Boj o moc v Iráku. Útok na ambasádu ukázal, jak klesá vliv Američanů

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
2. 1. 2020 15:55
Americká ambasáda v Bagdádu se na dva dny dostala do obležení davu protestujících lidí. Akce měla přesvědčit Američany, že Iráčané chtějí, aby se stáhli z jejich země. Zorganizovali ji však přívrženci milic podporovaných Íránem. Znamená to, že v Iráku slábne vliv USA? Přečtěte si náš stručný přehled.
Hořící transparent s podobiznou Donalda Trumpa během protestů před americkou ambasádou v Bagdádu.
Hořící transparent s podobiznou Donalda Trumpa během protestů před americkou ambasádou v Bagdádu. | Foto: Reuters

Co se u americké ambasády v irácké metropoli stalo?

Velvyslanectví Spojených států v Bagdádu se v úterý stalo terčem bouřlivé demonstrace. Podle agentury AP dav vedený členy šíitských milic zapálil recepci areálu a střetl se s ochrankou, žádné oběti na životech ale hlášeny nejsou.

Demonstranti ničili bezpečnostní kamery a podařilo se jim prolomit bránu do rozlehlého objektu, do hlavní budovy se ale nedostali. Ochranka proti nim použila slzný plyn a ohlušující granáty.

Iráčtí zdravotníci oznámili, že nejméně 12 lidí bylo zraněno.

Proč Iráčané zaútočili na americkou ambasádu?

Přímou příčinou byly nedělní nálety americké armády na pozice šíitských milic podporovaných Íránem. Pro Američany byly nálety odvetou za páteční útok na iráckou vojenskou základnu u Kirkúku, kterou využívá právě i americká armáda. Irák to však odmítá jako nepřiměřenou reakci - Američané tím prý narušili suverenitu země.

Na tisíc demonstrantů před ambasádou požadovalo odchod amerických vojáků z Iráku. Protest organizovaly zmíněné šíitské milice podporované sousedním Íránem. 

Co to pro USA znamená?

Americká armáda je v Iráku už od invaze v roce 2003. Přes dlouholeté snahy zavést v zemi stabilní a spřízněný systém se nálady v iráckém vedení mění. Bagdád zareagoval na americký nálet ostře. Samy irácké bezpečnostní složky vpustily demonstranty až k americké ambasádě, což se dříve nestávalo.

USA zřejmě takovou reakci nečekaly, podle deníku New York Times se zdá, že to snahy vyhnat Američany z Iráku nejspíš urychlí. Bagdád se totiž nyní obává, že v Iráku může vypuknout nový konflikt, ve kterém si budou Američané a Íránci vyřizovat účty.

Jak s tím souvisí Írán?

Sousední Írán má v Iráku velký vliv, od svržení iráckého prezidenta Saddáma Husajna se ho snaží posilovat. Investigativní server The Intercept loni v listopadu zveřejnil detaily z uniklých dokumentů íránské tajné služby, které popisují, jak Teherán infiltroval iráckou politiku.

Vedle toho Írán nemá žádné diplomatické styky s USA. Od vystoupení Washingtonu z mezinárodní jaderné dohody s Íránem jsou vztahy mezi oběma zeměmi na bodu mrazu. Teherán má ambice stát se hegemonem v regionu a americké vojáky by nejraději viděl na odchodu. Z Iráku se obzvláště v posledních měsících stává prostředník mezi oběma znepřátelenými stranami.

Ztrácejí Američané vliv v Iráku?

Americký vliv oslabují mimo jiné šíitské milice, které bývaly spojencem americké armády v boji proti takzvanému Islámskému státu (IS). Teď, když je IS poražen, obrátily tyto milice podporované Íránem pozornost na americké aktivity v regionu. Z někdejších spojenců jsou nepřátelé.

Stojí tedy za útokem na americkou ambasádu Írán?

Americký prezident Donald Trump obvinil Írán. Ten se ale vyhýbá přímé konfrontaci s USA a obvinění odmítá. Šíitské milice, jejichž členové protestovali, sice Írán podporuje, ale jde o irácké občany. Navíc je iráčtí vojáci k budově pustili. Podle agentury AFP bezpečnostní složky tvrdí, že "nedostaly žádný rozkaz" a "měly svázané ruce".

Co jsou zač šíitské milice, které útok zorganizovaly?

Lidové mobilizační síly (PMF) se skládají z mnoha skupin, některé z nich se podílely na porážce takzvaného Islámského státu. Mnoho z nich podléhá vlivu Íránu a USA se domnívají, že hájí jeho zájmy. K PMF patří také skupina Katáib Hizballáh, která podle USA vypálila v pátek rakety na základnu v Kirkúku.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Obyvatelé San Marina se v referendu vyslovili pro legalizaci potratů

Obyvatelé San Marina se v nedělním referendu velkou většinou hlasů vyslovili pro legalizaci potratů. Na základě konečných výsledků o tom s odvoláním na místní média informovala agentura AP. Interrupce zde budou povoleny během prvních 12 týdnů těhotenství, v případě ohrožení života či psychického zdraví ženy i po tomto období. Maličký, převážně katolický stát obklopený Itálií byl jedním z posledních v Evropě, který potraty zcela zakazoval.

Podle konečných výsledků hlasovalo pro legalizaci interrupcí 77 procent voličů. Účast podle agentury APA činila 41 procent z více než 35 tisíc oprávněných voličů.

Zákaz interrupcí v San Marinu platil už od roku 1865. Tamní ženy proto cestovaly kvůli tomuto zákroku do Itálie, kde jsou potraty legální od roku 1978. Pokud obyvatelé San Marina podstoupí v Itálii jiné lékařské zákroky, které v jejich vlasti nejsou dostupné - jako kupříkladu transplantace - veřejný zdravotnický systém náklady proplatí. To však neplatí pro potraty, jelikož je stát považuje za nelegální.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Írán nedodržel plně dohodu o monitorování svých jaderných provozů, tvrdí Mezinárodní agentura pro atomovou energii

Írán v plném rozsahu nedodržel dohodu o monitorování svých jaderných provozů, kterou před dvěma týdny uzavřel s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na nedělní prohlášení MAAE, podle nějž Teherán nepustil inspektory do jednoho ze svých zařízení.

Írán v dohodě z 12. září podle MAAE umožnil jejím inspektorům nainstalovat nové paměťové karty do sledovacích kamer a pokračovat v monitorování íránských jaderných aktivit. V praxi to ale nedovolil v zařízení na výrobu součástek centrifug v Karadži, dodala agentura se sídlem ve Vídni.

MAAE uzavřením dohody o obsluze monitorovacích zařízení podle dřívějšího prohlášení Grossiho vyřešila svůj nejnaléhavější problém s Íránem, čímž byl vytvořen prostor pro širší diplomatické úsilí. Ředitel ale zdůraznil, že obě strany k trvalému řešení monitorování íránských jaderných zařízení dosud nedospěly.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Seemanová vylepšila v Neapoli další dva české rekordy

Plavkyně Barbora Seemanová na mezinárodní lize ISL v Neapoli vylepšila další dva své české rekordy. Sto metrů volný způsob zvládla v krátkém bazénu za 52,31 sekundy a její maximum na 200 metrů kraul má nově hodnotu 1:53,31.

Jednadvacetiletá reprezentantka, jež v týmové soutěži hájí barvy maďarského týmu Iron, dnes zaplavala další dva rekordy po sobotní čtyřstovce. Z dosavadního nejlepšího času na stovce z 9. září ubrala šest setin, na dvoustovce se zlepšila oproti dosavadnímu rekordu z prosince 2019 z Glasgow o 52 setin.

Zdroj: ČTK
Další zprávy