Moskva 1980: Olympiáda bez Američanů a muslimů

man
24. 7. 2008 15:12
Sovětský svaz zaplatil za invazi do Afghánistánu

Praha - V roce 1974 svedly dramatický souboj o uspořádání olympiády Moskva s Los Angeles.

Sovětská metropole vyhrála, a dostala tak šanci hostit hry roku 1980. Komunistickému režimu, kterému tehdy vládl stárnoucí a už těžce nemocný Leonid Brežněv, se tak naskytla vítaná příležitost, jak si zvýšit prestiž ve světě.

Sověti chtěli především dokázat, že mohou uspořádat stejně dobrou olympiádu - ne-li lepší - jako kterákoliv kapitalistická země.

Maskotem moskevských her byl Míša.
Maskotem moskevských her byl Míša. | Foto: Aktuálně.cz

Kremelské politbyro ale udělalo vážnou chybu. Na konci roku 1979 se rozhodlo, že vyšle sovětské vojáky na pomoc spřízněné komunistické vládě v sousedním Afghánistánu.

Invaze začala 25. prosince 1979, zhruba půl roku před začátkem olympiády.

Když americký prezident James Carter zvažoval, jak by Sověty potrestal, nabízel se kromě podpory afghánských povstalců a zastavení dodávek obilí do SSSR také bojkot olympiády.

Rozhodnutí schválil Americký olympijský výbor, přestože řada sportovců s ním nesouhlasila. Bojkot mnohým z nich navždy zničil sen o olympijské medaili.

Západní Evropa tehdy tak razantní jako Američané nebyla. Do Moskvy neodletěla jen západoněmecká výprava.

Francouzi, Britové, Italové i Španělé přijeli, ale nesouhlas s invazí do Afghánistánu dali najevo tím, že nastupovali pod olympijskou vlajkou, nikoliv pod vlajkou své země.

Naopak velkou odezvu měl bojkot mezi muslimy, kteří se solidarizovali se svými afghánskými souvěrci. Do Moskvy dorazilo jen málo výprav z islámských zemí.

Z dnešního pohledu je pikantní, že bojkot velmi vřele přivítala Čína. Tehdy měl Peking kvůli roztržce mezi Chruščovem a Mao Ce-tungem v padesátých letech s Moskvou stále velmi chladné vztahy.

Americkým prezidentem byl v roce 1980 James Carter.
Americkým prezidentem byl v roce 1980 James Carter. | Foto: Reuters

Přidaly se i státy, které byly blízkými spojenci Washingtonu. Například Chile, Jižní Korea nebo Izrael.

Her se zúčastnilo jen 81 států, což bylo nejméně od olympiády v Melbourne v roce 1956. Sovětští pořadatelé příliš spokojeni být nemohli.

Vážení čtenáři, do kontroverzních olympijských her v Pekingu zbývají necelé tři týdny. Připravili jsme pro vás seriál, ve kterém budeme připomínat politické problémy minulých olympiád. Toto je šestý díl, další naleznete na stránkách Aktuálně.cz v úterý.

 

Právě se děje

Další zprávy