La Paz - Bolivijský prezident Evo Morales s velkým náskokem zvítězil v referendu o svém dalším setrvání ve funkci.
Podle předběžných výsledků uvedených bolivijským listem La Razón získal prezident nejméně 63 procent hlasů.
Napjatá politická situace v zemi se však v blízké době zřejmě neuklidní. Svůj post totiž obhájili i největší Moralesovi kritici.
Čtěte souvislosti: Bolivijci hlasují o odvolání prezidenta Moralese
Ústava trnem v oku
Cílem nedělního hlasování bylo dostat zemi z paralýzy, která ji ochromuje již po několik měsíců. Morales je prvním indiánským prezidentem v historii země a dříve utlačovaní domorodci se pod jeho vedením začínají hlásit o svá práva.
Jejich vyjádřením má být zejména nová ústava, která byla v kontroverzním hlasování schválena loni na podzim a proti které protestuje opozice z východních bohatých částí země.
Tamním prefektům se nelíbí především to, že jim přiznává menší podíly z prodeje zemního plynu, jehož naleziště se nacházejí právě na východě. Čtyři provincie si tak letos již jednostranně - a podle některých nelegálně - odhlasovaly autonomii.
Kritici prezidenta zůstanou
Morales i osm z devíti prefektů provincií se tak dohodli, že uspořádají referendum o svém dalším setrvání ve funkci, které mělo politický pat rozseknout. Tři z prefektů o své funkce přišli, mezi nimi jeden stoupenec prezidenta a dva jeho odpůrci.
Moralesovi kritici z východních provincií bez výjimky v úřadech zůstanou. Prefekt provincie Cochabamba Manfred Reyes Villa, který proti Moralesovi kandidoval v prezidentských volbách roku 2002, sice prohrál, ale už prohlásil, že ve funkci zůstane.
"Moji právníci mi řekli, že to je protiústavní," citovala Reyese agentura Reuters. "Legálně pokračuji ve funkci guvernéra Cochabamby."
Krize pokračuje
Jak vláda, tak opozice prohlásily, že ze svých předchozích pozic neustoupí.
"Co Bolivijci svými hlasy dnes vyjádřili, je konsolidace změny," řekl viditelně spokojený Morales. "Jsme zde proto, abychom pohnuli kupředu se znovunabytím našich přírodních zdrojů a konsolidovali znárodnění a převzetí společností státem."
Podle Franklina Parejy z univerzity San Andrés v La Pazu tak referendum situaci jen vyhrotí.
"Je zřejmé, že politická krize a napětí v zemi se nyní ještě zvýší," řekl profesor politologie agentuře Reuters.
