k tomu, aby protestovali proti záměru Evropské unie vyjednat s chudými rozvojovými zeměmi nový obchodní režim, takzvané dohody o ekonomickém partnerství.
Aktivisté ze zemí Afriky, oblasti Karibského moře a Tichomoří (ACP) obviňují Evropskou unii, že se jim snaží vnutit systém, který bude výhodný jen pro ni. Unii vyčítají, že chudé země už léta nutí k liberalizaci obchodu a k otevírání trhů, což vede ke zdražování a poklesu příjmů z cel.
"Fórum umožní Afričanům zapojit se do boje proti divoké liberalizaci a doufáme, že to přivede další lidi do nevládních organizací," uvedla již na začátku setkání jedna z jeho organizátorek Tabitho Mutisová.
WTO: Liberalizace obchodu
Během středeční protestní demonstrace aktivisté požádali, aby se s dohodami počkalo na výsledky jednání o světovém obchodu a jeho liberalizaci, které probíhá v rámci Světové obchodní organizace (WTO).
Toto jednání začalo již v roce 2001 v katarské metropoli Dauhá a mělo být už dávno uzavřeno. Zatím poslední pokus o jeho dokončení v červenci loňského roku skončil fiaskem, protože největší obchodní partneři se nedokázali dohodnout na zemědělských subvencích. Záměrem katarského kola mělo být snížení obchodní bariéry v průmyslu i zemědělství.
Vyjednávání se však nedostala ani za otevření zemědělských trhů, což byla pro rozvojové země podmínka dalšího jednání. Americký prezident George Bush a předseda Evropské komise José Manuel Barroso se však počátkem nového roku shodli, že tyto spory je nutné rychle dořešit. Jednat se o nich bude i na davoském fóru, které začalo ve středu.
Fórum: Poprvé v Africe
Světové sociální fórum se koná pravidelně od roku 2001, kdy se sešlo v brazilském městě Porto Alegre. Jeho hlavním cílem je upozorňovat na aktuální problémy globalizovaného světa. Koná se vždy před setkáním ekonomických expertů a představitelů vlád na Světovém hospodářském fóru v Davosu nebo souběžně s ním.
Setkání odpůrců globalizace se letos poprvé konalo v Africe, tedy na kontinentu, kde je nejvíce z nejchudších států světa; podle údajů OSN z roku 2006 se 36 z 50 rozvojových zemí světa nachází v Africe.
V loňském roce se pořádání Světového sociálního fóra ujala jihoamerická Venezuela a jeho ústředním bodem se stal "americký imperialismus" a válka v Iráku. Jednání se zúčastnil i levicový venezuelský prezident Hugo Chávez, který proslul nevybíravou kritikou politiky amerického prezidenta George Bushe.
Třetí svět bez dluhu
Výsledkem nairobského setkání by měly být výzvy k odstranění dluhů rozvojových států a ke snížení dovozních cel pro zboží pocházející ze třetího světa.
Od těchto kroků si levicoví aktivisté slibují zastavení prohlubující se krize nejchudších zemí, z nichž se většina nachází na africkém kontinentu.
Podle Edwarda Oyugiho, jednoho ze členů přípravného výboru, chce letošní ročník fóra tyto hlasy podpořit.
"Na jeho konci se bude více lidí ptát, proč jsme přijali ekonomiku řízenou trhem, proč neřešíme celosvětový dluh, a řekne si, že by dluh měl být odstraněn," nastínil podle agentury Reuters záměry pořadatelů.
"Už jsme zaplatili víc, než jsme si půjčili, tak proč bychom měli pokračovat ve splácení dluhů, když lidé umírají kvůli hladu a chudobě," doplnila ho další z místních aktivistek Wahu Kaaraová.
