Boj o moc v Iráku. Útok na ambasádu ukázal, jak klesá vliv Američanů

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
2. 1. 2020 15:55
Americká ambasáda v Bagdádu se na dva dny dostala do obležení davu protestujících lidí. Akce měla přesvědčit Američany, že Iráčané chtějí, aby se stáhli z jejich země. Zorganizovali ji však přívrženci milic podporovaných Íránem. Znamená to, že v Iráku slábne vliv USA? Přečtěte si náš stručný přehled.
Hořící transparent s podobiznou Donalda Trumpa během protestů před americkou ambasádou v Bagdádu.
Hořící transparent s podobiznou Donalda Trumpa během protestů před americkou ambasádou v Bagdádu. | Foto: Reuters

Co se u americké ambasády v irácké metropoli stalo?

Velvyslanectví Spojených států v Bagdádu se v úterý stalo terčem bouřlivé demonstrace. Podle agentury AP dav vedený členy šíitských milic zapálil recepci areálu a střetl se s ochrankou, žádné oběti na životech ale hlášeny nejsou.

Demonstranti ničili bezpečnostní kamery a podařilo se jim prolomit bránu do rozlehlého objektu, do hlavní budovy se ale nedostali. Ochranka proti nim použila slzný plyn a ohlušující granáty.

Iráčtí zdravotníci oznámili, že nejméně 12 lidí bylo zraněno.

Proč Iráčané zaútočili na americkou ambasádu?

Přímou příčinou byly nedělní nálety americké armády na pozice šíitských milic podporovaných Íránem. Pro Američany byly nálety odvetou za páteční útok na iráckou vojenskou základnu u Kirkúku, kterou využívá právě i americká armáda. Irák to však odmítá jako nepřiměřenou reakci - Američané tím prý narušili suverenitu země.

Na tisíc demonstrantů před ambasádou požadovalo odchod amerických vojáků z Iráku. Protest organizovaly zmíněné šíitské milice podporované sousedním Íránem. 

Co to pro USA znamená?

Americká armáda je v Iráku už od invaze v roce 2003. Přes dlouholeté snahy zavést v zemi stabilní a spřízněný systém se nálady v iráckém vedení mění. Bagdád zareagoval na americký nálet ostře. Samy irácké bezpečnostní složky vpustily demonstranty až k americké ambasádě, což se dříve nestávalo.

USA zřejmě takovou reakci nečekaly, podle deníku New York Times se zdá, že to snahy vyhnat Američany z Iráku nejspíš urychlí. Bagdád se totiž nyní obává, že v Iráku může vypuknout nový konflikt, ve kterém si budou Američané a Íránci vyřizovat účty.

Jak s tím souvisí Írán?

Sousední Írán má v Iráku velký vliv, od svržení iráckého prezidenta Saddáma Husajna se ho snaží posilovat. Investigativní server The Intercept loni v listopadu zveřejnil detaily z uniklých dokumentů íránské tajné služby, které popisují, jak Teherán infiltroval iráckou politiku.

Vedle toho Írán nemá žádné diplomatické styky s USA. Od vystoupení Washingtonu z mezinárodní jaderné dohody s Íránem jsou vztahy mezi oběma zeměmi na bodu mrazu. Teherán má ambice stát se hegemonem v regionu a americké vojáky by nejraději viděl na odchodu. Z Iráku se obzvláště v posledních měsících stává prostředník mezi oběma znepřátelenými stranami.

Ztrácejí Američané vliv v Iráku?

Americký vliv oslabují mimo jiné šíitské milice, které bývaly spojencem americké armády v boji proti takzvanému Islámskému státu (IS). Teď, když je IS poražen, obrátily tyto milice podporované Íránem pozornost na americké aktivity v regionu. Z někdejších spojenců jsou nepřátelé.

Stojí tedy za útokem na americkou ambasádu Írán?

Americký prezident Donald Trump obvinil Írán. Ten se ale vyhýbá přímé konfrontaci s USA a obvinění odmítá. Šíitské milice, jejichž členové protestovali, sice Írán podporuje, ale jde o irácké občany. Navíc je iráčtí vojáci k budově pustili. Podle agentury AFP bezpečnostní složky tvrdí, že "nedostaly žádný rozkaz" a "měly svázané ruce".

Co jsou zač šíitské milice, které útok zorganizovaly?

Lidové mobilizační síly (PMF) se skládají z mnoha skupin, některé z nich se podílely na porážce takzvaného Islámského státu. Mnoho z nich podléhá vlivu Íránu a USA se domnívají, že hájí jeho zájmy. K PMF patří také skupina Katáib Hizballáh, která podle USA vypálila v pátek rakety na základnu v Kirkúku.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Barcelona kvůli pandemii odložila prezidentské volby

FC Barcelona musela kvůli koronavirové pandemii odložit volby nového prezidenta, jež měly být 24. ledna. V termínu se nemohou uskutečnit kvůli v současnosti platnému omezení pohybu osob v Katalánsku.

Barcelona proto požádala vládu autonomního společenství, aby se mohly volby uskutečnit poštou. Katalánská vláda tuto možnost prověřuje. Nový termín voleb nebyl určen.

Jeden z nejslavnějších klubů světa je bez řádného prezidenta od konce října loňského roku, kdy odstoupil Josep Bartomeu. Barcelonu vede jako prozatímní šéf Carles Tusquets, jenž se voleb účastnit nebude.

Kandidáty na prezidentskou funkci jsou Joan Laporta, Víctor Font a Toni Freixa. Za favorita je považován bývalý šéf Barcelony z let 2003-2010 Laporta, který slíbil, že udělá maximum pro udržení klubové ikony Lionela Messiho, jemuž v červnu vyprší smlouva.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polská vláda chce zabránit Facebooku a Twitteru v mazání obsahu a uživatelských účtů

Polské ministerstvo spravedlnosti v pátek oznámilo, že připravuje nový zákon, který by měl omezit moc sociálních sítí jako jsou Facebook a Twitter mazat obsah příspěvků a zavírat účty. Podle chystaného zákona by tak směly činit jen v případě, že by obsah porušoval polské zákony, upozornila agentura AFP. Experti podle opozičního tisku mají pochyby, zda by nový polský zákon mohl být něčím více než jen politickým gestem.

Chystaný zákon o svobodě slova na internetu počítá podle listu Gazeta Wyborcza se vznikem rady, která by mohla nařídit sociálním médiím obnovit odstraněný obsah, pokud je v souladu s polskými zákony. Mohla by také udělovat pokuty sahající od 50 000 po 50 milionů zlotých (asi od 288 000 po 288 milionů Kč), uvedl před novináři ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Pět členů rady by volili poslanci třípětinovou většinou na šest let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy