Sofie - Při cestě na Mars vyprodukují astronauti víc odpadu, než je schopna unést jakákoliv vesmírná loď. Vědci si lámou hlavu, co s ním?
Skupina bulharských, ruských a belgických vědců se rozhodla pro výzkum bakterií, které budou schopny odpad vyprodukovaný v kosmu konzumovat, napsala agentura AFP.
Cesta na Mars potrvá tři roky
"Vůbec poprvé posíláme do kosmu aerobní termofilní bakterie, abychom pochopili, jak fungují," řekl šéf projektu Melissa Evropské vesmírné agentury (ESA) Christophe Lasseur.
Tento projekt má připravit cestu lidí k Marsu, s níž se počítá za několik desetiletí a která potrvá zřejmě tři roky.
Lasseur připomenul, že s výjimkou misí Apollo se člověk zatím nikdy nepohyboval mimo oběžnou dráhu Země déle než několik týdnů.
Vesmírná stanice Mir a po ní ISS jsou relativně blízko Země, takže všichni, kdo se k nim vydávají, mají na palubách lodí vše, co potřebují, a vyprodukovaný odpad zase dopravují zpět na Zem.
Nic podobného ale v případě cesty na Mars nebude možné.
Počítá se s tím, že se jí zúčastní šestičlenná posádka. Minimální denní spotřeba jednoho člověka je kilogram kyslíku, stejné množství potravy a trojnásobek vody.
Pro cestu dlouhou tisíc dní to znamená 30 tun materiálu, který není schopna přepravit zatím žádná známá kosmická loď.
Co s 30 tunami odpadu?
Projekt Melissa se pokouší vytvořit uzavřený ekosystém, v němž bude organický odpad recyklován bakteriemi, které nespotřebovávají kyslík a jež při vydávání oxidu uhličitého redukují svůj objem.
Oxid uhličitý, který vyprodukují, budou spotřebovávat řasy a rostliny, jež budou fungovat jako "výrobci" kyslíku.
Podle Vjačeslava Iljina z moskevského ústavu biologie a medicíny bude největší potíž likvidace odpadu, který bude vznikat při zajišťování osobní hygieny kosmonautů.
Ve vesmíru se nepoužívají sprchy, ale hygienické kapesníky, jimiž se také stírají houby tvořící se na povrchu předmětů v lodi.
V rámci bulharského ústavu a pod patronací ESA vznikl projekt ANDIOMUM, který má prozkoumat proces anaerobního trávení organických materiálů v prostředí mikrogravitace.
První z těchto bakterií budou do vesmíru vyslány na jaře 2009. Bulharský profesor Ivan Simeonov k tomu řekl toto:
"Vyšleme na deset dní do vesmíru bakterie v různém vývojovém stadiu a zároveň uděláme stejný experiment v pozemských podmínkách, abychom mohli výsledky porovnat. Pozemský život vzniká ve stálých gravitačních podmínkách. Silně omezená gravitace v kosmu znamená pro bakterie velký stres a my chceme zjistit, zda jsou schopny v něm přežít."
