Na Concordii hledají 29 lidí, ministr chce stav nouze

Zahraničí Zahraničí
16. 1. 2012 23:13
Z havarované lodi vytéká kapalina, hrozí prý ekologická katastrofa
Havarovaná Costa Concordia.
Havarovaná Costa Concordia. | Foto: Reuters

Řím - Italští záchranáři neustávají v pátrání po obětech nehody luxusní lodi Costa Concordia.

Už tak ztíženou záchranu ovšem může ohrozit odčerpávání pohonných hmot, jejichž únik do moře by mohl způsobit přírodní katastrofu. Ministr pro životní prostředí Corrado Clini proto dokonce žádá vyhlášení stavu nouze.

Navíc se takřka zdvojnásobil počet pohřešovaných. Zatímco v pondělí odpoledne hovořily úřady o 16 nezvěstných, večer informovaly, že se hledá 29 lidí - 25 pasažérů a čtyři členové posádky.

Neštěstí, které se stalo v noci z pátku na sobotu, si dosud vyžádalo šest mrtvých.

Prohlédněte si potápějící se loď:

Hlavní viník nehody

Podle dosavadní bilance je kromě šesti mrtvých také asi 40 zraněných. Dva mrtví jsou z Francie, třetí z Peru.

Zadržen už byl policií kapitán lodi Francesco Schettino, který je dle všeho hlavním viníkem nehody. Za mřížemi už skončil i první důstojník Ciro Ambrosio. Podle prokuratury oba opustili plavidlo ještě před posledními cestujícími. Kapitán navíc podle všeho nesmyslně riskoval, když plul v nebezpečné blízkosti pobřeží.

Schettino se ale hájí tím, že plul podle plánu 300 metrů od břehu a útes, do něhož s lodí narazil, nebyl zakreslen v námořních mapách. Loď navíc podle svých slov opustil jako poslední.

Zachráněný jihokorejský pár byl na lodi na líbánkách
Zachráněný jihokorejský pár byl na lodi na líbánkách | Foto: Reuters

Plavidlo s 4234 cestujícími bylo v pátek odpoledne na cestě po Středomoří, když najelo na mělčinu u ostrova Giglio, nedaleko pobřeží jižního Toskánska. V boku lodi se při nárazu vytvořila 70metrová trhlina a plavidlo se převrátilo na bok. Jeho polovina zůstala nad mořskou hladinou.

V neděli se potápěčům pobřežní hlídky podařilo vylovit ze zatopené části plavidla takzvanou černou skříňku. Ze zařízení bude možné vyčíst navigační záznamy z poslední části plavby.

"Byla jsem si jistá, že zemřu. Všichni křičeli, lidé si si navzájem kradli vesty," přiblížila jedna z cestujících události krátce poté, co se v boku lodi vytvořila sedmdesátimetrová trhlina a plavidlo se začalo převracet.

Turisté z havarované lodi se museli plazit po stěnách chodeb v převráceném plavidle a kolem nich létaly talíře a sklenice. "Plazili jsme se potmě chodbou. Měli jsme jen blikající signální světlo na záchranné vestě," řekla jednašedesátiletá Georgia Ananiasová. "Slyšeli jsme, jak se rozbíjí sklenice a nádobí, jak lidé narážejí do zdí."

Vzpomínka na Titanic

Mnozí pasažéři přirovnávali scény po havárii k Titanicu a stěžovali si, že posádka jim nedala potřebné instrukce a zpožďovala spouštění záchranných člunů.

"Museli jsme na ně křičet, aby čluny spustili," řekl čtyřiapadesátiletý Mike van Dijk z jihoafrické Pretorie. "Stáli jsme v chodbách a nenechali nás jít do člunů. Byla to naprostá strkanice."

Cestující evakuovalo z lodi do bezpečí také pět vrtulníků. Na palubu se spustil příslušník pobřežní hlídky, který pomáhal cestujícím do koše, v němž byli evakuováni.

Fakta k případu

Itálie nehoda lodi

  • Plavidlo s 4234 cestujícími bylo odpoledne na cestě po Středomoří, když najelo na mělčinu u ostrova Giglio, který se nachází nedaleko pobřeží jižního Toskánska.
  • Prokuratura ve městě Grossetto, pod které spadá oblast havárie, oznámila zadržení kapitána lodi Schettina. Podle agentury ANSA byl zadržen po několikahodinovém výslechu. Schettino před tím televizi Tgcom24 řekl, že loď narazila na útes, který nebyl na námořních mapách.
  • Na palubě 290 metrů dlouhé lodi bylo celkem 4234 pasažérů a členů posádky. Mezi nimi bylo 52 dětí do šesti let. Mezi cestujícími bylo podle AFP téměř tisíc italských turistů, přes 500 Němců a 460 Francouzů. Lodí ale cestovali lidé z celého světa.
  • Loď podle provozovatele, společnosti Costa Crociere, vyplula ze severoitalského města Savona a plánovala zastávky ve městech Civitavecchia, v Palermu, Cagliari, na Mallorce, v Barceloně a v Marseille. Problémy se objevily krátce po vyplutí z přístavu Civitavecchia nedaleko Říma.

Plavali k majáku

Mnoho z pasažérů se kvůli přeplněným člunům snažilo od potápějící se lodi odplavat, proto není stále jasné, kdo se zachránil a kdo je případně uvězněn v trupu lodi.

"Mysleli jsme, že už to nezvládneme. Viděla jsem maják, ale věděla jsem, že tak daleko nedoplavu. Spousta lidí se tam však vydala, myslím, že někteří z nich jsou určitě mrtví," řekla další z cestujících.

Na souši pasažéři nacházeli útočiště ve školách, hotelích a v kostele na ostrůvku Giglio. Cestující zcela přečíslili 1500 obyvatel Giglia a starosta ostrova Sergio Ortelli vyzval všechny, aby otevřeli své domy cestujícím z lodi. Ti odtud byli pak převáženi do přístavu Porto Santo Stefano na pevnině.

Pátrání pokračuje

Úřady oznámily, že záchranné akce budou pokračovat do pozdních nočních hodin, pohřešované cestující budou hledat vrtulníky, lodě i čluny.

"Venku máme asi 40 lidí a očekáváme příjezd speciálního potápěčského týmu, který prověří všechna potopená místa," uvedl mluvčí hasičů Luca Cari. "Nevylučujeme, že obětí nakonec bude víc," dodal.

Při identifikaci všech zachráněných cestujících nastaly problémy, úřady stále nemají kompletní seznamy pasažérů. "Postupně je procházíme, problém je v tom, že většina pasažérů u sebe neměla doklady," řekl jeden z úředníků.

Podle pasažérů se však nikdo nesnažil zjistit skutečný počet zachráněných lidí. "Nikdo nás nepočítal. Ani ve člunu ani na zemi," řekla Ophelie Gondelleová, osmadvacetiletá důstojnice francouzské armády.

Pasažéři kritizují i postoj samotných zaměstnanců lodi. Nácvik evakuace plánovali až na sobotní odpoledne, i když někteří cestující byli na lodi i několik dní. "Dělali jsme si legraci ´A co když se něco stane dnes?´," řekla osmadvacetiletá Melissa Godutiová z amerického státu Connecticut.

Čech na seznamu?

Luxusní loď nabízela cestujícím bar, kasino, lázně nebo dokonce diskotéku. Plavili se na ní zejména Italové, Britové, Němci a Rusové. Kromě toho na lodi bylo mnoho starších cestujících a lidí na vozíku.

Agentura AFP uvedla, že na palubě cestoval i jeden Čech, podle mluvčího českého ministerstva zahraničí Víta Koláře ale na seznamu, které má ministerstvo k dispozici, Češi nejsou.

"V seznamech, které máme od záchranářů, žádný Čech není," řekl ČTK Kolář. Nicméně připustil, že "není vyloučeno, že se to může změnit".

Česká televize uvedla, že čeští pasažéři nebyli v minulosti na palubě Costa Concordia výjimkou. Za sezónu jich na ni nastoupio až několik desítek.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Aerolinky Emirates vykázaly první celoroční ztrátu za 30 let

Letecká společnost Emirates v uplynulém finančním roce kvůli pandemii prodělala 5,5 miliardy dolarů (zhruba 115 miliard Kč). Firma, která je největším leteckým dopravcem na Blízkém východě, to v úterý uvedla v tiskové zprávě. Vykázala tak první celoroční ztrátu za více než 30 let.

Tržby společnosti se ve finančním roce, který skončil 31. března, propadly o 66 procent na 8,4 miliardy dolarů. Počet cestujících se snížil o 88 procent na 6,6 milionu, což je nejnižší úroveň za dvě desetiletí.

V předchozím roce společnost Emirates vydělala 288 milionů dolarů. Ztrátová byla naposledy ve finančním roce, který skončil v březnu 1988, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V květnu vzniklo v Česku 2577 nových firem, o 167 méně než v dubnu

V květnu vzniklo v ČR 2577 nových společností, o 167 méně než v dubnu. Naopak počet zaniklých firem se zvýšil o 154 na 1258. V Česku tak v květnu přibylo 1319 společností, o 321 méně než v předchozím měsíci. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou uskutečnila společnost CRIF.

"Počet nových společností byl v květnu na jedné straně druhý nejnižší od začátku letošního roku, na druhé straně šlo o nejsilnější květen od roku 2017," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Počet nově vznikajících společností je letos zatím nejen výrazně vyšší než v roce 2020, ale také o něco vyšší než v roce 2019. I díky tomu se výrazně zvýšil poměr nových a zaniklých společností. Na každých deset firem, které v roce 2021 zanikly, připadlo 22 nově vzniklých. Před rokem to bylo 17 nových firem.

V rámci jednotlivých odvětví v květnu vzniklo nejvíce společností v odvětví nakládání s nemovitostmi (416), v obchodu (279) a ve zpracovatelském průmyslu (217). Nejvíce jich zaniklo v odvětví obchodu (433), v nakládání s nemovitostmi (221) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (165).

Zdroj: ČTK
Další zprávy