Televizi BBC tuto zprávu potvrdily úřady v Haagu i Miloševičův právník. Podle něj bývalého jugoslávského prezidenta našli v posteli dozorci mrtvého dnes ráno.V té době byl mrtvý už několik hodin.
Příčina smrti zatím nebyla oznámena. První závěry nizozemských expertů nenasvědčovaly tomu, že by se obžalovaný připravil o život sám. Právník jugoslávského exprezidenta Stephen Kay řekl, že sebevraždu považuje za nepravděpodobnou.
Infobox
KARIÉRA SLOBODANA MILOŠEVIČE
1986 Stává se předsedou Srbské komunistické strany.
1987 staví se poprvé do role obránců srbského obyvatelstva v Kosovu. To mu přináší v Srbsku popularitu.
1989 Na shromáždění miliónu Srbů v Kosovu varuje před rozbitím Jugoslávie.
1990 Poprvé zvolen prezidentem Srbska, ještě v rámci federativní Jugoslávie.
1991 Slovinsko a Chorvatsko vyhlašují nezávislost, válka začíná.
1992 Začíná válka v Bosně, Miloševič podporuje bosenskosrbskou armádu. OSN uvaluje sankce na Srbsko a Černou horu.
1992 až 1995 Krvavý konflikt v Bosně, obléhání Sarajeva srbskými silami. Válku ukončuje dohoda v Daytonu. Miloševič ji podepisuje spolu s prezidenty Chorvatska a Bosny.
1997 Miloševič zvolen prezidentem Jugoslávie, v té době složené už pouze ze Srbska a Černé hory.
1999 Odmítl stáhnout jugoslávskou armády z Kosova, následovalo bombardování Srbska státy NATO. Haagská tribunál oznámil, že je připraven Miloševiče soudit za válečné zločiny.
2000 Miloševič poražen Koštunicou v prezidentských volbách, když se předtím pokusil výsledky zfalšovat ve svůj prospěch.
2001 Miloševič zatčen a převezen k soudu do Haagu.
2002 Proces začíná.
"Mluvil jsem s ním o tom nedávno. Říkal, že zde nebojoval tak dlouho jen proto, aby si pak sám ublížil," uvedl právník. Oba rodiče Slobodana Miloševiče si vzali život, ale on o takovém úmyslu podle Kaye nikdy nehovořil.
Miloševičův obhájce Zdenko Tomanovič vyslovil podezření, že jeho klient mohl být otráven. Požádal, aby tělo zesnulého pitvali lékaři v Moskvě. Haagský tribunál to odmítl.
Miloševič zemřel necelý týden poté, co ve své cele v Haagu spáchal sebevraždu bývalý předák chorvatských Srbů Milan Babič. Ten byl za válečné zločiny odsouzen ke 13 letům vězení.
Pět let ve vazbě
Čtyřiašedesátiletý Miloševič byl u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) souzený kvůli odpovědnosti za válečné zločiny a genocidu.
Od 12. února 2002, kdy soud s Miloševičem začal, se hlavní postava soudního projednávání potýkala s chronicky zvýšeným tlakem, kardiovaskulárními problémy a častými chřipkami.
Bývalý jugoslávský prezident proto před několika týdny požádal o propuštění z vazby. Chtěl využít nabídky na léčení, kterou mu učinilo Rusko.
Státní zástupce se ale postavil proti, a to i přes ubezpečení Moskvy, že Miloševiče do Haagu vrátí. Žalobce argumentoval tím, že v Moskvě žije Miloševičova rodina, což situaci komplikuje. Kardiologové, kteří exprezidenta v Nizozemsku prohlédli, ale varovali, že se obžalovaný může ocitnout v ohrožení života.
Miloševič čelil 66 bodům obžaloby v souvislosti s údajnou genocidou, zločiny proti lidskosti a válečnými zločiny. Obvinění platí souhrnně pro konflikty v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Kosovu v 90. letech. Maximálním trestem, který mu hrozil, bylo doživotí.
Hlavní viník jugoslávské tragédie ?
Jugoslávskému exprezidentovi je připisován velký podíl na válce, která na území bývalé federální Jugoslávie zuřila v letech 1992 až 1995 a citlivě zasáhla především Bosnu a Hercegovinu.
Je také podezříván z toho, že rozdmýchával konflikt s Albánci v Kosovu a jugoslávské ozbrojené síly tam prováděly s jeho vědomím etnické čistky. Na začátku devadesátých let prohlásil, že Srbsko je všude tam, kde žijí Srbové a on nedovolí, aby je kdokoliv bil.
V roce 1999 se odmítl podřídit požadavku evropských zemí a USA na odchod jugoslávské armády z Kosova. Čelil pak bombardování letounů NATO.
Hlavní rivalové už jsou mrtví
Několik měsíců poté prohrál v prezidentských volbách s Vojislavem Koštunicou a později byl převezen k soudu do Haagu. U části srbské veřejnosti se však nadále těší velké popularitě.
Miloševič vždy odmítal, že by měl jakýkoliv podíl na vraždění, například na masakru muslimských zajatců ve Srebrenici nebo Albánců v Kosovu.
Většina Miloševičových válečných rivalů už je po smrti. Chorvatský prezident Franjo Tudjman, bosenský Alija Izetbegovič i prezident kosovských Albánců Ibrahim Rugova, který podlehl rakovině začátkem letošního roku.
Předáci bosenských Srbů Radovan Karadžič a Ratko Mladič jsou rovněž obviněni z válečných zločinů, ale zatím stále unikají. Podle neověřených zpráv se skrývají v Srbsku.
První ohlasy z Bosny, Kosova a Chorvatska byly jednoznačné. Tamní lidi mrzí, že bývalý jugoslávský prezident už nebude odsouzen. Naopak v Srbsku obyvatelé vyjadřovali spíše lítost a smutek nad jeho skonem.
