Mrtvých Syřanů přibývá. Nikdo neví, kolik už jich je

Radim Klekner Radim Klekner
5. 8. 2011 23:55
Podle USA má Asadův režim jen od března na svědomí dva tisíce mrtvých
Tanky v ulicích Hamá střílejí po demonstrantech.
Tanky v ulicích Hamá střílejí po demonstrantech. | Foto: Reuters

Damašek - Odhodlání Syřanů skoncovat s autokratickým režimem prezidenta Bašara Asada budí obdiv. Obyvatelstvo země ale za svou statečnost platí krutou daň.

Podle odhadů amerického ministerstva zahraničí zahynulo od března letošního roku při protestech ve velkých syrských městech na dva tisíce osob. Organizace na ochranu lidských práv hovoří o nejméně 1600 mrtvých.

Asadův režim tato čísla zpochybňuje a tvrdí navíc, že při nepokojích umírali především příslušníci bezpečnostních sil, kteří se stali oběťmi "ozbrojených gangů", jež se snaží zemi rozdělit na několik menších států.

Ověřit počty mrtvých v Sýrii je skutečně nemožné. Západní pozorovatelé ani novináři nemají do oblastí nepokojů přístup a jediná hodnověrná čísla tak dodávají jen místní nevládní organizace.

A ty na uvedených počtech trvají.

V pátek bylo při protestech zabito podle agentury AFP nejméně 14 lidí. Násilnosti večer odsoudil americký prezident Barack Obama spolu s francouzskou hlavou státu Nicolasem Sarkozym a německou premiérkou Angelou Merkelovou.

Státníci se během společného telefonického rozhovoru dohodli na zvážení dalšího nátlaku na režim prezidenta Asada kvůli tvrdým zásahům proti demonstrujícím, a na podpoře syrského lidu. Podle agentury Reuters Bílý dům neupřesnil, jaké nástroje by měly být k nátlaku použity.

Ve službách Muslimského bratrstva?

Vláda v Damašku se snaží tyto organizace diskreditovat s tím, že spolupracují se zakázaným Muslimským bratrstvem. Při potlačování povstání příslušníků tohoto hnutí zahynulo ve městě Hamá, které je hlavním centrem protestů proti Asadovi, v roce 1982 na 25 tisíc osob.

Teď zahynulo podle opozičních zdrojů v Hamá jen od uplynulého víkendu nejméně sto lidí. Armáda ostřeluje město tanky a na demonstranty navíc pořádají hon příslušníci Asadovy tajné policie.

"Nevládní organizace jsou důvěryhodným zdrojem," ujistil deník Le Monde bývalý diplomat Ignace Leverrier, který publikuje na internetových stránkách listu pravidelný blog o Sýrii. "Mají své informace."

Nejvýznamnější z těchto organizací, Syrská pozorovatelna lidských práv (OSDH) se sídlem v Londýně, se opírá o zprávy dvou stovek aktivistů, s nimiž spolupracuje pomocí sociálních sítí a služby Skype, přestože se syrský režim tyto komunikační kanály snaží narušovat.

Otazníky nad počtem demonstrantů

Jisté pochybnosti ale vzbuzují čísla týkající se počtu demonstrantů.

"Hamá má okolo 370 tisíc obyvatel," říká politolog Pierre Piccinin z bruselské École européenne. "Byl jsem velmi překvapen informací agentury AFP hovořících o tom, že protestů v tomto městě se 15. července zúčastnilo na půl milionu osob."

Čísla týkající se počtu demonstrantů se zásadně liší, když porovnáme "oficiální" a "nezávislé" zdroje nejenom v případě Sýrie.

"Samozřejmě že se protestující snaží nafouknout počty demonstrantů," připouští novinář Julien Pain, který pracuje pro televizní kanál France 24. "Rozsah protestů a míra represí jsou ale nezpochybnitelné."

Pohřeb v městském parku

O tom, že situace v Hamá je mimořádně dramatická, ale nemůže být nejmenších pochyb. Armáda se snaží město kompletně odříznout od okolního světa a Asadovy odpůrce vraždí při každé příležitosti.

Příbuzní obětí z obav před represemi teď své mrtvé pohřbívají tajně v městských parcích. Takových hrobů jsou v Hamá desítky. Na tisíc rodin již z města uprchlo.

"Ulice připomínají bitevní pole," citovala stanice BBC jednoho z obyvatel města. "Je to tady jako v Gaze nebo v některých iráckých městech za americké invaze."

Vraždění v Sýrii neutichlo ani s příchodem postního měsíce ramadánu. Podle agentury Reuters zahynulo jen během pátečního rána v Hamá a dalších městech pět osob.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Bavorský premiér Söder uhájil předsednictví v CSU

Kongres německé vládní strany, bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) v pátek zvolil do čela uskupení opět Markuse Södera. Dvaapadesátiletý politik, který je od loňska také bavorským premiérem, dostal 91,3 procenta hlasů delegátů, tedy ještě více než při lednovém prvním zvolení do čela strany.

Söder byl zvolen předsedou CSU poprvé 19. ledna, kdy dostal 87,4 procenta hlasů. Tehdy nahradil o 17 let staršího Horsta Seehofera, který ho po deseti letech v čele strany sám navrhl jako svého nástupce. Už loni v březnu Söder vystřídal Seehofera také ve funkci bavorského ministerského předsedy. Sedmdesátiletý Seehofer je teď německým ministrem vnitra a v roce 2021 hodlá odejít do politického důchodu.

Aktualizováno před 2 hodinami

Dopravní nehoda u Ostrovačic na Brněnsku na několik hodin uzavřela dálnici D1 ve směru na Brno

Dopravní nehoda dvou kamionů u Ostrovačic na Brněnsku dnes zhruba na čtyři hodiny uzavřela dálnici D1 ve směru z Prahy na Brno. Kolize se obešla bez zranění, vyplývá z informací jihomoravské policie a hasičů. Před 10:00 se podařilo obnovit provoz jedním pruhem, oznámilo Ředitelství silnic a dálnic. Do té doby byla D1 neprůjezdná mezi sjezdem 178 u Ostrovačic a exitem 182 u Kývalky. Až zhruba do 18:00 ale v místě pokračovaly odklízecí práce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy