Kryptoměny jsou na Blízkém východě čím dál populárnější. EU varuje, že je zneužijí teroristé

Radim Klekner Radim Klekner
19. 4. 2018 18:00
Pro některé muslimy jsou kryptoměny neslučitelné s učením proroka Mohameda. Podle Bruselu by ale mohly být užitečným zdrojem peněz pro teroristy.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Dubaj - V arabských zemích je tradicí převádět finance pomocí kurýrů v rámci tzv. hawaly a nepoužívat bankovní převody. Teď tu ale stoupá zájem i o kryptoměny.

Islámští duchovní na ně nemají jednotný názor, někteří je dokonce pokládají za neslučitelné s učením proroka Mohameda. Protože ale loni zejména bitcoin raketově rostl, začali se o virtuální měny zajímat také investoři v arabském světě.

Například v Dubaji ve Spojených arabských emirátech začala loni založená společnost OneGram vydávat elektronické peníze kryté zlatem. "Zlato patřilo v islámském světě mezi první platidla," hájí se zakladatel firmy Ibrahim Mohamed. Snaží se prý dokázat, že právo šaría je plně slučitelné s touto novou technologií.

Zájem o kryptoměny na Blízkém východě ale na druhé straně vyvolává zneklidnění v řadě členských zemí Evropské unie, které mají obavy, že hůře dohledatelných digitálních peněz by mohla využít teroristická organizace Islámský stát. Zejména pokud by se kryptoměny kryté zlatem staly na Blízkém východě běžným platidlem.

Evropský parlament proto už loni v prosinci schválil řadu opatření, jak tyto peněžní toky v kryptoměnách alespoň částečně kontrolovat. A s další sérií opatření přišel i letos v březnu. Nejčastěji se týkají omezení "anonymity".

K opatrným krokům Evropy vedly dva hlavní důvody. Jedním byly teroristické útoky v Paříži a Berlíně v letech 2015 a 2016. A druhým, aktuálním pak obavy z toho, že jak Islámský stát ztrácí pozice v Sýrii, mohli by se do EU vracet jeho bojovníci.

Zisk je proti Alláhovi

Islámští učenci odmítají kryptoměny hlavně proto, že se používají za účelem generování zisku. Šaría vysloveně zakazuje úročené platby a spekulativní transakce s poukazem na Alláha.

Jenže v současnosti v oblasti Perského zálivu a v jihovýchodní Asii se nanejvýš jedna třetina všech převodů peněz děje v souladu s islámským učením, zjistila agentura Reuters. Nejenom proto, že klasické bankovní převody jsou pohodlnější, ale vytvářejí i nemalý zisk.

A ten v případě kryptoměn může nabývat ještě větších rozměrů. Nejznámější druh elektronických peněz, bitcoin, vzrostl během loňského roku o více než 1700 procent. Přestože v posledních měsících jeho hodnota zase výrazně spadla.

Nejvyšší duchovní Egypta proto vydal letos v lednu výnos, kterým používání digitálních měn označil za nepřípustné.

Centrální banky v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech své občany upozornily na rizika plynoucí z používání bitcoinů, žádné zákazy ale nevydaly.

Mezitím počet virtuálních měn neustále roste. K 1. lednu 2018 jich bylo evidováno téměř 1400.

"Kryptoměny jsou navzájem natolik odlišné v tom, jak jsou kryty, používány a obchodovány, že není vhodné vydávat všeobecně platný výnos," uvedl Farúk Habíb z Mezinárodního ústavu pro výzkum islámských financí (ISRA), který sídlí v Kuala Lumpuru.

Britům kryptoměna nevadí

Na kryptoměny se s nedůvěrou dívá již několik let Evropská unie. Zpočátku v nich spatřovala především snadný prostředek praní špinavých peněz. Teď k tomu přibyly ještě obavy, že by digitální peníze mohly sloužit k financování teroristických aktivit.

Mezi opatření, která schválili europoslanci, patří požadavek, aby provozovatelé burz poskytovali informace o uživatelích bitcoinových peněženek a jejich systém byl co nejméně anonymní.

Na druhé straně europarlament trvá na omezeních v používání tzv. předplacených debetních karet. Ty totiž nemusí být propojeny s konkrétním bankovním účtem. "Zvýší se tak transparentnost, zlepší se prevence praní špinavých peněz a omezí se financování teroristů," uvedla česká eurokomisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitelů Věra Jourová.

Ne všechny členské země EU však chtějí peněžní toky v rámci kryptoměn co nejvíce kontrolovat.

"Británie, Malta, Kypr, Lucembursko a Irsko s novými opatřeními nesouhlasí," vyjmenovává nizozemská europoslankyně Juditha Sargentinová. "Obávají se, že by to mělo negativní dopad na jejich ekonomiku."

Zejména Londýn argumentuje tím, že se dosud nepodařilo prokázat, že by islamisté ve zvýšené míře využívali elektronické měny k ilegálním převodům peněz.

Video: Kryptoměny lidi lákají, je to ale neprobádaná oblast a hodně riziková věc, vysvětluje ekonom Dominik Stroukal

Kryptoměny lidi lákají, je to ale neprobádaná oblast a hodně riziková věc, vysvětluje ekonom a expert na digitální měnu Dominik Stroukal. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 56 minutami

Cyklistická Tour de France v příštím roce odstartuje v Brestu

Cyklistická Tour de France odstartuje v příštím roce z Brestu a region Bretaň bude hostit úvodní čtyři etapy. Brest v programu slavného závodu zastoupí původně plánovanou Kodaň, dánská metropole uspořádá Grand Départ až v roce 2022. Důvodem změny je termínová kolize v nabitém kalendáři příštího roku, v němž se kvůli odkladům kvůli letošní koronavirové pandemii nahromadila řada velkých akcí.

Zástupci Tour přesunuli kvůli odloženým olympijským hrám v Tokiu o týden následující ročník, čímž se ale dostali pod tlak kodaňští pořadatelé. V Kodani budou totiž v příštím roce hostit i odložené mistrovství Evropy ve fotbale.

Podle nového plánu odstartuje Tour de France v Brestu počtvrté v historii 26. června. Závod ve městě začínal už v letech 1952, 1974 a 2008. V Bretani se uskuteční úvodní čtyři etapy, další podrobnosti o trase příštího ročníku pořadatelé představí 29. října v Paříži.

Zdroj: ČTK
Další zprávy