Nad Izraelem se rozprostřela Železná klenba. Co to je?

Martin Novák Martin Novák
20. 11. 2012 7:30
Nový systém zachycuje rakety odpálené z Gazy ve vzduchu
Skupina vojáků u jedné baterie systému Železná klenba.
Skupina vojáků u jedné baterie systému Železná klenba. | Foto: Reuters

Tel Aviv - Proti raketám Hamásu, schopným zasáhnout bez problémů vesnice a města, nasadil Izrael unikátní systém, který zatím nikde jinde neexistuje. Mobilní baterii střel schopných velkou část raket zneškodnit za letu.

Projekt Izraelci nazývají Železná klenba. Má je ochránit před hrozbou seshora - proto klenba.

Baterie jsou rozmístěny podél hranice s Gazou a podle izraelských statistik sice jejich účinnost není stoprocentní, ale pomáhají. Ze 737 raket vystřelených z Pásma Gazy od pátku do neděle jich Železná klenba zneškodnila 245.

Systém se ale zaměřuje jen na ty rakety, které vyhodnotí podle dráhy letu jako nebezpečné pro obytné oblasti. Kde předpokládá dopad do moře, pouště nebo pustiny, nereaguje.

Podle izraelské armády se tak skutečná účinnost pohybuje kolem 80 procent zastavených nebezpečných raket.

Každá střela v baterii je tři metry dlouhá a devadesát kilogramů těžká. Nese hlavici o hmotnosti jedenácti kilogramů.

Dráhu rakety vyhodnocuje radar a údaje předá do řídicího centra Železné klenby. Pokud to shledá nebezpečí, vydá pokyn k odpálení střely, která má raketu z Gazy či odjinud zastavit.

Pokládání baterie nedaleko města Ašdod.
Pokládání baterie nedaleko města Ašdod. | Foto: Reuters

Nyní mají Izraelci v provozu pět baterií, celkem jich chtějí rozmístit v budoucnosti třináct. Výhodou je snadná manipulace s baterií. Pomocí malého jeřábu a nákladního vozu ji lze rozmístit kdekoli v zemi během několika hodin.

O víkendu si izraelský ministr obrany Ehud Barak spokojeně prohlédl jednu baterii u Tel Avivu. "Je to jedna z nejlepších technických novinek, která u nás v posledních letech vznikla," prohlásil.

Židovský stát začal s projektem Železná klenba po válce s libanonským Hizballáhem v roce 2006. Ta pro Izrael příliš úspěšná nebyla, protože Hizballáhu se stovkami raket typu Kaťuša podařilo na několik týdnů  téměř zastavit život na severu země.

Finančně na vývoj klenby přispěly Spojené státy, jedna střela údajně stojí v přepočtu přes šedesát tisíc dolarů. Už se ale hlásí první zájemci o koupi, instalaci systému zvažuje Jižní Korea na její hranici s nepřátelským severem poloostrova.

Železná klenba v akci u Aškelonu.
Železná klenba v akci u Aškelonu. | Foto: Reuters

Hamás oproti minulosti výrazně vylepšil svůj zbrojní arzenál. Rakety Fadžr-5 mají dolet několik desítek kilometrů, a jsou tak schopné z Gazy zasáhnout Tel Aviv. Samozřejmě jen za předpokladu, že proletí nějakou dírou v Železné klenbě...

Ačkoliv v pondělí pokračovala palba Hamásu na židovský stát i izraelské nálety na Gazu, Egypt se usilovně snaží vyjednat příměří. Izraelská vláda zatím do Pásma Gazy neposlala tanky a pozemní jednotky, které jsou připravené na hranicích.

Od středy zahynuli tři Izraelci a nejméně 95 Palestinců. Izraelská armáda uvedla, že zhruba třetinu palestinských obětí považuje za civilisty a dvě třetiny za činitele nebo ozbrojence Hamásu.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy